Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropské peklo. Uprchlíci si stěžují na násilí, ponižování i waterboarding

Evropské peklo. Uprchlíci si stěžují na násilí, ponižování i waterboarding

Velká Británie posílá podle pravidel Evropské unie uprchlíky, kteří žádají o azyl, zpět do zemí, kde překročili hranice EU. Ostrovní lidskoprávní organizace ale upozorňují, že tito lidé si toho v zemích východní a střední Evropy hodně vytrpěli. V Maďarsku je podle svědků drželi v klecích, v Rumunsku zažili waterborading a dozorci je připoutali k postelím, bulharští policisté je zase brutálně bili.  

Podle Dublinské dohody musí běženci požádat o azyl v první zemi Evropské unie, do které vstoupí. V roce 2015 učinily unijní vlády 80 tisíc požadavků na to, aby jiná země EU přijala běžence. Někteří mají ovšem z pobytu v některých zemích velké trauma. Charitativní organizace Migrant Voice zaznamenala výpovědi migrantů, kteří by měli žádat o azyl v zemích, kde s nimi podle jejich slov zacházeli jako se zvířaty, píše deník Guardian.

Právnická firma Duncan Lewis již dříve vyhrála případ uprchlíka, který se měl vrátit do Maďarska. Příkaz byl zrušen, protože mu hrozilo, že ho tato středoevropská země pošle zpět do jeho rodné země. Firma bojuje za to, aby kvůli otřesnému zacházení bylo Bulharsko vymazáno ze seznamu bezpečných zemí. Slyšení se bude konat v listopadu. Situace se může ještě zhoršit po té, co vyprší šestiletý zákaz posílání uprchlíků zpět do Řecka.

Mohammad Nadi Ismail (32) je bývalým syrským námořním kapitánem. Do Evropy přišel před Bulharsko a Maďarsko, aby se shledal se svým bratrem a strýcem v Británii. V Bulharsku ho zadrželi, bili a ponižovali. „Museli jsme se svléknout, stoupnout si do řady, ohnout se. Pak nás bili obušky přes naše intimní partie,“ řekl organizaci. „V noci pili a hráli karty a potom nás probudili a kopali do nás,“ vypověděl.  Když ho propustili, odešel pěšky do Maďarska.

Tam ho opět zavřeli. „Vzali je nás na nádvoří velké budovy, kde stálo 5 nebo 6 klecí o velikosti zhruba 2,4 metrů čtverečních. Většinou tam byli Afričané. Někteří z nich i 4 nebo 5 dní. Naštěstí Syřany pustili ven za jednu noc. Potom jsem odjel do Velké Británie." Tam se setkal se svojí rodinou, kterou neviděl 3 roky a zažádal o azyl. Jenže Velká Británie zjistila, že překročil hranice už v Bulharsku a chce ho tam poslat zpátky. Mohammad to však odmítá, chce začít nový život na britských ostrovech.

Dawoud (34) musel opustit Irán kvůli jeho politickým aktivitám před 4 lety, tamní režim ho považoval za nepřítele. Jeho bratr a rodiče dostali azyl ve Velké Británii. Pak se je pokusil následovat. Na hranicích mu řekli, že je v Rumunsku. „O této zemi jsem nikdy neslyšel,“ vypráví. V táboře, ve kterém byli, kapala voda z elektrických drátů, takže často dostávali elektrické šoky. „Děti a celé rodiny křičely. Žili jsme ve strachu z divokých psů, kteří běhali kolem tábora a útočili na nás a kousali nás. Nedostávali jsme žádné jídlo, museli jsme procházet koše v přilehlém městě,“ říká.

Podařilo se mu utéct do Rumunska, ale byl poslán zpět. „Bili mě po celém těle. Někteří lidé byli celí od krve a oni k nim odmítli zavolat lékaře. Dokonce jsem zažil waterboarding. Myslel jsme, že zemřu,“ dodává.

Pak se mu podařilo utéct za svou rodinou do Velké Británie. Dva roky se schovával a nepožádal o azyl, protože se bál, že ho pošlou do Rumunska. Pak se konečně přihlásil na úřadech a po pár měsících mu přišel dopis, že požádali Rumunsko, aby ho vzalo zpět. „Když někoho slyším na ulici mluvit rumunsky, všechny zážitky se mi vrací. Jednou jsem spadl na zem a třásl se, jen když jsem uslyšel tu řeč. Radši se zabiju, než abych se tam vrátil,“ vypověděl.

Wael al-Awadi (36) přicestoval do Evropy po moři a policie ho zadržela na Sicílii. „Bili nás pěstmi a holemi, abychom jim dali otisky prstů. Pak nás nechali jít. Nic nám nedali, žádné ubytování. Jen nám řekli, ať jdeme, kam chceme. Takže mnoho Syřanů spalo na ulici,“ vypráví.

Když dojel do Velké Británie, opět ho zadrželi. Po dvou měsících ho přátele dostali ven na kauci. Za rok a půl se hlásil na ministerstvu vnitra, kde jej znova zadrželi a zarezervovali mu letenku do Itálie. To odmítl a právník ho znovu dostal ven na kauci. O jeho odvolání bude soud jednat letos. „Odešel jsme ze Sýrie, abych se vězení vyhnul a tady mě zavřeli hned dvakrát,“ říká. „Nerozumím tomu. Proč se na mě nedívají trochu lidsky? Jsem z toho psychicky unavený. Moje děti mi volají ze Sýrie, ale já už s nimi nemohu mluvit. Je to bolestivé,“ vypověděl. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek