Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Děsivé dědictví bývalého režimu Albánie: Hledají se stovky masových hrobů. Nikdo neví, kde jsou

Děsivé dědictví bývalého režimu Albánie: Hledají se stovky masových hrobů. Nikdo neví, kde jsou

Po více než 30 letech se Albánie začíná vyrovnávat s hrozným dědictvím, které zanechala komunistická diktatura Envera Hodži. Současná generace začíná odkrývat důkazy o tisících lidí, které popravil bývalý režim. Obyčejní lidé začali hledat pravdu o pracovních táborech, masových hrobech a tajné policii, které v dobách diktatury působily…

Režim Envera Hodži byl jedním z nejbrutálnějších komunistických režimů. Hodža zemi vládl od konce druhé světové války až do své smrti v roce 1985. Za tu dobu se Albánie dostala do mezinárodní izolace a stala se ještě více zaostalou zemí. V roce 1967 Hodža dokonce zakázal praktikování náboženství a vyhlásil první ateistický stát na světě. Kostely a mešity byly zbourány a kněží zastřeleni či uvězněni.

Také se odhaduje, že 200 000 lidí prošlo drsnými pracovními tábory, které fungovaly na principu Stalinova Gulagu – lidé zde byli nuceni vykonávat otrockou práci. Více než 6 000 lidí navíc zmizelo. Nyní chtějí tisíce jejich příbuzných a přátel vědět, co se s nimi stalo. Nicméně se domnívají, že byli tito lidé popraveni nebo zemřeli z nedbalosti či v důsledku mučení v táborech. Mnoho z nich totiž byli političtí vězňové, kteří se vymezovali vůči režimu.

Albánská vláda nedávno začala jednat o možnosti případného otevření masových hrobů. Některé se pravděpodobně nacházejí poblíž pracovních táborů, včetně zvláště proslulého vězení Spaç v severní Albánii, kterému se přezdívá albánská Osvětim. Informoval o tom portál BBC.com.

Albánský premiér Edi Rama se v září setkal s Kathryne Bomberger, generální ředitelkou Mezinárodní komise pro pohřešované osoby (ICMP). Díky tomu se podařilo objevit masové hroby na území Balkánu, které souvisejí hlavně s válkou v bývalé Jugoslávii v 90. letech. Organizace také poskytuje testování DNA potřebné k identifikaci ostatků.

Vláda a ICMP nyní projednaly další kroky pro pomoc při hledání nezvěstných osob. Počáteční fáze se soustředí na pozůstatky, které objevil chemický inženýr Nikolin Kurti (68) na hoře Dajti a na dalším místě v Ballshu v jižní Albánii. Nikolin Kurti objevil masové hroby zarostlé křovím už v roce 2010 a našel v nich ostatky 14 lidí. „Prosím, neptejte se mě, jak těžké to bylo. Nemůžu o tom ani začít mluvit. Vykopali jsme kosti a lebky a snažili se je dát dohromady. Bylo to opravdu kruté,“ řek Kurti pro BBC.com. Vedoucí programu ICMP pro západní Balkán Matthew Holliday uvedl, že je důležité, aby lidé znali osud svých příbuzných i místo, kde jsou pochováni. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek