Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Francie se pustila do masivního zbrojení, chce nové jaderné ponorky i víc vojáků

Francie se pustila do masivního zbrojení, chce nové jaderné ponorky i víc vojáků

Francie předložila návrh svého vojenského rozpočtu na roky 2019 až 2025. V této době plánuje utratit celkem 295 miliard dolarů. Nejzajímavějším z výdajů je zadání studie, která předchází stavbě atomových ponorek nové generace a také vybudování vlastního jaderného raketového deštníku.

Ve srovnání s rozpočtovým obdobím 2014 až 2018 jde o výrazný vzestup nákladů na zbrojení. V končící „pětiletce“ totiž země galského kohouta na ozbrojené síly vynakládala 190 miliard eur. Nárůst zbrojního rozpočtu reflektuje snahu Francie plnit alianční závazek a dávat na obranu dvě procenta HDP. Mimochodem, ještě před dvaceti lety Francie na obranu dávala až 3,1 procenta HDP, během vlády socialistického prezidenta Françoise Hollanda ale došlo k výrazným škrtům.

Francie si podle toho, jak je sestaven její obranný rozpočet, uvědomuje nutnost zajistit pro sebe a celý region jaderný deštník. Ten bude výrazně oslaben odchodem Velké Británie coby jaderné velmoci z Evropské unie.

„Je to pragmatický přístup,“ říká François Lureau z analytické společnosti Euro FL Consult a dřívější šéf nákupu francouzských ozbrojených sil. Podle Lureaua administrativa prezidenta Emmanuela Macrona během prvních čtyř let plnění zvýšeného zbrojního rozpočtu soustředí pozornost na úkoly, které souvisí zejména s nasazením francouzských sil v afrických misích. To v praxi znamená, že armáda zajistí výzbroj, výstroj a terén pro pěchotu. K tomu navíc dojde k posílení vzdušných sil. Další tři roky budou věnovány strategickému rozvoji a dojde především k přípravám na stavbu vlastní nové generace strategických atomových ponorek a také k vyzbrojení francouzských ozbrojených sil novou řadou dronů.

Francouzský generální štáb je s nastavením rozpočtu pro roky 2019 až 2025 spokojený. Navýšení financí znamená, že Francie bude moct uspíšit svůj program rozvoje nazývaný Scorpion. V nejbližší době by tak mělo dojít například ke zvýšení počtu lidí sloužících v ozbrojených silách o šest tisíc mužů a žen. Pod vlajkou s trikolórou by se už v nejbližší době měly představit třeba drony typu Reaper nebo obrněná vozidla typů Jaguar a Griffon.

Největší zbrojní zakázkou bude bezesporu rozvoj flotily atomových ponorek. Francie dlouho předpokládala, že bude pokračovat ve společném vývoji s Velkou Británií. Teď všechno nasvědčuje tomu, že se do toho Francie pustí sama, případně ve spolupráci s Německem. Nikdo to neřekne naplno, ale v tomto smyslu se francouzským admirálům nejspíš ulevilo. Britské ponorky totiž už tradičně vykazují celou řadu konstrukčních nedostatků.

Vyprávět by o tom mohli třeba Australané. Ti si podle britského vzoru nechali postavit plavidla třídy Collins. Šlo o mimořádně drahé lodě s problematickou bojovou hodnotou. Například ponorka HMAS Collins se nechvalně proslavila tím, že do ní teklo tolik, že dostala zákaz potápět se - což lze u ponorky považovat za dosti kruciální nedostatek.

Nový francouzský zbrojní rozpočet ve svých položkách ukazuje, jak se postupně mění strategické uvažování vojenských elit. Ještě kolem roku 1996 počítali s těsnou orientací na Spojené státy a Velkou Británii coby jejich geopolitickou nejvýchodnější výspu. Tento trend se změnil. Francie se výrazně přiblížila k Německu a jeho mimořádně pokročilému a výkonnému zbrojnímu průmyslu. Vše nasvědčuje tomu, že na půdorysu politického „tvrdého jádra“ Evropské unie vzniká také to, čemu kdysi američtí prezidenti Truman a Eisenhower začali říkat vojensko-průmyslový komplex. I pokud z něj vypadne vojenská a vývojová kapacita Velké Británie, zůstane v Evropě silná čtyřka ve složení Francie - Itálie - Německo - Španělsko. Ta také podle všech indicií převezme hlavní tíži evropské vojenské politiky.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek