Evropa jako další jaderná velmoc? Trumpova politika tlačí unii do radikální debaty o společných raketách

Lucie Štěchová

V evropských politických kruzích si po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem získává stále větší pozornost myšlenka na vytvoření společného unijního jaderného programu. V jeho rámci by měla EU k dispozici jaderné zbraně, které by v případě stažení Američanů z Evropy mohla použít k odstrašení potenciálního agresora. Podle odborníků by ale plán na zavedení společné evropské jaderné obrany musel překonávat obrovské překážky, jeho ujednání – třeba i potají – se nicméně nedá vyloučit.   

Fungovalo to desetiletí: Evropa měla za zády americké jaderné zbraně a jejich odstrašující potenciál. Arzenál mají USA od poloviny minulého století z taktických důvodů v Německu, Itálii, Belgii a v Nizozemsku. Příchod Donalda Trumpa do Bílého domu ale v tomto ohledu mnohé mění – kde dosud byla jistota a spoleh, tam se pomalu začíná uvažovat v rovině „co by kdyby“. 

Konkrétně co by se dělo, kdyby Washington a jeho jaderné zbraně onou jistotou být přestaly.

Důvod je jednoduchý – Donald Trump si ve svých vyjádřeních ohledně spojeneckých závazků v minulosti rád nechával zadní vrátka a dosavadní míru zapojení USA do evropské obrany v rámci NATO podmiňoval větším zapojením ostatních členů. Jeho ministři sice vyjádření mírnili, ale fakt, že americká podpora není zadarmo, sami přesto připomínali.

Z toho pramení i obava, zda bude možné počítat s americkými jadernými zbraněmi. Myšlenka na vytvoření „náhradního“ evropského společného programu má dle deníku New Yorku Times své zastánce napříč Evropskou unií, nejintenzivnější debata se ale vede v Německu.

Mezi její největší stoupence tam patří poslanec vládní CDU a stranický odborník pro zahraniční otázky Roderich Kiesewetter, který navrhuje, aby jaderné zbraně, které vlastní Francie, přešly pod společné evropské velení. Původně v jeho plánech figurovala i Velká Británie, ta je ale na odchodu z unijních struktur.

sinfin.digital