Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Demokracie v rozkladu. Miliony amerických dlužníků mají zákaz hlasovat ve volbách

Demokracie v rozkladu. Miliony amerických dlužníků mají zákaz hlasovat ve volbách

Dlužíte na soudních výlohách? Pak je vhození hlasovacího lístku do volební urny luxusem, který si nemůžete dovolit. Právě takové zákony se v mnoha amerických státech dotýkají více než 10 milionů lidí, kteří dluží dohromady 50 miliard dolarů. Bohatství či chudoba tak paradoxně rozhoduje o volebním právu v zemi, která svou verzi demokracie vyváží od Latinské Ameriky až po Blízký východ. 

Zní to jako relikt dávné minulosti, kdy nemohli volit ženy či Afroameričané, přesto přesně taková je současná legislativa mnoha amerických států.

„Myslím, že již nikdy volit nepůjdu,“ přemítá například v rozhovoru pro dení Guardian obyvatelka Alabamy Randi Williamsová. Udělala hloupost. Kdysi zneužila cizí platební kartu, chytli ji. Zaplatila za to, odseděla si několik měsíců za mřížemi, během podmínky sekala dobrotu. Jenže nezvládla splatit všechny své závazky – náhradu škody, soudní výlohy, poplatky, různé úroky. Celkem asi 11 tisíc dolarů.

Když pak přišla do volební místnosti, čekal ji šok. Volit nemohla, stejně jako dalších asi 300 tisíc občanů ve státě Alabama. „Řekli mi, že jsem ztratila své volební právo a že je nezískám zpátky do doby, než splatím veškeré svoje dluhy vůči státu,“ tvrdí Williamsová. Takové zákony platí nejen v Alabamě, ale i v Nevadě, Tennessee a v šesti dalších státech. A ve třiceti státech USA by její hlasovací právo bylo nějakým způsobem omezeno.

Tento postup, který ve volbách znevýhodňuje chudé, případně podle studií i Afroameričany, je nejspíše porušením americké Ústavy. Přesto je v platnosti. „Ano, pokud má být obnoveno jejich volební právo, je třeba, aby uhradili všechny své finanční závazky vůči státu, případně vůči poškozenému,“ vypočítává tajemník Alabamy John Merrill.

Proti takovému ustanovení se však bouří nejen ti, jimž bylo hlasovací právo odejmuto, ale i občanská společnost. „Myslím, že je to naprosto příšerná praxe. Je to finanční zatížení práva volit a to vůči lidem, kteří jsou nejméně schopní se tomu ubránit,“ myslí si Scott Douglas, výkonný ředitel alabamské náboženské společnosti Greater Birmingham Ministries. „Je to jako volební daň, finanční bariéra, abyste mohli jít odvolit. Bohatí si toto právo mohou koupit, chudí nikoliv,“ dodal.

V Alabamě se odejmutí práva volit týká 286 tisíc lidí, tedy asi 7.5 procenta celkového elektorátu. Více než polovina z nich jsou přitom Afroameričané, i když ti jsou ve státě zastoupeni jen z 27 procent. Někteří tak hovoří přímo o tom, že jsou současné zákony rasistické. „Elity chtějí Afroameričanům zabránit, aby mohli svými volbami něco změnit," myslí si právnička Alexandria Parrishová. „Je to jako novodobé zákony Jima Crowa," dodává. 

„Právo volit by nikdy nemělo být navázáno na to, kolik člověk dluží. Jde o morální hledisko a pokud chcete lidi, kteří měli problémy se zákonem resocializovat, tak volby jsou k tomu ideální prostředek," říká další z těch, komu bylo volební právo upřeno - Carmone Owens.  

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek