Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Další vzpoura bohatého regionu. Po Katalánsku se větších pravomocí domáhá i sever Itálie

Další vzpoura bohatého regionu. Po Katalánsku se větších pravomocí domáhá i sever Itálie

Jakoby jedno Katalánsko Evropě nestačilo. Už v neděli hned další dva ekonomicky silné regiony čeká referendum o posílení svých pravomocí na centrální vládě. Nyní italské. Lombardie a Benátsko, dva motory apeninské botičky, budou hlasovat o vyšší autonomii - zejména v oblasti daní a imigrace. Řím i Brusel očekávají, že jim severské italské regiony řeknou pořádně hlasité Si (Ano, pozn. red.). 

Potlačení referenda v Katalánsku vedlo k masivní vnitropolitické nestabilitě čtvrté nejsilnější ekonomiky eurozóny, nyní se referendum o vyšší míře samostatnosti koná v Itálii, ekonomice ještě o stupínek silnější. Podobně jako na Pyrenejském poloostrově se i na tom Apeninském očekává, že asi 11 milionů oprávněných voličů se shodne na většinovém Ano v otázce o vyšší míře autonomie. Mezi klíčová témata patří jak kontroverze ohledně přerozdělovaní daní, tak i otázky ohledně uprchlíků. 

Peníze jsou až na prvním místě u většiny evropských národů a Italové v tomto ohledu nejsou žádnou výjimkou. Lombardie tvoří asi 20 procent italského hrubého domácího produktu, Benátsko asi desetinu. A oba regiony si přejí, aby podstatná část daní zůstávala u nich.

Jenže realita je jiná. Obyvatelé bohatého severu, kteří mají HDP na hlavu 33,4 tisíc eur, mají totiž do značné míry oprávněný pocit, že svými penězi jen dotují chudší jih s HDP na hlavu přibližně polovičním. A chtějí to změnit. Tím spíše, že podle lokální vlády v Lombardii tento region do Říma posílá na daních o 54 miliard eur více, než kolik dostává zpět.

„V současné éře globalizace, kdy lombardský průmysl musí soutěžit s Čínou a Indií, musíme tyto prostředky reinvestovat zde v Lombardii,“ tvrdí předseda lombardské Ligy Severu Paolo Grimoldi. „Podobně jako Katalánsko, i Lombardie je nyní jedním z výkonných ekonomických motorů Evropy,“ dodává guvernér Lombardie Roberto Maroni.

Lombardský guvernér by chtěl snížit rozdíl mezi příjmy a výdaji v odesílaných daních asi na polovinu, a zbylé peníze investovat do výzkumu, vývoje a daňové podpory podnikání, aby přitáhl velké korporace. „Chceme tím velkým nadnárodním firmám říct, že pokud přijdou do Milána, tak by například první dva či tři roky nemusely platit daně,“ předestírá plán Maroni.

Jenže má dost možná jen velké oči. Podle profesora Luca Ricolfiho z turínské univerzity budou regiony rády, pokud se jim podaří dojednat s centrální vládou i mírné navýšení jejich pravomocí a získají jednu až dvě miliardy eur dodatečných prostředků navíc. Větší cena než ekonomická by mohla být ta politická, doplňuje Giovanni Orsina, profesor historie. „Pokud jednou otevřete otázku toho, co by severní regiony měly platit, tak očekávám, že jih se do toho také vloží,“ říká pro agenturu Reuters.

Pokud referendum dopadne podle očekávání většinovým Ano, bude to pro lokální politiky znamenat silnější mandát pro vyjednávání s centrální vládou. Význam však bude i čistě oportunistický - podle komentátorů to totiž posílí v regionech vládnoucí Ligu Severu před nadcházejícími parlamentními volbami, které se budou konat v úvodu příštího roku. „Čím více lidí bude volit, tím větší mandát k vyjednávání budu mít,“ tvrdí Maroni.

Ne všichni ale konání referenda vítají. Mnozí lidé se zamýšlí nad jeho praktickým dopadem. „Jaký je smysl, stejně se nic nezmění,“ krčí rameny pro server New York Times Miláňan Giorgio Bernasconi. A další kritizují i cenu takovéhoto plebiscitu, která se vyšplhá na 40 až 50 milionů eur. „Politici mluví o šetření peněz a zatím jich tolik vyhodí na referendum,“ říkají. Odborníci pak argumentují, že čísla rozpočtu jsou hra s nulovým součtem. Pokud se někde peníze přidají, jinde, v tomto případě na již tak chudém jihu, budou chybět.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek