Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Extremisté na vzestupu. Je nebezpečnější krajní levice, nebo krajní pravice?

Extremisté na vzestupu. Je nebezpečnější krajní levice, nebo krajní pravice?

Je pravicový extremismus nebezpečnější než ten levicový? Téma, které po útoku v americkém městě Charlottesville svými výroky nadhodil prezident Donald Trump. Zatímco konzervativci mu tleskají, kritici upozorňují na to, že šéf Bílého domu vytváří falešnou rovnováhu.

„Odsoudil jsem mnoho různých skupin, ale ne všichni ti lidé byli neonacisté. Zdaleka ne všichni byli zastánci bělošské nadvlády. Mnozí lidé přišli protestovat proti svržení sochy generála Leea. Na jedné straně byla skupina špatných lidí. A na druhé straně byla také skupina, která byla velmi násilná. Myslím si, že vinu nesou obě strany, nepochybuji o tom,“ prohlásil Trump v úterý.

Vrátil se tak k původnímu výroku, jenž pronesl v sobotu, a který o dva dny později upřesňoval v projevu kritizujícím rasismus a krajně pravicové skupiny. Právě ty ale Trumpa, mimo jiných Američanů, volily, a tak se nabízí vysvětlení, že jim prezident vstřícnou rétorikou vychází vstříc. Jiní zase poukazují na vliv hlavního stratéga Bílého domu Steva Bannona, jenž byl šéfredaktorem ultrakonzervativního webu Breitbart News.

Falešná rovnováha

Trumpova vstřícná slova kvitují i některé konzervativní kruhy v Republikánské straně. Podle nich mainstreamová média neinformují objektivně a činy pravicových extremistů zveličují. Naopak krajní levici prezentují v lepším světle.

Pravicově smýšlející spisovatel Guy Banson napsal knihu o tom, jak se levice snaží potlačit politickou diskusi tím, že některá témata smete ze stolu. Přesto se nyní domnívá, že konzervativci přehání. Uvítal by však větší prostor k debatě. „Můžeme zdůraznit, že levicové násilí je problém a pravděpodobně přispělo k tomu, co se stalo v Charlottesville, aniž by nás přirovnávali k Hitlerovi?“ cituje ho list New York Times.

Kritici však upozorňují, že Trump svými výroky vytváří falešnou rovnováhu mezi krajní pravicí a levicí. Statistiky přitom mluví odlišně. Z 372 amerických obětí extremismu mezi lety 2007 a 2016 jich podle studie Ligy proti hanobení (ADL) mají pravicoví radikálové na svědomí 74 procent, 24 procent osob zabili islamisté. Jen minimum mrtvých připadá na levicové radikály.

Noah Rothman, píšící pro konzervativní názorový list Commentary Magazine, ale oponuje, že srovnání počtu obětí není vhodný start debaty, lepší by podle něj bylo mluvit o stavu společnosti jako celku a tom, kde se nachází. Že data mohou být do jisté míry zavádějící, připouští i politolog Jan Charvát z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. „Krajní levice útočí spíše na věci, na majetek. Krajní pravice zase cílí na lidi,“ vysvětluje pro INFO.CZ, proč nelze jasně určit, který směr je nebezpečnější.

Roztříštěná levice

Rozdílné činy podle něj ovlivňují i vnímání útoků ve společnosti. Vraždění považují lidé za vážnější zločin než zapalování aut. Mezi pravicovými radikály hrají také významnou roli otevření neonacisté, a lépe se tak na ně váže morální rozhořčení. „Naopak mezi krajní levici mnozí její kritici zařazují i uskupení, která do ní z akademického pohledu nepatří, například příznivce Strany Zelených nebo lidi, kteří nejsou proti islámu,“ doplňuje Charvát.

Příkladem levicového násilí byly červencové události v Hamburku. Během summitu skupiny G20 tam autonomisté hlásící se k taktice tzv. černého bloku vyvolali v ulicích chaos a ničili majetek místních obyvatel. Jak dokázalo červnové postřelení republikánského poslance Steva Scalise, levicoví extremisté se nezdráhají ani teroristických útoků. Je jich však daleko méně než u jejich pravicových protějšků.

Slovníček extremistických pojmů
V souvislosti s radikalismem padá spousta dosud neznámých pojmů. Například alt-right je souhrnné označení pro ultrakonzervativní hnutí s rasistickými a antisemitskými tendencemi. Těm, kteří sice zastávají konzervativní a nacionalistické názory, ale s rasismem nesouhlasí, přezdívají příznivci alt-right slovem alt-light. Prezident Donald Trump použil ve svém projevu i pojem alt-left. Nic takového ale oficiálně neexistuje. Podle Ligy proti hanobení má slovo vytvořit falešnou rovnost mezi krajní levicí a pravicí.

Menší je také síla samotných přívrženců. Podle studie prováděné na vzorku asi 1500 lidí na Univerzitě v Marylandu, sympatizovalo 43 procent radikálů s pravicovými ideologiemi, levicové smýšlení mělo 21 procent z nich.

Spoluautor výzkumu Gary LaFree sice připomíná, že se zabýval lety 1948-2013 a neodráží aktuální situaci, J. J. MacNabová, která se extremismu věnuje na Univerzitě George Washingtona ale potvrzuje, že zatímco krajní pravice má v USA statisíce sympatizantů, příznivců Antify, nejpočetnějšího extrémně levicového hnutí v zemi, je jen pár tisíc.

Scéna levicových radikálů doplácí na roztříštěnost a absenci silného charismatického vůdce. „To se netýká jen USA. Kdyby v ČR měli komunisté charismatického lídra, měli by nyní otevřenou cestu nejen do sněmovny, ale také do nejvyšších politických pater,“ míní Charvát.

Lidé nevěří systému

Na silném lídrovi schopném oslovit davy do jisté míry stojí a padá úspěch hnutí. Dalšími faktory, které hrají roli, jsou války, volby nebo schopnost přizpůsobit se společenským změnám. I to zvládá lépe pravice, jež ovládla internet a využila k propagandě i populární memy a animované postavy.

Extrémní levice zažívala největší slávu v Evropě v 60. letech, kde se jí do jisté míry povedlo ovlivnit další směřování kontinentu. V USA se jí dařilo o dekádu později. Jistou obrodu zaznamenala v 90. letech při protestech ohledně životního prostředí nebo proti globalizaci. Ty ale utlumilo 11. září a nástup islámských radikálů.

Nyní extremisté, byť zejména ti pravicoví, znovu chytají dech, což stojí částečně i za posilováním jejich radikálních protivníků. Pomáhá jim nedůvěra společnosti v současný politický systém. „Lidé mají pocit, že se jejich přístup k politice zhoršuje. Proto volí protestním způsobem, jako byla volba Donalda Trumpa nebo anglický Brexit,“ míní Charvát.

V podobném duchu se v redakčním komentáři vyjadřuje i deník Washington Post. Ten napsal, že útok dvacetiletého neonacisty v Charlottesville neměl jen jednu oběť a 20 zraněných, ale poškodil celý americký národ. A prezident Trump to svými výroky ještě zhoršil.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek