Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

EXKLUZIVNĚ Z UKRAJINY: Musíš podle zvuku poznat, jestli raketa letí k tobě, nebo od tebe. Jinak zemřeš

720p480p360p240p

Zatímco na Krymu probíhá velké cvičení ruské armády, u ukrajinského přístavu Mariupol pokračují prudké boje mezi armádou a proruskými separatisty. Do bojů obě strany nasadily těžkou techniku včetně tanků, raketometů a velkorážných minometů. Jakkoliv je používání těžkých zbraní na krátkou vzdálenost zapovězené dohodou o příměří Minsk II., s dodržováním mají problém obě strany konfliktu. Nejen u Mariupolu, ale prakticky podél celé frontové linie dochází k pravidelným přestřelkám. Aby se útočníci vyhnuli obviněním ze strany OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), která dodržování příměří monitoruje, začínají s boji převážně se setměním.

„Nočju bachajet“

Používání těžkých zbraní obě strany konfliktu oficiálně popírají, všichni místní ale vědí, jak to s dodržováním podmínek příměří je. Lidé, kteří žijí podél fronty, si už zvykli na téměř každodenní rituál. Když se začne stmívat, sílí zvuky nepodobné ohňostroji. Jejich intenzita se s postupem noci zvyšuje a klid přichází kolem třetí hodiny ráno. Někdy se střelba vrátí ještě za svítání. Ani toto nepsané pravidlo ale neplatí stoprocentně. Jsou dny, kdy se střílí i přes den, a jsou místa, kde to platí dvojnásob.

Nachází se převážně v okolí doněckého letiště, o které znepřátelené strany vedly dva roky po sobě kruté boje. Na ukrajinské straně jsou to tzv. Pisky a z obydlených měst Avdijivka a jižnější Marjinka, u separatistů pak Spartak, Jasynuvata  a doněcké čtvrti Okťabrskaja a okolí šachty Trudovskaja. Právě tam jsem potkala skupinku školaček vracejících se ze školy. Šly kolem vybombardovaného kostela a ze cviku se před jeho dveřmi uklonily. „Nebojíte se, když slyšíte dopadat v noci rakety?“ ptala jsem se poněkud jalově. S úsměvem mi odpověděly, že ani ne. Už si zvykly.

Stejnou odpověď mi dala i většina dospělých jen s tím rozdílem, že strach mají. „Ale jinak si prostě zvykneš,“ popisoval pro mě stále nepochopitelný stav mysli Alexej z ukrajinské Avdijivky. Na sídlišti, kde bydlí, slyší létat rakety prakticky pořád, občas nějaká zabloudí i sem. Koneckonců výbuchy jsme slyšeli i během našeho rozhovoru. Jen byly ještě dostatečně vzdálené. Silnici, na které jsme se potkali, údajně vybombardovali hodinu poté.

Zákopovou válku vedou i Rusko a Amerika

„Musíš se naučit rozeznávat, jestli raketa letí od tebe, nebo k tobě. Podle zvuku,“ dával mi rychlé školení můj řidič. „Když je to jen takové vžum, vžum, to jsou odcházející rakety, u přicházející je slyšet svist a pak za třicet vteřin až minutu výbuch.“ Populární u bojovníků jsou zjevně rakety Grad, nástupkyně slavných sovětských Kaťuší. O jejich ničivé síle mluvili civilisté na obou stranách fronty. Jejich úlomky leží na ulicích. Těžkých zbraní se ale používá víc druhů.

Zvláštní u zákopové války, ve kterou se ukrajinský konflikt přetavil, je, že jakkoliv se bojuje míň, zbraně jsou sofistikovanější a jednotky lépe zorganizované. Obě strany dostávají podporu zvenčí. Separatisté z Ruska, ukrajinské jednotky ze Západu. „Ukrajinská armáda je už jiná, než byla na začátku konfliktu, kdy neměla ani pořádné uniformy. Teď mají nejen uniformy, ale i lepší výcvik a zbraně,“ okomentoval mi situaci bezpečnostní expert, který si nepřál být jmenován.

„A v Donbase nebýt ruských poradců a velitelů, kteří tomu dali strukturu a řád, tam by se bez nich snad mezi sebou sami postříleli,“ poukázal na počáteční změť nejrůznějších soukromých separatistických bataliónů, které v současnosti fungují pod operativním velením samozvané Doněcké lidové republiky. „Je to válka o byznys, je tu hodně lidí, kteří na této válce vydělávají a to na obou stranách. Dokonce se občas stane, že schválně ostřelují i vlastní území. Zkrátka tady není vůle konflikt nějak rychle ukončit a  nedá se čekat, že brzy skončí.“

Kolik lidí na Ukrajině za tři roky války zemřelo, není úplně jasné. Zejména o počtech mrtvých a zraněných bojovníků mlží obě strany. Podle rádia Svobodná Evropa si konflikt vyžádal životy 10 tisíc lidí, přes 23 tisíc jich utrpělo zranění a necelé dva miliony lidí musely utéct ze svých domovů.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek