Exšéf německé rozvědky: Všichni uprchlíci nejsou teroristé, milion jich ale nemá ani doklady

Exšéf německé rozvědky: Všichni uprchlíci nejsou teroristé, milion jich ale nemá ani doklady

Bývalý šéf německé zpravodajské služby August Hanning kritizoval politiku Angely Merkelové. Do Německa podle něj s uprchlíky pozvala i extremisty. „Německé bezpečnostní úřady nebudou schopné zvládnout bezpečnostní situaci, která sem byla importovaná, a následné reakce obyvatel Německa,“ řekl dříve Hanning. Redakce Info.cz měla možnost s ním mluvit o bezpečnosti v jeho domovské zemi i ve světě.

August Hanning
Je německý právník a v letech 1999 až 2005 byl šéfem Spolkové zpravodajské služby, poté působil jako státní tajemník na německém ministerstvu vnitra. Od svého odchodu ze státní sféry působí v soukromém sektoru.

Je to už déle než rok, co Hanning vytvořil seznam deseti bodů, které adresoval kancléřce Merkelové. Navrhoval okamžitě uzavřít hranice pro ty, kdo nemají povolení ke vstupu. A Merkelovou vyzval, aby omezila sjednocování rodin uprchlíků – muže totiž obyčejně v druhé vlně následuje 4 až 5 členů rodiny. A za nutnost i teď považuje zajistit pro migranty v Německu jazykové a kulturní kurzy. 

Měli by se Evropané bát?

Určitě bychom se neměli bát. Statisticky je pravděpodobnost, že se stanete obětí teroristického útoku, velmi nízká. Mnohem větší problém je teď ten psychologický, protože se cítíme nejistí. To je podle mě největší hrozba.

V čem je ten největší problém? Někteří lidé se opravdu bojí. Zaznamenáváme skoro až hysterické reakce.

Víte, opravdu si myslím, že jsme udělali několik chyb. Do Evropy a to hlavně do Německa vstoupilo v roce 2015 a 2016 víc než milion lidí bez řádné kontroly. Mnozí neměli žádné identifikační průkazy a všichni přišli z opravdu problematických regionů. Přicházejí ze Sýrie, z Turecka nebo z Asie. A to znamená opravdu velký tlak pro domácí bezpečnostní úřady a policii.

„Nepotřebujeme další byrokratická monstra a novou byrokracii.“

Kolik z těchto lidí tedy může být opravdu hrozbou?

To úplně nevíme, je to opravdu jen zlomek. Nelze všechny běžence obvinit z toho, že jsou teroristé. Jedná se ale o jeden milion lidí. A i z malé perspektivy většina lidí byla ve věku mezi 18 a 35 lety, což je velmi nebezpečná kategorie. Je to velmi nebezpečná skupina obyvatel. Ještě jednou: může se jednat jen o malou skupinu, ale jsou potenciálním nebezpečím. A my jsme svědky toho, že se je Islámský stát snažil lákat, aby prováděli teroristické útoky v Německu.

Takže jaké je teď řešení, když tu ti lidé jsou?

Musíme zlepšit naše schopnosti, naši komunikaci, musíme zvýšit výdaje na vnitřní bezpečnost a policii. Teď je v Německu úplně jiná vnitřní situace. Máme stále více arabsky mluvících lidí a roste muslimská komunita. To vytváří nové prostředí a my na to musíme reagovat. Musíme si pomoci našimi prostředky.

Německá policie po útocích zintenzivnila zátahy. Snímek z Bonnu je z listopadu 2016.Německá policie po útocích zintenzivnila zátahy. Snímek z Bonnu je z listopadu 2016.autor: Reuters

Myslíte, že v rámci EU je řešení také společná evropská rozvědka?

Ne, to si nemyslím, nepotřebujeme další byrokratická monstra a novou byrokracii. Myslím si, že musíme plnit domácí úkoly. Když se podíváme na média, tak vytvářejí pocit, že tyto agentury jsou velmi podezíravé, že spolu nesdílejí informace. Nemyslím si, že se to zakládá na pravdě. My máme v Německu a v Evropě vhodný systém – máme domácí zpravodajské služby. Ale abych byl upřímný, máme také své slabiny – evropské prostředí bez hranic a také některá konkrétní slabá místa v Evropě. To jsme viděli například v Belgii. Tajné služby musí pracovat lépe a kromě zpravodajských služeb se musí zlepšit také policie. A takové věci vidíme i jinde, třeba v Řecku. Často se zdráháme poukázat nahlas na to, že by měl konkrétní stát zlepšit vnitřní bezpečnost. Jenže právě tohle musíme udělat. Proto děláme i iniciativu ve spolupráci s GLOBSECem (Nevládní organizace sídlící v Bratislavě, která podněcuje k debatám o globálních tématech a propojuje světové experty – pozn. redakce).

Iniciativa pro reformu rozvědky
Hanning se připojil k Iniciativě pro reformu rozvědky, kterou zaštiťuje organizace GLOBSEC. Ta se zabývá některými chybami, kterých se domácí rozvědky dopustily před tím, než došlo k teroristickým útokům. Podněcuje k hlubší spolupráci na mezinárodní úrovni a chce otevřít centrum excelence, které by nabídlo ty nejlepší znalosti a školení.

Je to nabídka, chceme s GLOBSECem nabídnout centrum excelence. Chceme podpořit slabší státy, pomoci jim zlepšit schopnosti, školit zaměstnance, opravdu se jedná o celou řadu kroků a návrhů. To je nejlepší cesta, velmi pragmatická.

Pak je zde jiný krok, kterým je zlepšení spolupráce s USA. Ty mají nejlepší znalosti, nejlepší databáze co se týče teroristům i těch propuštěných z celého světa. To vůbec není evropský fenomén. Měli bychom spolupracovat s USA a s jejich Národní bezpečnostní agenturou.

Ano, sdílení informací a spolupráce je jedna věc, ale druhá věc je třeba i problém peněz, protože v EU jsou státy, které se potýkají s domácími problémy, a terorismus se jich tolik netýká. Tak jak to vyřešit i s financováním?

To je sice pravda, ale je to otázka priorit. V EU jsou státy na různé ekonomické úrovni. Ale podívejme se, dokonce i v Německu, což není chudý stát, jsme v minulosti snížili náklady na zajištění vnitřní bezpečnosti. A to je přece klíčové. Musíme teď prostě jít jiným směrem. Musíme dát na tyto účely víc peněz, dochází k imigrační krizi. A na to musíme reagovat a změnit priority. Evropa by jako celek měla dát na vnitřní bezpečnost více peněz. A to samé platí pro jednotlivé státy.

A ohledně té spolupráce, jaký typ spolupráce je nejdůležitější?

Na prvním místě je sdílení informací. Musíme případ od případu mezi sebou sdílet jednotlivé informace. Musíme se pokusit sdílet jednu databázi a mít jeden systém. Ano, musíme také sdílet znalosti a zkušenosti. I když spolupracujeme už nyní, pořád je tu prostor ke zlepšení.

Není pro 28 států EU, za chvíli už jen 27, docela náročné se domluvit?

My jsme pod tlakem. Byl jsem v Londýně a diskutovali jsme o brexitu a Evropa čelí výzvě. Musíme ukázat obyvatelům Evropy, že být členem Evropské unie má přidanou hodnotu. A jednou z těch klíčových věcí je bezpečnost. A pokud obyvatelé zjistí, že tato Evropa poskytuje více bezpečnosti, než by poskytl samostatný stát, pak v tomhle ohledu nejsem pesimista. Když se vrátím k Schengenské dohodě, tak ta vznikla mimo struktury EU. Dokonce i eurozóna je v některých případech mimo struktury EU.

Zpravodajské služby v EU
Zpravodajské služby jsou doménou národních států. V souvislosti s teroristickými útoky v Paříži a Bruselu v posledních letech se ale začalo více mluvit o tom, zda by vlastní tajnou službu neměla mít i EU. Unijní špičky věří, že lepší spolupráce a rychlejší sdílení informací mezi členskými státy by mohly výrazně přispět k včasnějšímu odhalování útočníků. O myšlence vytvořit společnou evropskou rozvědku mluvil v minulosti předseda Evropské komise Jean-Clause Juncker a své zastánce si našla i v Evropském parlamentu. K jejím velkým podporovatelům patří například šéf liberálů (ALDE) Guy Verhofstadt. (Lucie Bednárová)

Proto bychom měli jít pragmaticky dopředu a integrovat to do evropské struktury. Na začátku bychom měli začít s „lehkomyslnými státy" a pak si myslím, že můžeme pokračovat.

Kolik jste byli třeba v Německu schopni zatím zastavit teroristických útoků?

Neznám přesná čísla, v posledních letech jich jistě bude víc než deset. Přesto ale byly některé teroristické útoky úspěšné. Třeba případ z Wurzburgu, v Chemnitzu jsme měli štěstí, dalším případem je Hamburg, také ve Frankfurtu na letišti proti americkým vojákům, bylo tu několik případů. My jsme v Německu měli štěstí. I když ty útoky byly úspěšné, počet obětí byl velmi nízký. Ale znovu se budu opakovat, podstupujeme velké riziko, že dojde k dalším útokům, a to by mělo negativní dopad také na náš vztah s muslimskou komunitou. To je v Německu největší hrozba. Máme totiž velkou muslimskou populaci, která činí 5 až 6 milionů obyvatel (V Německu žije celkově zhruba 80 milionů lidí – pozn. redakce).

Muslimové v mešitě v Kolíně nad RýnemMuslimové v mešitě v Kolíně nad Rýnemautor: Reuters

Nemyslíte si, že třeba konkrétně v Česku je větší hrozbou Rusko?

To se úplně nedá srovnávat tyto dvě věci. Na to jsou různé pohledy a je to zase úplně jiná perspektiva. Když se podíváte třeba na Sýrii, Rusko tam zasahuje. Na druhou stranu za Islámský stát bojuje v řadách zahraničních bojovníků početná skupina Rusů, konkrétně Čečenců s ruským občanstvím. A nyní zjišťujeme, že tady máme mnoho tichých bojovníků z Čečny, kteří přicházejí do Německa, a někteří z nich jsou členové teroristických skupin – o tom se ví – a vyvstává otázka, jak tedy tento problém vyřešit. Nakonec musíme v této záležitosti spolupracovat s ruskou zpravodajskou službou. Ano vím, že v minulosti to s Ruskem nebylo lehké, ale na druhou stranu máme společné zájmy a Američané s nimi také spolupracují.

Nemyslím si, že Rusko Evropu ohrožuje. Máme sice obavy ohledně Ukrajiny a děláme, co je v našich silách, abychom přesvědčili Rusko, aby splnilo Minskou dohodu (série dohod o příměří mezi stranami válčícími na východě Ukrajiny – pozn. redakce). A máme v té záležitosti rozdílné názory, ale věřím, že nakonec má Rusko hodně důvodů nebýt agresivní vůči státům, které jsou k němu geograficky blíže, jako jsou Baltské státy nebo třeba Polsko. Já jsem optimistický, že tyto problémy můžeme vyřešit v dlouhodobém horizontu. V tom krátkodobém už tolik optimistický nejsem.

A v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, jste optimistický ohledně Sýrie?

Ne, v tom vůbec optimistický nejsem. Syrská vláda je velmi slabá, je podporovaná Iránem a Ruskem, opozice má podporu arabských států. To je složitý problém. Historicky máme zkušenost v Německu z třicetileté války a to je stejná situace. Byl tam domácí vnitřní konflikt podporovaný zeměmi zvenčí. A stejné to teď je v Sýrii. Proto se tam těmto bojovníkům dostává podpory ze zahraničí a to celý konflikt posiluje. Nevidím konsenzus mezi vnějšími stranami. Míru v Sýrii je možné dosáhnout jen v případě, že dojde k domluvě mezi těmito vnějšími silami. Taková modelová situace by měl být rok 1648 a vestfálský mírový proces, kdy se všechny síly pokusily najít konsenzus. To je jediný způsob, jak vyřešit problém v Sýrii. Myslím, že v současné době nejsme v pozici, ze které je možné tohoto cíle dosáhnout. Takže v krátkodobém horizontu opravdu nejsem optimistický. V dlouhodobém ano, dojde k tomu. Ale kdy se tak stane, to neví nikdo.