Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hnutí Hamas povede kat donašečů. Osobně zabil 20 Palestinců

Hnutí Hamas povede kat donašečů. Osobně zabil 20 Palestinců

Osobně prý zabil tucet Palestinců, které podezříval, že donášeli Izraelcům. Ve vězení strávil 22 let. Umí hebrejsky a zná izraelské zvyky. Patří k nejtvrdším lídrům radikálního hnutí Hamas a podle některých vyvolá další války s Izraelem a Egyptem. Jiní ale tvrdí: budete překvapeni. Jahjá Sinwár byl nyní zvolen šéfem Hamasu v palestinském Pásmu Gazy.

„Chtěli, aby se nám jejich vězení stalo hrobem. Aby bylo mlýnem, který rozmetá naši vůli a rozhodnost, který semele naše těla. S pomocí Boží a víry v naše poslání jsme ale jejich vězení proměnili v modlitebnu a univerzitu,“ prohlásil Jahjá Sinwár v roce 2011. Věděl, o čem mluví. Nebylo mu ještě ani padesát let a předchozích 22 roků strávil v izraelském vězení. Soud židovského státu mu v roce 1989 udělil čtyři doživotní tresty za to, že zosnoval únos a vraždu dvou izraelských vojáků.

Pětapadesátiletý Jahjá Sinwár teď byl zvolen šéfem Hamasu v palestinském Pásmu Gazy. Není tedy formálně nejvyšším lídrem hnutí, tím zůstává exilový předák Chálid Mišál. Je ale možná jeho nejvlivnějším vůdcem: Hamas palestinské Pásmo Gazy ovládá, proto právě zde sídlí hlavní politické i vojenské instituce hnutí.

Kdo je Jahjá Sinwár? Muž, který teď spolurozhoduje o blízkovýchodním míru? 

Vždy patřil k nejtvrdším vůdcům hnutí. Už ve dvaceti se zapojil do boje s Izraelem. V roce 1985 založil obávanou organizaci al-Majd, která se o dva roky později stala bezpečnostním aparátem nově vzniklého Hamasu. Ten Sinwár spoluzakládal a bez milosti, často vlastníma rukama, likvidoval kohokoli, kdo byl podezřelý ze spolupráce s Izraelem. 

„Ihned zabij každého, kdo se přizná ke spolupráci s nimi,“ nařídil mu v těch časech Ahmed Jásin, opěvovaný zakladatel Hamasu. Jahjá si slova dobře zapamatoval: podle střízlivých odhadů asistoval u zabití nejméně dvanácti Palestinců. Stovky dalších dostaly výstrahu: vybuchovala jim auta, jejich jména se s hanlivými dovětky objevila u mešit a na tržištích.

Pak ale zorganizoval únos a vraždu dvou izraelských vojáků, Aviho Sasportase a Ilana Saadona. Putoval do izraelského vězení, odkud se dostal až v roce 2011, po dvou dekádách. Izrael tehdy jeho a dalších 1046 palestinských vězňů vyměnil za vojáka Gilada Šalita, kterého Hamas zajal pět let předtím, tedy v roce 2006. 

Mimochodem, sám Jahjá Sinwár tuto výměnu odmítal. Proto ho v izraelské věznici načas zavřeli do izolace, aby nemohl ovlivňovat ostatní vězněné členy Hamasu, mezi kterými měl výsadní postavení. Ostatní hamasisté mu za mřížemi dokonce vařili a on velel jejich vězeňské organizaci. Pikantní je, že výměnu s Izraelci vyjednal... Jahjův bratr.

Nakonec, taktiku zajímaní izraelských vojáků prý vymyslel a prosadil právě Jahjá. Věděl, jak moc tyto únosy izraelskou společnost bolí. „Byl pro nás vězněm číslo jedna. Právem,“ nechal se slyšet Jaron Blum, penzionovaný expert tajné služby Šin Bet.

Po návratu do Gazy začal Sinwár – asketický muž s měkkým, tichým hlasem – tvrdě pracovat na svém vzestupu. Vždy byl a zůstal reprezentantem vojenského křídla Hamasu, jednotek známých jako Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma. Vztah ozbrojeného Hamasu s tím politickým není zcela jasný. A ne vždy je harmonický. Zatímco Brigády mají tendenci k radikalismu, politické křídlo je náchylnější ke kompromisu.

I proto se teď experti bojí radikalizace Gazy a další války s Izraelem. „Hamas se jistou dobu snažil vypadat pragmaticky, nic ale nezískal. Ani doma, ani v cizině. Nedokázal vylepšit zoufalou situaci v Pásmu. Dalo se čekat, že si Hamas v Gaze do čela vybere někoho tvrdšího,“ uvedl pro server ibtimes Hugh Lovatt z Evropské rady pro zahraniční vztahy.

Jiní ale tvrdí, že Jahjá Sinwár je také realista, který může překvapit. „Víme, že Izrael má dvě stovky raket s jadernou hlavicí. Nemáme potřebnou sílu k porážce Izraele,“ svěřil se v roce 2006 novináři Joramovi Binorovi. Zhruba v téže době – ještě v izraelském vězení – trpěl bolestmi hlavy a bát se o život. Izraelským lékařům, kteří ho vyléčili, upřímně děkoval a ocenil jejich profesionalitu.

Jinými slovy: Jahjá Sinwár dobře zná možnosti i moc Izraele.

Podle zpravodajců, na které se odvolává izraelský publicista Ben Caspit, může být pro židovský stát dokonce prospěšné, že Sinwár má u vojenského křídla Hamasu takový respekt. „Názory možná je extremista, co do odhadu reality ale myslí pragmaticky. Na rozdíl od některých spolubojovníků. Je odpovědný a vyrovnaný,“ dodává Caspitův zdroj, podle kterého šéf Hamasu nepovede své lidi do katastrofální války.

Otázkou je, o koho se opře za hranicemi. Má - či měl - blízko k Íránu. Ten se teď s Hamasem rozhádal kvůli válce v Sýrii, kde lídři palestinského hnutí podpořili rebely, zatímco Teherán stojí za vládou Bašára Asada. Sinwár prý ale také má podporu Kataru a Turecka.

Stratégové se bojí spíše Sinwárovi nelásky k sousednímu Egyptu a jeho vojenskému vedení. Izraelský analytik Kobi Michael pro list The New York Times předpověděl, že Sinwár coby „opravdovým nepřítel“ Káhiry nezradí islamisty, kteří na Sinaji bojují proti egyptské armádě. A prý i přesto, že se sinajští radikálové hlásí k Islámskému státu, od kterého se Hamas distancuje. Pokud by se Michaelsovy prognózy potvrdili a Hamas si smrtelně znepřátelí Egypt, hrozí regionu další válka, kterou Palestinci nemohou vyhrát.

Nepřátelé i stoupenci Jahji Sinwára se shodují v jednom: je nejen radikál, ale i vůdce. Shodně proto doufají, že zvolí rozumnější alternativu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek