Elvira přiletěla na britské letiště Heathrow v roce 2014. Doufala, že všechno špatné je už za ní, že se jí podařilo uniknout z příšerných podmínek, v nichž pracovala v jedné z katarských domácností. Filipínka netušila, že to, co ji čeká, ještě překoná hrůznou zkušenost z Blízkého východu. V luxusním bytě v Kensigtonu musela padesátnice pracovat dvacet hodin denně, za což dostávala jen kousek chleba a žádnou výplatu, popsala svou zkušenost novinářům z The Guardian.
Uplynulo už dvě stě let od chvíle, kdy bylo otroctví zrušeno. Jak ale ukazují příběhy lidí z celého světa, v současnosti je opět tiše na vzestupu. Údaje OSN předpokládají, že až 21 milionů lidí je chyceno v nějaké formě moderního otroctví. Fyzická pouta nahradily nenápadnější způsoby ovládání: pracovníci, kteří otročí v továrně, protože nejsou schopni splatit počáteční dluh, nebo zahraniční zedníci, kterým sebrali pas a nedostávají žádnou výplatu. Stačí se podívat pod povrch věcí a jasně se ukáže, že vykořisťování provází výrobu telefonů, šití oblečení i produkci potravin.
