Deset malých černoušků po egyptsku: Sísí nehodlá před prezidentskými volbami nic riskovat

Jitka Jeníková

Vrcholná politika není zrovna procházka růžovým sadem a málokdo (pokud vůbec někdo) věří, že politici jsou stvoření čistá jako lilium, která mají na mysli pouze rozvoj vlasti a blaho svých spoluobčanů. Míra povadlosti oné lilie se samozřejmě liší v závislosti na míře politické kultury, kterou se jednotlivé země mohou pyšnit. Něco jiného očekáváme od vůdců dejme tomu v subsaharské Africe a něco jiného od vlády třeba v takovém Švédsku nebo Kanadě.

Když v neděli 7. ledna uveřejnil na svém twitterovém účtu kandidát na post příštího egyptského prezidenta Ahmad Šafíq stažení své kandidatury, mnohé to překvapilo. Že byl podle jeho právníka důvodem nátlak ze strany státu, ale udivilo jen málokoho. Osudy kandidátů na post egyptského prezidenta tak čím dál víc připomínají variaci písničky o deseti malých černoušcích, jen tihle byli původně jen čtyři.

Jedna dvě, Ahmad jde

Začalo to už v druhé polovině loňského roku, kdy byl odsouzen k šesti letům za mřížemi plukovník Ahmad Qansawa – krátce poté, co veřejně oznámil svůj záměr kandidovat na post prezidenta. Bohužel pro něj to udělal v uniformě, a to se nesmí. Podle jeho právníka Asada Hajkala si odsedí trest za „pronášení politických názorů, které jsou v rozporu s požadavky armády“. Zbyli už jen tři.

Stávající prezident Abdalfattáh Sísí zjevně nehodlá riskovat, že by se tentokrát štěstí neusmálo na něj, a tak musel jít z cesty i šestasedmdesátiletý Ahmad Šafíq. Ten totiž Sísího v jediných demokratických prezidentských volbách v dějinách Egypta, jež se konaly v roce 2012, málem porazil. A není divu, že z něj má stávající prezident trochu vítr. Šafíq má totiž za sebou stejně jako Sísí bohatou politickou kariéru. Jako (téměř) každý správný egyptský vrcholný politik začal v armádě. V letech 1996 až 2002 velel vojenskému letectvu a poté plynule přesedlal na post ministra civilního letectva, jímž byl až do revolučního roku 2011, kdy stanul v čele poslední Mubárakovy vlády. Po prohraných prezidentských volbách v roce 2012 se (pro jistotu) uchýlil do Spojených arabských emirátů, kde jej stávající prezident Chalífa bin Zájid Ál Nahján jmenoval svým politickým poradcem. Tak co s ním? Když velíte armádě a máte k ruce zpravodajské služby, řešení se najde. V pondělí večer byly zveřejněny další z nahrávek telefonních rozhovorů, které vedl důstojník vojenské zpravodajské služby Ašraf al-Chúlí s různými mediálně činnými osobnostmi a jež skončily v rukou reportérů deníku The New York Times. „Jestli se rozhodne, že bude s námi, pak je jedním z bývalých armádních velitelů, je to jasné?“ instruoval al-Chúlí moderátora populární televizní debaty. „Ale jestli ne, tak proklejeme předky jeho otce.“ Jak se Šafíq rozhodl, je zřejmé. A zbyli už jen dva.

Sísí, jsi jednička!

Ve hře tak zůstává už jen pětačtyřicetiletý právník a aktivista Chálid Alí známý jako „legendární bojovník s korupcí“ (v roce 2011 získal za svou činnost na tomto poli dokonce státní vyznamenání), který spíš než kritika Sísího stávajícího režimu představuje vyzyvatele celého systému, jehož je Sísí zosobněním. Jenže i ten může velice snadno zmizet z politické scény ještě dřív, než bude moci představit svůj program.

sinfin.digital