Exkluzivně z Irbílu: Kolébku civilizace zachraňují Češi

Exkluzivně z Irbílu: Kolébku civilizace zachraňují Češi

Lidé tu žijí jistě šest, možná ale i osm tisíc let. Jde zřejmě o nejstarší trvale osídlené město světa. Severoirácký Irbíl a jeho nápadná citadela. Tři desítky metrů vysoké návrší v sobě vrstvu po vrstvě skrývá dějiny regionu tak, jak se měnily civilizace. Teď tuto památku zachraňují Češi za peníze UNESCO.

Před dvěma roky přitom hrozilo, že Irbíl dobyde Islámský stát, který se zastavil třicet kilometrů od něj. Cynici tvrdí, že islamisty zastavilo masivní americké bombardování, které zabránilo masakru bliblických rozměrů. Téměř milionový Irbíl je hlavním městem iráckého Kurdistánu a v jistém smyslu všech Kurdů planety, kteří s Islámským státem opravdu nejsou zadobře.

Irácké město Irbíl. Islámský stát, který se zastavil třicet kilometrů od něj.Irácké město Irbíl. Islámský stát, který se zastavil třicet kilometrů od něj.autor: Pavel Novotný

Irbíl i jeho citadela naštěstí zůstaly stát. „Jsme tu od roku 2006, o tři roky později jsme začali pracovat pro UNESCO,“ vzpomíná Petr Justa, ředitel zahraničních projektů společnosti Gema Art. Ta v citadele nyní rekonstruuje dva domy na muzeum a návštěvnické centrum, které mají začít fungovat od jara.

Na stavbě panuje čilý ruch. „Zaměstnance jsme si museli vychovat. Jezdí sem čeští řemeslníci, jen s nimi bychom to ale nezvládli. Postupem času jsme si ze zhruba 250 místních řemeslníků vychovali třicet až čtyřicet lidí, kteří jsou výteční a splňují standard pro to, aby pracovali na projektech UNESCO,“ dodává Petr Justa.

Jan KabelákJan Kabelákautor: Pavel Novotný

Citadela jako celek přesto chátrá. „Domy tady dostaly zabrat, jejich poslední obyvatelé je vybydleli,“ říká zástupce stavbyvedoucího Jan Kabelák. Po krátkém průzkumu mu nelze než dát za pravdu. S výjimkou domů, které opravili zahraniční firmy za (obvykle) cizí peníze, se stavby nezřídka opírají o dřevěné trámy, střechy nahrazuje plast a vyvrácenými dveřmi dovnitř i ven volně putuje nejrůznější zvířena.

Vztah Iráčanů k památkám je obecně rozpačitý. Někteří úředníci trpí potřebou hájit především zájmy své cti, rodiny a kapsy. Mnozí venkované netuší, jak blízko mají památku světového významu: i když bydlí pouze pár kilometrů daleko, netuší, že jejich kraj hostí slavné archeologické naleziště Nimrud. Místo, kde prosperovalo starověké asyrské město Kalch, které zničil zřejmě informovanější Islámský stát.

Právě nedávno osvobozený Nimrud už hledá experty, kteří by zachránili, co po řádění Islámského státu zbylo. „Tento týden jsme dostali velmi předběžnou nabídku. Ptali se zatím jen na to, zda se chceme zapojit,“ říká ředitel zahraničních projektů Petr Justa. „Nabídka je to lakává, vždyť jde o jedny z vůbec nejcenějších světových památek! Ještě ale nenazrála doba, abychom se tam vypravili a udělali potřebný průzkum,“ dodává s obavou o bezpečnost potřebných expertů.

Fakt, že Irák kvůli barbarství Islámského státu nenávratně přišel o důležitou část svého historického bohatství, zpochybňuje málokdo. „Zprávy, které o těchto památkách máme, jsou tristní. Pokud já vím, hodně z nich padlo a už je těžko dá někdo dohromady,“ konstatuje Petr Justa.