Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Damoklův meč nad Trumpem. Kvůli podezření o jeho vazbách na Rusko se mluví o impeachmentu

Damoklův meč nad Trumpem. Kvůli podezření o jeho vazbách na Rusko se mluví o impeachmentu

Od inaugurace Donalda Trumpa neuběhl ani měsíc a už se začíná spekulovat o možnosti vyvolat proti němu proces impeachmentu, který může vyústit v jeho odvolání z funkce prezidenta. Možnost ústavní žaloby začínají v posledních dnech skloňovat někteří zástupci Demokratické strany a objevuje se i v prohlášení amerických odborníků, včetně držitele Nobelovy ceny za ekonomii Paula Krugmana. Důvodem je sílící podezření ohledně vazeb prezidenta a jeho nejbližšího okolí na Rusko. Podle českých amerikanistů je v tuto chvíli impeachment nepravděpodobný, ne však nemožný. Demokraté by s ním mohli uspět, pokud by se na veřejnost dostaly další důkazy, které by propojení Trumpa a jeho lidí s ruskými tajnými službami a Kremlem potvrdily. 

„Zatím bych neřekl, že je scénář impeachmentu pravděpodobný, ale možný určitě je,“ řekl pro INFO.CZ  amerikanista Jakub Lepš. „Pokud by se potvrdila podezření, že Donald Trump a jeho lidé věděli o tom, že Rusko hodlá zasáhnout americké prezidentské kampaně a nic proti tomu neudělali a nedistancovali se od toho, poté si troufnu tvrdit, že je to potenciální důvod zahájit proces impeachementu,“ vysvětluje.

Známý americký spisovatel a držitel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman má ale jasno. S ohledem na některé okolnosti, jako je právě komunikace mezi Trumpem a členy jeho štábu předvolební kampaně s ruskými představiteli, je vyvolání impeachmentu podle něj nevyhnutelné. „Kdybych byl Demokrat, slyšení v rámci impeachmentu by už byly v plném proudu,“ napsal včera na twitteru.

O vyvolání impeachmentu proti Donaldu Trumpovi volá i demokratický kongresman Mark Pocan, který tento týden uvedl, že by sněmovna měla „využít všech možností, aby dosáhla toho, že bude stávající administrativa fungovat tak, jako tomu bylo u těch minulých, ať demokratických či republikánských.“

Aféra o napojení na Rusko se rozjela po zjištění, že Trumpův hlavní bezpečnostní poradce Michael Flynn jednal ještě před Trumpovou inaugurací s ruským velvyslancem o sankcích namířených proti Moskvě kvůli anexi Krymu. Flynn byl kvůli tomu v pondělí funkci opustil. Dalším klíčovým zjištěním včera rozvířil vody list The New York Times. Ten napsal, že volební tým nynějšího prezidenta byl loni opakovaně v kontaktu s představiteli ruských tajných služeb a vlády. Tvrzení hbitě odmítl jak Trump, tak Kreml. Někteří Republikáni začali volat po objasnění aféry a tvrdí, že by nepatřičné napojení na Rusko měl vyšetřit Kongres.

Podle amerického deníku byli Rusové ve spojení například s volebním manažerem Trumpovy kampaně Paulem Manafortem. NYT navíc podotýkají, že americké tajné služby odhalily kontakty Trumpova týmu zhruba ve stejné době, kdy přišly na důkazy o snaze Kremlu ovlivnit výsledek amerických voleb hackerskými útoky.  

Důkazů je ale zatím jak šafránu, podle politologa z Katedry Severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Hornáta by proto vyvolání procesu impeachmentu bylo za daných okolností unáhlené. „V tuto chvíli by impeachment nezískal podporu v Kongresu. To napojení kampaně na ruské představitele totiž nebylo úplně doloženo,“ řekl pro INFO.CZ s tím, že aby měl impeachment řádné odůvodnění, musel by být jasný záměr a obsah komunikace mezi Trumpem a Ruskem. „To se ale podle mě nikdy nepodaří zjistit,“ tvrdí Hornát.

Další skutečnosti by však mohlo odhalit případné vyšetřování, například telefonních hovorů. Pak by k impeachmentu bylo zase krok blíž. „Pokud by ty důkazy byly hmatatelné – mluví se například o telefonních nahrávkách – a byl by v tom zapletený prezident, pak by Američané mohli dojít k závěru, že si to zaslouží, protože zradil Ameriku,“ tvrdí Lepš.

Právě zrada ve prospěch cizí mocnosti a vědomé lhaní je v očích americké společnosti něco, co se tvrdě trestá. „Američané jsou na lži velmi citliví,“ říká Lepš a jako důkaz uvádí příklad bývalého prezidenta Spojených států Billa Clintona, kterého vědomé lhaní o tom, že nemá milenku, dohnalo právě až k impeachmentu. Senát, který má v procesu impeachmentu rozhodující slovo, ale nakonec rozhodl, že Clinton v čele Spojených států zůstane. Případný „vyhazov“ prezidenta musí schválit nejméně dvě třetiny senátorů.

To se málem stalo v případu prezidenta Richarda Nixona a jeho účasti v aféře Watergate. Než se ale o impeachmentu začalo hlasovat, Nixon raději sám odstoupil. „Žádné protesty v ulicích proti jeho odstoupení nebyly, protože se sám zdiskreditoval a Amerika si naopak oddychla,“ říká Lepš. V případě impeachmentu Trumpa by však ulice mohly být zaplněny davy nespokojených občanů, a to v případě, že by důkazům o jeho propojení s Ruskem nebyli ochotni věřit. „ Je otázkou, do jaké míry by se jeho voliči ztotožnili s případnými důkazy o tom, že zradil Ameriku a byl ochoten spolupracovat s cizí velmocí, a zda by pro ně byly uvěřitelné,“ říká Lepš.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek