Exkluzivně z Mosulu. Pod palbou Islámského státu

Exkluzivně z Mosulu. Pod palbou Islámského státu

Dožila se pěti let. Teď leží opuštěná na lůžku vojenské ošetřovny. Zabalená ve fólii vypadá jako extravagantní socha. Nebo ten nejsmutnější balík, který sem doručil patrně kdosi z pekla. 

Dívku zabil odstřelovač. Klečím vedle ní jen pár vteřin, když sotva uhýbám zoufalému otci. Bere dceru do náruče a odchází s ní ven. Zdravotník stojí beze slova, na takové scény je zvyklý. Neměl šanci dívku zachránit, sanitka ji přivezla už mrtvou.

Tělo pětileté dívky, kterou zabil odstřelovač Islámského státu.Tělo pětileté dívky, kterou zabil odstřelovač Islámského státu.autor: Pavel Novotný

Venku pálí blízkovýchodní slunce a já s kolegy doputoval do Mosulu, kde irácká armáda bojuje s extremisty z Islámského státu. Na ošetřovně je ticho. Do chvíle, než se ozve siréna.

Také tohoto semnáctiletého mladíka dnes zastřelil snajpr, ukazují zdravotníci na prašnou zem. Spočinul zatím před ošetřovnou. Zabalili ho do deky a my, novináři, ho fotíme. Má otevřená ústa a vyčítavou tvář. Je důkazem, že v Mosulu teď denně umírají i ti nejmladší.

I jeho zabili radikávé z Islámského státu.I jeho zabili radikávé z Islámského státu.autor: Pavel Novotný

„Jsme tu, abychom ošetřili zraněné a pohřbili mrtvé. A dopravili pacienty do nemocnice. Od rána sem přivezli pětadvacet zraněných a tři mrtvé, všechno civilisté,“ říká Kásim, seržant speciálních jednotek irácké armády. Léků máte dostatek? „Díky Bohu, jsme pro práci dobře vybaveni.“

Vybíháme z vozů. Krčíme se u zdi, za kterou jsme v bezpečí. Palba přichází zpoza rohu.

Mosul se stal klíčovým iráckým i blízkovýchodním bojištěm. Je největším městem, které dosud z většiny drží Islámský stát. Pokud padne, což se nakonec stane, extremisté přijdou o srdce i hlavu samozvaného chalífátu. Bitva o Mosul se ale nyní proměnila v sérii šarvátek, ve kterých se lépe orientují vojáci než civilisté. Ty radikálové navíc zneužívají. „Ano, mohu potvrdit, že Islámský stát opravdu zneužívá mosulské civilisty jako živé štíty,“ říká Wádí Chaláf z vládní tiskové služby.

Z centra města jsou slyšet výbuchy granátů. Střelba zastavila i novinářskou kolonu při vjezdu do Mosulu, ve které s kolegy putujeme. Vybíháme z vozů. Krčíme se u zdi, za kterou jsme v bezpečí. Palba přichází zpoza rohu. Kdo má, obléká neprůstřelnou vestu. Nasazuje přilbu. Za chvíli přichází povel: nastupujte do aut a pokračujeme! Útočníci už zřejmě nikoho neohrozí. Nebo alespoň ne teď.

My odjedeme, většina obyvatel zůstane. Některým se ale podařilo utéct a míří k pozicím irácké armády. Kufry nesou na zádech, nejmenší děti v náručí. Vojáci je shromažďují a hlídají. Pečlivě kontrolují. Bojí se sebevražedných atentátníků, kteří se mezi ně tu a tam vmísí. Nálože prý nesly i ženy, které musely poslechnout, jinak by jejich příbuzní pod vládou Islámského státu zahynuli.

Kufry nesou na zádech, nejmenší děti v náručí.Kufry nesou na zádech, nejmenší děti v náručí.autor: Pavel Novotný

Jiní mosulští ale proti armádě útočí z přesvědčení – Mosul tvoří (převážně) sunnité stejně jako Islámský stát, armáda je většinově šíitská. Mezi sunnity a šíity panuje nejen v Iráku napětí. A mnozí vládní vojáci si na obrněné vozy navzdory oficiálnímu zákazu připevnili vlajky, ze kterých je příslušnost k šíitské víře jasná.

„Připadali jsme si jako otroci. Stále jsme se na ulici kontrolovali, jestli jsme správně oblečení, zda máme dost dlouhé vousy."
Alí, obyvatel Mosulu

Alího dům se nachází v té části, kterou už kontroluje armáda. Bydlí v něm čtrnáct lidí, zbytek rodiny zůstal dole, v Mosulu, kde Alího příbuzní vlastní obchod. A vládnou extremisté. Odmítá fotoaparát i kameru, i jméno je zřejmě smyšlené.

„Klid tu je asi dva dny. Zásoby potravin a vody máme na týden, dostáváme je od Červeného půlměsíce. Tady, za domem jsme v bezpečí, ale hned za rohem už řádí odstřelovači,“ ukazuje sympatický muž na konec dlouhé, prašné ulice.

Na Islámský stát nevzpomíná zrovna s láskou. Alespoň před námi. „Připadali jsme si jako otroci. Stále jsme se na ulici kontrolovali, jestli jsme správně oblečení, zda máme dost dlouhé vousy,“ vypráví. Na otázku, k jaké víře patří, ale odpovědět odmítl. „Jsme tu všichni Iráčané,“ říká opatrně.