Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Evropa by měla vracet lodě s uprchlíky. Zatím se jen vymlouvá,“ tvrdí architekt australské imigrační politiky

„Evropa by měla vracet lodě s uprchlíky. Zatím se jen vymlouvá,“ tvrdí architekt australské imigrační politiky

Země Evropské unie by se měly inspirovat v přísném modelu australské azylové politiky, který stojí na nulové toleranci k uprchlíkům připlouvajícím k tamním břehům. Evropským politikům ale chybí k takovému rozhodnutí odhodlání a místo toho neustále hledají výmluvy, myslí si jeden z tvůrců strategie Jim Molan.

Rok 2013 je v Austrálii dodnes zapsaný jako tragický. V mořských vlnách u jejího pobřeží se utopily desítky běženců, kteří věřili, že najdou lepší život. Tamní úřady nakonec přijaly rekordních 20 tisíc žádostí o azyl, nejčastěji od migrantů z Afriky, Asie a Blízkého východu. Australská vláda v reakci na to zpřísnila azylovou politiku a začala zastavovat lodě s migranty. Běžencům, kterým se i tak podaří dostat na břeh, pak brání v tom, aby se trvale usadili.

Podle architekta australské azylové politiky Jima Molana je to cesta, kterou by se měla vydat i Evropa. „Evropa je tam, kde Austrálie byla kolem roku 2013,“ řekl v rozhovoru pro bruselský server Politico.

Evropské unii k tomu ale podle jeho slov chybí odhodlání politiků, kteří se takovému řešení vyhýbají. „Není to o geografické poloze, ale o vůli,“ uvedl. Australské pobřeží měří přibližně 60 tisíc kilometrů, zatímco to evropské jen o deset tisíc kilometrů víc. Kapacita australské pobřežní síly se navíc s tou evropskou, která je mnohem větší, nedá srovnávat. „Evropané mají za to, že je snadné střežit naše hranice, ale je to pouze výmluva, aby nemuseli sami nic dělat,“ uvedl.

Zastavte lodě – recept pro Evropu

Molan je bývalý armádní důstojník, který sloužil ve Východním Timoru a podílel se na velení spojeneckých jednotek ve válce v Iráku. V roce 2013 se účastnil vojenské námořní operace Suverénní hranice, která měla za úkol zabránit lodím s migranty, aby vpluly do australských výsostných vod. Princip „Zastavte lodě“ představuje podle Molana přesně ten recept, který Evropa v boji s migrací potřebuje. Uznává však, že jeho realizace v případě EU pravděpodobně narazí na právní překážky.

V roce 2012 totiž Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že Itálie porušila mezinárodní normy, když její úřady zastavovaly lodě s migranty ve Středozemním moři a vracely je zpět do Libye. V Austrálii je situace jiná, protože země není signatářem Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a řídí se pouze úmluvami OSN, které podle vyjádření australské vlády neporušuje.

S tím ale nesouhlasí celá řada odborníků na mezinárodní právo. Australská politika nulové tolerance vůči migrantům je navíc dlouhodobě kritizována například také za to, že v táborech na ostrovních státech, kam jsou běženci převáženi, panují nelidské podmínky. Lidskoprávní organizace Amnesty International je nedávno přirovnala k vězením pod širým nebem. Britský deník The Guardian s odvoláním na výpovědi svědků napsal, že v letech 2013–2015 došlo v detenčním táboře pro uprchlíky v tichomořském státě Nauru k více než dvěma tisícům případů napadení, pohlavního zneužívání, obtěžování a sebepoškozování. 

Inspirace pro Evropu?

Australský model i tak zůstává inspirací celé řady evropských politiků. Loni v říjnu německý ministr vnitra Thomas de Maizière navrhl, aby Evropa vracela migranty do Afriky ještě před tím, než se jim podaří přes Středozemní moře doplout k evropským břehům. K posuzování jejich žádostí o azyl by docházelo v táborech, které by existovaly mimo EU. Přinejmenším by to odradilo převaděče lidí, kteří vydělávají na migrantech z Afriky či Sýrie. S něčím podobným o něco dříve přišel i rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz a detenční centra v Africe se zamlouvají i českému prezidentovi Miloši Zemanovi.

„Dokonce už i Merkelová uznala, že kdyby mohla vrátit čas, udělala by to jinak,“ uvedl v rozhovoru Australan Molan. Německá kancléřka Angela Merkelová nedávno veřejně prohlásila, že Německo podle ní v minulosti nepostupovalo dost důsledně při integraci migrantů, ani při vracení těch, kteří v zemi nemohou zůstat. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek