Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Doufali v práci a reformy, dostali nezaměstnanost a chudobu. Zklamaní Tunisané raději míří do Evropy

Doufali v práci a reformy, dostali nezaměstnanost a chudobu. Zklamaní Tunisané raději míří do Evropy

Když Tunisané vyšli v zimě roku 2011 do ulic a spustili sérii revolučních protestů známou jako arabské jaro, doufali, že se jejich životy změní k lepšímu. Sedm let poté je jim jasné, že doufali marně. Míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi dosahuje až 35 procent a mnohé Tunisany nutí jejich situace „jít za lepším“. Ke břehům Evropy to mají jen asi 150 kilometrů.

„Tunisko skončilo,“ tvrdí rezolutně pětadvacetiletý Omar Ajdí reportérům webu Al-Monitor když vystupuje na italském břehu. Není sám.

Evropa začíná pro Tunisany být opět až příliš lákavá. Zatímco za prvních osm měsíců loňského roku Itálie zaznamenala 1350 Tunisanů u svých břehů, jen v září jich přijelo 1400. A čísla se rapidně zvyšovala i v dalších měsících, jen v říjnu připlulo dalších 2800; celkem jich loni k italským břehům připlulo přes šest tisíc. Včetně padesáti osob nejspíš napojených na teroristickou organizaci Islámský stát.

Co stojí za takovým exodem? Především to, že očekávání spojená s arabským jarem nejsou ani po sedmi letech naplněna. Inflace zrychluje, nezaměstnanost prudce roste, především mezi mladými. Ti často dělají podřadnou práci, jen aby měli alespoň nějaký příjem. „Finanční krize v Tunisku je den ode dne horší,“ shrnuje Muníb Bakari, tuniský aktivista, který se zaměřuje na téma migrace.

To je ovšem jen jedna část příběhu. Na situaci v Tunisku má totiž vliv i momentálně úspěšné jednání Evropské unie s Libyí, odkud do Evropy mířily tisíce uprchlíků. Díky spolupráci na obou březích a novým dohodám tato čísla rapidně poklesla.

Ti samí lidé, kteří dříve uprchlíky z Libye převáděli, tak paradoxně nyní mnohdy hlídají, aby se nikdo do Evropy nedostal. Druhá část pašeráků se nicméně rozhodla změnit své působiště a zakotvila právě v Tunisku, naznačuje deník Guardian.

„Jde o organizovaný byznys,“ tvrdí Lorena Landová z Mezinárodní organizace pro migraci. „Měli jsme několik lidí ze stejné vesnice na jedné lodi, což naznačuje, že to někdo organizoval. Je dost možné, že ti, kteří dříve působili v Libyi, nyní své schopnosti a obchody přesouvají do Tuniska,“ dodává.

Existují i teorie, podle kterých si chce Tunisko vydupat podobnou dohodu, jakou Evropa uzavřela právě s Libyí, a proto proti migraci výrazněji nezasahuje. Landová však takovou možnost odmítá. „Myslím, že tyto teorie jsou příliš machiavellistické. Je v zájmu všech mít co možná nejsilnější stát,“ tvrdí pro Al-Monitor

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek