Evropští Trumpové. Politici, které může miliardářovo vítězství posílit

Evropští Trumpové. Politici, které může miliardářovo vítězství posílit
 

Vítězství Donalda Trumpa může zahýbat politickou scénou v Evropě. Posílení si od něj slibují zejména populisté. Starý kontinent tak čeká v nejbližších měsících několik důležitých testů – nejdříve v rakouských prezidentských volbách, později také ve Francii.

Některým Evropanům utkví probuzení do chladného středečního rána navždy v paměti. Po přečtení prvních zpráv se při ranní kávě začali obávat, že se svět, ve kterém žijí, změní. Novým americkým prezidentem se stal politik, kterého doprovází řada kontroverzí a nad jehož budoucími kroky se vznáší plno otazníků.

Jejich nervozitu a skepsi už v létě vyslovil německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. „Měli bychom se bát toho, co se stane se světem,“ uvedl.

„Jejich svět kolabuje, ale náš svět se právě začal rodit."
Florian Philippot, poradce Marine Le Penové

Pro jiné je však Trump, který ve svém prvním povolebním projevu uvedl, že chce být prezidentem všech Američanů, a zaslouží si proto šanci, inspirací a vodou na mlýn. Mezi prvními, kdo mu poblahopřáli, byli představitelé evropských populistických stran v čele s Francouzkou Marine Le Penovou a Nizozemcem Geertem Wildersem. Úspěch republikánského kandidáta je pro ně důkazem, že antimigrační rétorika a posilování role národních států zabírají a mohou přinést rozhodující politické body i na druhé straně Atlantiku.

„Jejich svět kolabuje, ale náš svět se právě začal rodit,“ vystihl náladu v táboře francouzské Národní fronty blízký poradce Le Penové Florian Philippot.

Možnost přesvědčit se, zda mají pravdu, budou mít zanedlouho. Při prezidentských volbách v Rakousku, referendu v Itálii nebo volbě hlavy státu ve Francii. Přinesou nového Trumpa? Kde a kdy mohou americké prezidentské volby ovlivnit náladu voličů?


Bulharsko: Proruský generál pošilhává po prezidentském úřadě

V neděli 13. listopadu proběhne druhé kolo prezidentských voleb v Bulharsku. Určité obavy vzbuzuje pravděpodobné vítězství kandidáta s podporou socialistů Rumena Radeva. Bývalý armádní velitel, který má zatím nulové zkušenosti s politikou, je známý svou náklonností k Rusku a kritikou NATO (zejména kvůli tomu, že do svých řad nepřijalo Rusko). Podle bulharské krajní levice je Radev „loutkou ruského zbrojního průmyslu“.

Přízeň voličů si získal svým vystupováním proti reformnímu a proevropského kurzu současné bulharské vlády. „Bulharsko musí mít nezávislou zahraniční politiku a musí sledovat své vlastní cíle. Ztratili jsme mnoho tím, že jsme Rusko označili víceméně za našeho nepřítele,“ citoval jej nedávno sever Politico.

 

Itálie: Ústup Renziho ze scény je šancí pro komika a fanouška Trumpa

Současný italský premiér Matteo Renzi může být podle komentátorů další obětí efektu Trumpova vítězství. Itálii totiž příští neděli 4. prosince čeká klíčové referendum o změnách v ústavě, s nímž Renzi spojil politickou budoucnost současné vlády. V případných předčasných volbách by mohlo uspět protisystémové Hnutí pěti hvězd komika Beppeho Grilla, které má za sebou už několik cenných vítězství v červnových komunálních volbách.

Šanci zabodovat má i pravicově populistická a separatistická Liga severu a její lídr Matteo Salvini. Ten krátce po oznámení výsledků amerických voleb prohlásil, že jeho strana má k Trumpovi blízko zejména v zavádění ochranářské obchodní politiky, postojích k imigraci a snižující se podpoře NATO a OSN. „To je to, co navrhujeme i my,“ citovala jeho slova italská média.

 

Rakousko: Hofer se sveze na vlně antiimigrantské rétoriky

Trumpova vítězství může v blížícím se opakovaném druhém kole prezidentských voleb v Rakousku (4. prosince) využít kandidát krajně pravicové Svobodné strany (FPÖ) Norbert Hofer. V rakouském tisku je běžně označován za pokračovatele politiky někdejšího korutanského hejtmana Jörga Haidera, který proslul xenofobními a rasistickými výroky a jehož přítomnost ve spolkové vládě měla vliv na to, že EU zavedla v roce 2000 vůči Rakousku sankce. Aktuální předvolební atmosféra v alpské republice, která se vyznačuje antimigrantskou rétorikou a diskusemi o zavedení kontrol na hranicích, bude nahrávat právě Hoferovi.

 

Nizozemsko: Nový vítr do plachet Geerta Wilderse?

Parlamentní volby čekají v příštím roce také Nizozemsko (15. března). Jejich favoritem se může stát krajně pravicový politik a lídr Strany pro svobodu Geert Wilders, kterého s novým prezidentem USA nespojuje pouze světlá kštice, ale mnohdy si s ním nezadá ani v peprných výrocích. Ve Wildersově podání například na adresu muslimů.

 

Francie: Trump ukázal Le Penové, že to jde

Šance stát se příští francouzskou prezidentkou a vůbec první ženou v tomto úřadě se po amerických volbách zvýšily v případě kandidátky populistické a krajně pravicové strany Marine Le Penové. Jen málokdo pochyboval o tom, že by se neprobojovala do druhého kola prezidentských voleb, které Francii čekají příští rok na jaře, na její celkové vítězství by si ale ještě před pár týdny vsadil jen naprostý odvážlivec. Le Penová, která zasedá v Evropském parlamentu, je proslulá svou hlasitou kritikou imigrantů, radikálního islámu a přílišného vlivu institucí EU na Francii.

 

Dánsko: Dánští populisté se radují

Dánská lidová strana (DF), která platí za pravicovou populistickou, protiimigrantskou a euroskeptickou stranu a jejíž hlavní představitelé se netají sympatiemi k Donaldu Trumpovi, představuje po volbách v roce 2015 druhou nejsilnější stranu v dánském parlamentu. Pokud by v zemi proběhly předčasné parlamentní volby, k nimž není podle některých pozorovatelů daleko, dá se podle komentátorů předpokládat, že by z nich nejvíce vytěžila právě opoziční DF a její lídr Kristian Thulesen Dahl.

 

Německo: S migrací do parlamentu

Pro Evropany budou pak důležité parlamentní volby v Německu, které proběhnou na podzim 2017. Zkoušku budou znamenat hlavně pro pravicovou antimigračně a euroskepticky orientovanou Alternativu pro Německo a její lídry v čele s Frauke Petrym. „Jako Američané neuvěřili průzkumům veřejného mínění v mainstreamových médiích, musí i Němci najít odvahu vyslovit ve volebních místnostech svůj názor,“ citoval jej server Politico. AfD není parlamentní stranou, politologové ji však po sérii úspěchů v zemských a evropských volbách předpovídají brzký vstup na federální úroveň.

 

Česká republika: Svého Trumpa má prý i Česko

Některé zahraniční servery a agentury v souvislosti se zvolením Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta zmiňovaly i českého ministra financí Andreje Babiše (ANO). Agentura DPA upozornila na to, že parlamentní volby proběhnou příští rok i v České republice, a uvedla, že šance Babiše stát se premiérem nejsou malé. Dodala, že se v některých ohledech, například ve snaze omezit migraci či odporu vůči politickému establishmentu, podobá Trumpovi. Hnutí ANO, které Babiš vede, pak označila za „liberálně populistické“.

„Je podnikatel, který nežije z politiky, ale z vlastnoručně vydělaných peněz. Stejně jako moje je i jeho rétorika politicky nekorektní,“ řekl Babiš o Trumpovi agentuře DPA.