Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Demokracie není olizování bot," bouří se vůči Číně aktivisté. Hongkong je v rukou Pekingu 20 let

„Demokracie není olizování bot," bouří se vůči Číně aktivisté. Hongkong je v rukou Pekingu 20 let

Dnes je tomu přesně 20 let, co byla bývalá britská kolonie Hongkong vrácena pod správu Číny. Pro malý stát tak skončila významná část jeho dějin, kdy se země pod taktovkou Velké Británie rozvinula ve významné obchodní a finanční centrum s nejsvobodnější ekonomikou světa. Čínský premiér Čao C'-jang sice tehdy slíbil, že dosavadní hospodářský a politický systém ponechá po 50 let beze změny podle zásady „jedna země, dva systémy“, dnes však Čína drží Hongkong na uzdě stále pevněji a tamní aktivisté mají plné ruce práce, aby země o klíčové svobody nepřišla.

U příležitosti výročí navrácení Hongkongu do rukou Pekingu do země na tři dny přijel i čínský prezident Si Ťin-pching, pro kterého to znamená významný okamžik znovusjednocení národa. Aktivisté však jeho návštěvu vnímají úplně jinak a oslavy mají spojené spíš s pocitem nejistoty a úzkosti.

„Bezprecedentní olizování bot!“ hodnotí chování několika místních vládních elit, které u příležitosti oslav vyzdobily své domovy a některé obchody vlasteneckými slogany a rudými vlajkami, hongkongský prodemokratický politik Eddie Ču. „To je přesný opak toho, co chtěli vidět lidé z Hongkongu v roce 1997. Chtěli jsme demokracii. Demokracie není olizování bot,“ dodává Ču podle britského deníku The Guardian.

Aktivistům je mimo jiné trnem v oku příznivkyně Pekingu Carrie Lamová, která dnes nastoupí do funkce nové správkyně Hongkongu. Právě po boku Lamové čínský prezident dnes významné výročí oslaví.

Dvacet let poté, co Británie odevzdala tento ostrůvek kapitalismu do rukou komunistického režimu, se bojovníci jako Ču obávají, že se Peking připravuje na tvrdší boj o kontrolu Hongkongu. Deset posledních prodemokratických zákonodárců má strach, že přijdou o práci a že pod novým vedením přijdou i nová pravidla.

Čínský prezident se během pátečního zahájení návštěvy sice snažil znít optimisticky a pronesl, že „mu Hongkong vždycky ležel na srdci“ a že principem „jedna země, dva systémy“ nic neotřese, nedávné komentáře dalších komunistických pohlavárů naznačují něco jiného. Jeden z vrchních představitelů strany se vyslovil pro upevnění kontroly nad Hongkongem a prohlásil, že země může „být řízená pouze těmi, kteří nepředstavují hrozbu pro její stabilitu a prosperitu“.

Na potlačování Hongkongu reaguje s opatrností i britská vláda – naposledy důkladně vážil slova i ministr zahraničí Boris Johnson. Ten ve čtvrtečním prohlášení uvedl, že je „zásadní“, aby byla autonomie Hongkongu zachována, o rostoucím strachu z narušení jeho svobody ale nepadlo ani slovo. „Britská vláda je hrozná. Obávám se, že k tomu nemůžu říct nic dobrého,“ říká 79letý právník Martin Lee z Hongkongského demokratického hnutí.

Lee, stejně jako řada dalších aktivistů, tvrdí, že Čína postupně zbavuje místní občany svobody, která jim byla před 20 lety zaručena a Británie proti tomu neudělala vůbec nic. Podle aktivisty Suzanne Pepperové se už totiž bojovníci za svobodu nemohou spoléhat na Londýn nebo Washington. „Pokud na ulicích není krev, je jim to jedno.“

Zatímco obavy tamních aktivistů rostou, analytici se podle televize CNBC shodují, že se Peking bude snažit udržet Hongkong politicky stabilním – jeho ekonomický význam je totiž pro Čínu klíčový. „Z pohledu Pekingu je Hongkong stále velmi důležitý jako most ke zbytku světa,“ tvrdí ekonom společnosti Commerzbank Zhou Hao. „Čína chce mít politicky stabilní Hongkong a silné finanční služby v Hongkongu, aby byl posílen přechod Číny na ekonomiku orientovanou na služby,“ dodává. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek