Exkluzivně z Mosulu: „Mezi uprchlíky může být sebevrah.“

Exkluzivně z Mosulu: „Mezi uprchlíky může být sebevrah.“

Zpravodaj Info.cz Pavel Novotný bezprostředně popisuje situaci v iráckém Mosulu a jeho okolí, kde se vede rozhodující bitva proti samozvanému Islámskému státu. Nabízíme další z jeho exkluzivních textů.

Trpělivě čekají za příkopem. Spolu se svými zvířaty. Děti se z nudy prohánějí prašnou planinou, strkají se, padají na zem. Ženy se sesedly do kruhu, rozdělaly oheň a připravují jídlo. Jako vždy a všude, kam tato skupina pastevců kdy přišla.

Sledujeme je z dálky. Vojáci nechtějí tyto pastevce pustit přes obranný val dozdobený střílnami. Muži vyjednávají, ženy čekají, děti spí nebo křičí.

Jsme v Iráku, na hranici arabského a kurdského světa. U města Bašika, které leží asi patnáct kilometrů od Mosulu a ještě zkraje listopadu mu vládl Islámský stát. Arabové jsou uprchlíci a přicházejí z Mosulu, kde teď irácká armáda bojuje s extremisty. Vojáci bránící násep jsou Kurdové, pešmergové. Bojí se, že mezi Araby je sebevražedný útočník, který se v jejich houfu odpálí.

Nehrozí atentát? Kurdové kontrolují uprchlíky.Nehrozí atentát? Kurdové kontrolují uprchlíky.autor: Pavel Novotný

„Když přijdou, dáme jim najíst. Pak je rozvezeme do táborů,“ vysvětluje tiše Muzafar, který tu pešmergům velí. Ano, z atentátu strach má. „Snažíme se teroristickým útokům předejít. Už tady uprchlíci projdou osobní kontrolou, od nás pokračují k bezpečnostním expertům v táborech, kteří je registrují a snaží se získaná data ověřit,“ říká zamyšleně.

MuzafarMuzafarautor: Pavel Novotný

Ibrahím je napjatý, soustředěný. „Přišlo nás asi dvacet,“ ukazuje směrem k ležení pastevců. „Utekli jsme i přesto, že po nás Islámský stát střílel. Vždy jsme se ale od nich drželi dál. I proto, abychom se v jejich blízkosti nestali terčem bombardování,“ vysvětluje věcně muž, který přišel za skupinu uprchlíků vyjednávat. Ani on nechce mluvit o životě pod vládou Islámského státu. „Nezlobte se, část mé rodiny tam stále je,“ omlouvá se.

IbrahímIbrahímautor: Pavel Novotný

Oba muži, Kurd i Arab, teď hovoří věcně. Spojuje je nepřítel: Islámský stát. Symbolem pragmatického svazku je nenápadný kus látky, který se povaluje v příkopě. Závoj, který tu odhodila uprchlice z Mosulu. Už nechtěla skrývat tvář, jak jí nařizovali islamisté.

Někdo tu odhodil vzpomínky na útlak od Islámského státu.Někdo tu odhodil vzpomínky na útlak od Islámského státu.autor: Pavel Novotný

Jenže nedůvěra mezi oběma etniky je letitá, ba odvěká, a během bitvy o Mosul ještě roste. Kurdští vojáci vyprávějí příběhy o ženách i dětech, které nesou nálože a extremisté je odpalují na dálku. O iráckých teroristech, kteří zůstali ve vesnicích a napadají pešmergy i cizince ze zálohy. Arabská média pak opakují, že Kurdové z míst, která dobyli, vyhánějí sunnitské Araby.

Pravda je, že Kurdové, kteří mají na severu Iráku fakticky nezávislý stát, arabské uprchlíky přijímají, byť nejraději křesťany. Podle informací z diplomatických zdrojů ale Kurdové zadržují až devět tisíc Arabů, které podezřívají ze spolupráce s Islámským státem. Věznice praskají ve švech, není prý dost cel ani soudců.

Hranice se strážními věžemi, kulometnými hnízdy a příkopem totiž nedělí Kurdy od Islámského státu. Za opevněním pešmergů je... irácká armáda, převážně arabská a řízená z Bagdádu. „Příkopy jsme tu vykopali proto, aby se extremisté už nikdy nevrátili,“ dušuje se major Muhammad z kurdské základny v Bašice. Otázkou je, jak široký je v Muhammadově mysli pojem extremista.