Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Hitler udělal dobře,“ zní z úst uprchlíků. Bývalé koncentrační tábory jim mají otevřít oči

„Hitler udělal dobře,“ zní z úst uprchlíků. Bývalé koncentrační tábory jim mají otevřít oči

Německo, které dodnes trpí temnou historií druhé světové války a událostmi, které vedly k usmrcením šesti milionů Židů, minulý rok přijalo milion uprchlíků převážně z muslimských zemí, jako je Sýrie nebo Irák. Tito lidé však vyrostli v prostředí, kde je nenávist k židovskému národu něco naprosto normálního a Izrael považují za strůjce konfliktu, v kterém se dnes Blízký východ nachází. Německo se proto rozhodlo muslimským azylantům historii země a zvěrstva páchaná nacisty na židovském obyvatelstvu přiblížit. V rámci integračních programů tak běženci vyjíždějí na poznávací zájezdy do bývalých koncentračních táborů. Změnit jejich postoj vůči Židům však bude mnohem složitější.

„Jak je to možné?“ ptá se Osman Jamo při prohlídce bývalého tábora Sachsenhausen na otázku, kterou si dodnes pokládá i nejeden Němec. Osmatřicetiletý Syřan, který přijel do Evropy před dvěma lety, právě přichází k někdejší plynové komoře. Osmana však zajímá i další věc – proč bývalý vyhlazovací tábor Německo vůbec zachovává. „Možná, že Židé chtějí, aby tato místa zůstala proto, aby na ně bylo navždy nahlíženo jako na oběti,“ odpovídá si sám na otázku.

Reakce syrského azylanta dokazuje, jaký pohled má na Židy velká část příchozích migrantů. Osman, který v Sýrii působil jako fotograf, zachytil před odchodem ze země mnoho utrpení lidí postižených válkou. Sponzorem násilí v Sýrii je podle něj právě Izrael. „Agrese Izraele je základní problém,“ tvrdí Osman. Historie, která váže Německo k Izraeli, je totiž v arabském světě interpretována zcela opačně. „Arabové si myslí, že to co Hitler udělal, byla dobrá věc, protože je osvobodil od Židů,“ dodává.

Takové názory vyvolávají znepokojení, že nepřátelství vůči Izraeli typické pro arabský svět se v německé uprchlické komunitě promění v antisemitismus. Četné studie z posledního desetiletí dokládají, že k tomu dochází už dnes – nepřátelství vůči Židům je mezi německou muslimskou mládeží častější než mezi mladými lidmi obecně. „Mnoho muslimských uprchlíků vyrostlo v zemích, kde je nenávist k Židům a Izraeli normální,“ vysvětluje předseda Centrální rady Židů v Německu Josef Schuster.

Jak dokazuje další uprchlík původem z Iráku Mohamed Karím, antisemitské vlivy jsou v jeho domovské zemi všudypřítomné. „Všude – ať už v televizi, ze strany imámů nebo ve škole – slyšíme, že ‚Židé nejsou dobří‘, a my žádné Židy neznáme, abychom je mohli vidět jinak,“ vysvětluje muž, který v Bagdádu pracoval jako policista. S několika Židy se poprvé setkal v Německu – pracují zde jako dobrovolníci pro berlínskou církev, která pomáhá uprchlíkům. „Proč moje země říká, že nejsou Židé dobří? Jejich armáda, to je něco jiného,“ ptá se sám sebe.

Oba uprchlíci si prošli prostory bývalého koncentračního tábora. Alespoň náznakem zažili pocit, který se dostaví, když člověk stojí v hluboké jámě, kde se popravovalo. Prohlédli si obrázky obětí a další materiály připomínající zločiny nacistů. Oba uznávají, že Německo porušilo lidská práva a že Židé a stát Izrael nemusí být vždy to samé. Myšlenku, že holokaust byla jednoznačně strašlivá událost lidských dějin, však přijmout odmítají. Tábor jim připomněl hrůzy, které viděli v Sýrii a Iráku, z těch ale obviňují právě Izrael a Spojené státy.

„Pokud Německo platilo Izraeli reparace, pak by Američané měli platit za to, co udělali Iráku,“ říká Mohamed. V postoji k Židům má jasno zase Osman. „Rozhodně jsme stále proti sionistům,“ říká Syřan po prohlídce. Snahy o změnu postoje běženců z Blízkého východu tak zřejmě budou běh na dlouhou trať.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek