„Robert Fico je údržbář, ale ještě má nejspíš pud sebezáchovy,“ říká Mikuláš Dzurinda, bývalý dvojnásobný slovenský premiér a dnes šéf think-tanku Evropské lidové strany Wilfried Martens Centre v Bruselu, v rozhovoru pro HlídacíPes.org. Apeluje v něm na další proevropské směřování střední Evropy. Varuje ale taky před politickou korektností. Rozhovor se uskutečnil v rámci výroční konference Aspen Institutu Central Europe.
Skoro před 20 lety jste stál na začátku klíčového obratu po konci mečiarismu na Slovensku. Vaše první vláda nasměrovala zemi do EU a NATO, ta druhá pak tento proces dokončila. Kde jste si tenkrát představoval, že Slovensko bude za dvacet let?
Já jsem spokojený. Tiše se raduji. O Slovensku si dnes nikdo netroufne říct, že je černou dírou v Evropě, jako v létě 1997. Byli jsme jedinou zemí ve Visegrádské čtyřce, která dokázala splnit kritéria pro přijetí eura a taky ho přijmout. Dnes je Slovensko vnímané, nechci to přehnat, ale jako ekonomický tygr mezi státy V4 (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko, pozn. redakce).
Fico je údržbář, ale nezničil všechno
To, že Slovensko může dočasně být ekonomickou jedničkou zemí V4, sice potvrzuje i čerstvá analýza Aspen Institute, ale také varuje, že je to úspěch postavený hlavně na levné pracovní síle. Což je výhoda, o kterou Slovensko už brzo přijde, respektive narazí na její strop. Nebojíte se, co přijde potom?
Jasně že se bojím. Když proti mně Robert Fico bojoval a chtěl mě porazit, útočil nejvíc na to, že jsem ze Slovenska udělal „montovnu“. No, udělal jsem. Jenže to bylo v roce 2006, kdy jsme začali bojovat s dvacetiprocentní nezaměstnaností. Problém Fica je, že od té doby neudělal lautr nic, aby to změnil. Namísto tří automobilek máme čtyři, hlásí se pátá. On tedy tu montovnu rozšiřuje, namísto toho, aby pokračoval v reformách.
Takže místo stavby nového závodu automobilky Jaguar v Nitře byste vy jako premiér udělal co?
My už jsme někdy v roce 2004 přišli s projektem Minerva, tedy plánem na přeměnu Slovenska na „znalostní ekonomiku“ s vyšší přidanou hodnotou. Na sklonku premiérské éry jsem byl ve Wolfsburgu a generálnímu řediteli Volkswagenu jsem řekl „pusťte nás víc do výzkumu a vývoje“.
Co zbylo z Minervy a z vašich dalších reforem, třeba zdravotnické, daňové a dalších, dnes?
Podívejte, Robert Fico je údržbář. Naštěstí to nezboural, i když udělal pár chyb a trochu zdeformoval rovnou daň. Asi je to i jeho instinkt a pud sebezáchovy, že nezničil to, co jsme s velkými těžkostmi vybudovali. Na druhou stranu rezignoval úplně třeba na řešení životních podmínek romské menšiny. Fico promrhal spoustu času. Síla těch reforem je ale tak obrovská, že ještě stále díky nim dobíháme vyspělejší země, i když – jak říká ta zmiňovaná analýza – je to křehké a nepůjde to tak donekonečna.
