Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

EU pošilhává po dalším sídle, tentokrát bude v srdci Paříže. Vysoká cena vyvolává kritiku

EU pošilhává po dalším sídle, tentokrát bude v srdci Paříže. Vysoká cena vyvolává kritiku

„Dům Evropy“, jak se nové budově unijních institucí přezdívá v úředních dokumentech, nevyroste v Bruselu nebo Štrasburku, ale bude údajně stát přímo v centru hlavního města Francie – v Paříži. Podle informací bruselského serveru Politico v ní bude kromě kanceláří také interaktivní návštěvnické centrum, které bude mít za úkol přiblížit Evropu a její integraci obyčejným lidem. Plány si už ale stihly vysloužit kritiku – kvůli vysokým nákladům na rekonstrukci a výši ročního nájmu se do nich opřeli někteří europoslanci. 

Další sídlo Evropského parlamentu a Evropské komise by podle informací novinářů mělo stát přímo v srdci Paříže na frekventované ulici Boulevard Haussmann, kterou denně projdou desetitisíce lidí. Důvod výběru lokality je jasný. V neoklasicistní budově o rozloze 4 tisíc čtverečních metrů bude kromě kanceláří také zázemí pro novináře a informační středisko, které návštěvníkům nabídne možnost nahlédnout do chodu unijních institucí. Podobné už nějakou dobu funguje v Berlíně. Úředníci si slibují, že za půl roku by pařížskou budovu mohlo navštívit až „půl milionu lidí“.

„Budova nebude sloužit jako muzeum,“ vysvětluje francouzská europoslankyně Elisabeth Morin-Chartier. „Bude to komunikační prostor pro všechny občany, protože předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani chce přivést Evropany blíže k EU,“ dodává.

Jiní její kolegové jsou ale přesvědčeni, že nové sídlo institucí v Paříži není tou nejlepší cestou – zejména kvůli vysokým nákladům spojeným s jeho rekonstrukcí a ročním nájmem. Jak napsalo Politico s odvoláním na úřednické materiály, úprava prostor vyjde jednorázově na 12 milionů eur a každý rok budou instituce vyplácet 6 milionů eur. Podle některých europoslanců by proto bylo efektivnější, kdyby úředníci vybrali místo, které bude levnější.

„Vystavět budovu Parlamentu v Paříži nevyřeší problém, jak přiblížit unii občanům,“ myslí si francouzská europoslankyně Jean Arthuis. „Aby něčeho takového dosáhla, Evropa se musí zaměřit přímo na lidi a na jejich potřeby.“ Místo výběru sídla nové budovy kritizuje i z toho důvodu, že se podle ní nachází v turistické zóně a „turisty Evropa vůbec nezajímá“.

Kritici dále připomínají, že unijní instituce už nedávno do zviditelnění EU investovaly. V Bruselu se v květnu otevřel Dům evropských dějin, které nachází v parku Krále Leopolda a které má návštěvníky provést historií Evropy. Politico uvádí, že budova vyšla na 56 milionů eur. V plánu je ale údajně i zbourání starého sídla Evropského parlamentu v Bruselu a výstavba náhradní budovy za půl miliardy eur.

Sídla unijních institucí jsou předmětem kritiky delší dobu. Největším trnem v oku je každoměsíční stěhování Evropského parlamentu z belgického Bruselu na jeden týden do francouzského Štrasburku.

„Druhé sídlo Evropského parlamentu ve Štrasburku se postupně stává symbolem nehospodárnosti evropské byrokracie. Vždyť jen měsíční stěhování mezi Bruselem a Štrasburkem nás stojí 180 milionu eur ročně,“ řekl redakci INFO.CZ bývalý český europoslanec zvolený za ODS Edvard Kožušník. „Téměř všichni europoslanci hlasují pravidelně pro zrušení tohoto nesmyslu, výjimkou jsou pouze europoslanci Francie. Pokud by Francie souhlasila se zrušením Štrasburku, tak bych výstavbu krásného reprezentačního místa v centru Paříže podpořil. Mám ale obavu, že tomu tak nebude,“ dodal.

Evropský parlament a Evropská komise v Paříži už jednu budovu mají. Nachází se ve čtvrti St. Germain-des-Prés a instituce ji využívají od roku 1990. Její pronájem ale vyprší v dubnu příštího roku. Jiný úřednický dokument, na který se odvolávají bruselští novináři, uvádí, že je důležité, aby sídlo zůstalo ve Francii také „kvůli politickému kontextu, kdy se lidé zajímají o evropské záležitosti v souvislosti s výsledky francouzských prezidentských voleb“. V nich na jaře zvítězil Emannuel Macron, který je mnohými považovaný za silně proevropského prezidenta. V zemích střední a východní Evropy ale v poslední době vyvolal nervozitu některými svými výroky na adresu pracovníků z těchto států.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek