Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Exkluzivně z Kurdistánu: Chceme rozdělení jako v Československu, referendum už nic nezastaví

1080p720p360p

Zhruba čtyři miliony Kurdů se chystají v pondělí vhodit svůj hlas do volebních uren. Mají tak vyjádřit touhu po nezávislém státu. Právě toto hlasování je prvním krokem k osamostatnění Kurdistánu. Referendum se uskuteční, přestože se proti němu staví irácká vláda, sousední Turecko, Írán i USA. Očekává se, že většina voličů osamostatnění podpoří, ovšem najdou se i hlasité skupiny odpůrců. Co přesně se bude dít po referendu a jak radikálně do vývoje která strana promluví, zůstává velkou neznámou. Novinářky Markéta Kutilová a Lenka Klicperová přinášejí svědectví a postřehy přímo z místa.

„Už není nic a nikdo, kdo by nás mohl zastavit. Teď už je vše v rukou lidu,“ prohlásil v posledním apelu prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání.

„Je to pro nás historický okamžik. Čekali jsme na to sto let. Všechny generace. Soužití s Araby v Iráku nám nepřineslo nic dobrého. Byli jsme vždy občané druhé kategorie. Až vhodím svůj hlas do urny, budu nejšťastnější člověk na světě,“ řekl nám Hamíd Darbandi, vedoucí odboru mezinárodních vztahů prezidentské kanceláře.

Autonomní irácký Kurdistán
Od roku 2014 je složen ze čtyř provincií na severu země. Na rozloze 41.700 km2 zde žijí asi tři miliony lidí. Hlasovat se má ale i v dalších oblastech, celkem se jedná o území o podobné rozloze jako ČR.

Podle Darbandiho by rozpad Iráku mohl probíhat stejně klidně jako dělení Československa. „Vystudoval jsem v Praze a vše jsem bedlivě sledoval, v tomto jste pro nás velkou inspirací,“ říká plynulou češtinou.

On sám očekává, že pro samostatnost bude přes 80% voličů. „Hned poté zahájíme jednání s iráckou vládou. Musí se vyřešit otázka hranic, ropy, vody, elektřiny, obrany, obchodu a podobně, ta jednání mohou trvat rok, dva,“ dodává.

Největším zklamáním pro Kurdy je odmítavý postoj USA, které vždy brali jako spojence, na jehož podporu spoléhali. Kurdové si naopak cení podpory Izraele i postoje Ruska, které mlčí. „To je zatím nejlepší reakce,“ připouští Dabandi.

Kurdská nezávislost
V referendu se má odpovídat na otázku: „Chcete, aby se kurdský region a kurdská území mimo oblastní správu staly nezávislým státem?“ Obdobné, ale zcela neformální referendum bylo i v roce 2005, nezávislost tehdy podpořilo 99 % lidí.

OSN vydala prohlášení, v němž vyjádřila obavy, že vznik samostatného Kurdistánu ohrozí boj se samozvaným Islámským státem: To je ale podle Darbandiho nesmysl. „Naši Pešmergové s IS bojují několik let a teď bychom měli přestat a nechat jim svoji zem? Nikdy,“ ujišťuje.

„Dal bych cokoliv na světě, abych mohl v rukou držet kurdský pas. Jsem už starý muž, ale klidně vezmu zbraň a půjdu bojovat. Byl to sen mého otce a já ho teď můžu žít,“ shrnuje svoje pocity další Kurd Bederchan Zaza. Referendum má ale i svoje odpůrce zejména mezi menšinami žijícími v Kurdistánu – Turky, Jezídy, křesťany a Araby. Dokonce i několik menších kurdských stran se vyjádřilo proti.

Kurdové
Kurdové v Iráku mají autonomní území a mají svůj parlament, vládu i armádu. Kurdské jednotky, takzvaní pešmergové, se významně podílely na bojích proti IS.

Lidé se bojí ekonomické krize i bezpečnostních problémů. Jak Irák, tak Turecko hrozí ekonomickými sankcemi, uzavřením hranic a vojenským zásahem. Ankara si pro jistotu těsně před hlasováním odhlasovala prodloužení možnosti armádní operace za hranicemi „Jsme připraveni na všechno, budeme se bránit, budeme bojovat, ale už nás nezastaví,“ ujišťuje Darbandi.

Mezi Tureckem a Kurdistánem panují silné ekonomické vazby, vzájemný obchod byl jen za prvních šest měsíců letošního roku okolo 5 miliard dolarů. V plánu je nový plynovod přes společnou hranici, který mají stavět ruské firmy. Tyto vztahy teoreticky mohou zabránit sankcím nebo dokonce vojenskému napadení Kurdistánu. Ve vzduchu je ale cítit velká nervozita, neboť nikdo nedokáže předpovědět, co bude po volbách.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek