Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Erdogan si jede do USA hlavně pro fotku. Vznikne z toho silné přátelství, nebo spojenectví s výhradami?

Erdogan si jede do USA hlavně pro fotku. Vznikne z toho silné přátelství, nebo spojenectví s výhradami?

Může mezi nimi vzniknout důležité spojenectví, ale i velké nepřátelství. Právě dnes se v Bílém domě setkají prezidenti dvou zemí, kteří se téměř denně v souvislosti s kontroverzemi nebo svými výroky objevují v médiích. Donald Trump se poprvé jako hlava Spojených států sejde s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Přestože Trump se netají obdivem k autoritativním vůdcům, jak za uplynulé měsíce několikrát dokázal, mezi partnerství Turecka a USA se nenápadně začaly vkrádat neshody, které oba politiky čím dál více rozdělují.

V polovině dubna slavil turecký prezident Erdogan historický triumf. Národní referendum mu otevřelo bránu k širším pravomocem a tureckou parlamentní demokracii přetvořilo na prezidentský systém. Mezi prvními gratulanty volal turecké hlavě státu právě Donald Trump. Popřál mu k vítězství i přesto, že opozice i někteří mezinárodní pozorovatelé výsledky ústavního referenda zpochybňovali.

Nyní se státníci poprvé setkají osobně. Co je může spojovat a co naopak rozdělovat? „Dá se narovinu říct, že tato schůzka je důležitější pro tu tureckou stranu, která doufá, že z ní něco dostane. Prezident Erdogan tam jede také proto, aby se vyfotil s Trumpem a odvezl si domů důkaz, že je státníkem světového formátu, protože Trump zatím tolik politiků nepřijal,“ vysvětluje pro INFO.CZ politolog Jakub Lepš. 

Vyzbrojení Kurdů

Americká administrativa minulý týden rozhodla, že pomůže vyzbrojit kurdské bojovníky na východě Turecka. Podle Trumpových slov mohou právě kurdští bojovníci pomoci oslabit samozvaný Islámský stát a Amerika je bere jako důležité spojence v boji proti terorismu. „Je to jediná pozemní síla, která nám může pomoci úspěšně dobít Rakku,“ uvedla v tištěném prohlášení mluvčí Pentagonu Dana Whiteová.

Tento krok se ale naopak vůbec nezamlouvá prezidentu Erdoganovi, který spory s Kurdy, kteří si nárokují část území, řeší pravidelně. V Turecku žije až 15 milionů Kurdů, kteří se sami cítí být utlačovaní, což vede k řadě konfliktů mezi nimi a Turky.

„U zbrojení kurdských bojovníků se zájmy Spojených států a Turecka rozcházejí. Amerika chce Kurdům poskytnout zbraně, aby jim pomohli dobýt baštu islamistů Rakká. To je něco, co se Turkům nelíbí, protože říkají, že bojovníci jsou napojení na Kurdskou stranu pracujících, kterou zase Turecko považuje za teroristy. Erdogan si na to bude dnes určitě stěžovat. Možný vývoj pak může být takový, že Erdoganovi nezbude než akceptovat, že to Američané udělají za cenu, že Trump naopak přimhouří oko a nebude kritizovat, že Turecko bude podnikat nějaké kroky proti Kurdům na svém území,“ předpokládá Lepš.

Vydání Gülena

Před necelým rokem se 15. července 2016 část turecké armády neúspěšně pokusila o vojenský převrat. Následné represe se dotkly desetitisíců lidí jak v armádě, tak u policie i v médiích. Ve vězení skončili také novináři a práci ztratilo 40 tisíc pedagogů. Prezident Erdogan z nevydařeného pokusu obvinil svého dlouholetého odpůrce Fethullaha Gülena.

Učenec a intelektuál Gülen žije od konce 90. let v USA. V roce 2014 na něj byl v Turecku vydán zatykač, protože Erdogan si myslel, že jeho příznivci obsadili turecké úřady a média a usilují o jeho svržení. Prezident ho také obvinil z plánování loňského puče. Sám Gülen se od incidentu distancoval. Erdogan nyní neúspěšně žádá Spojené státy, aby učence vydaly do jeho rodné vlasti.

„Co se týče Gülena, tak tam by se dalo očekávat, že padne nějaký tichý závazek, že USA ho začne prošetřovat, což ale není snadné, protože USA jsou právním státem a existují tam nezávislé instituce. To by možná prošlo Putinovi v Rusku, ale ve Spojených státech se ten slib bude naplňovat těžko. Donald Trump by musel mít nějaký důvod, aby mohl Gülena vydat Turkům. Možná ho ale začnou více monitorovat a pokusí se ho na něčem nachytat,“ myslí si Lepš.

Na konci března se objevily informace, že na vydání Gülena se s vysokým tureckým úředníkem domlouval bývalý Trumpův bezpečnostní poradce Michael Flynn. Ten vše popřel a ve svojí funkci musel v únoru skončit, protože nepravdivě informoval o svých stycích s ruskými diplomaty.

Postoj k Sýrii

Pomoci osvobodit Sýrii mají právě podporovaní kurdští bojovníci. V konfliktu se ale angažují i Turci, kteří ovšem koncem dubna zaútočili v Sýrii a Iráku právě na kurdské základny. Při bombovém náletu zemřelo údajně asi 20 bojovníků jen několik kilometrů od amerických pozic. Důvodem útoku bylo prý podezření, že Kurdové chtějí do Turecka pašovat zbraně.

Donald Trump se ale s Recepem Erdoganem shodují na tom, že situaci v Sýrii je třeba řešit a je nutné Bašára Asada konfrontovat s jeho činy. Erdogan také odsoudil chemický útok v Chán Šajchún a podpořil Trumpův odvetný útok na syrské základny.

Zda první osobní setkání dvou státníků povede k rozvinutí širší spolupráce, nebo spory zabrání sblížení Turecka a Spojených států, bude jasno v následujících dnech a týdnech. Donald Trump se každopádně netají nákloností k autoritativním vůdcům, kterým Erdogan navíc po dubnovém referendu začíná být čím dál víc. Americký prezident za necelý půlrok přivítal ve Washingtonu už egyptského prezidenta Abdala Fattáha Sísího a stihnul pozvat kontroverzního filipínského prezidenta Duterteho a několikrát si už telefonoval s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Začátkem května dokonce uvedl, že by pro něj bylo ctí, kdyby se mohl sejít i se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek