Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hrozí další jaderná válka? V roce 1983 k ní bylo blízko a paralely s dneškem jsou až příliš nápadné

Hrozí další jaderná válka? V roce 1983 k ní bylo blízko a paralely s dneškem jsou až příliš nápadné

V únoru roku 1983 byl svět na pokraji jaderné katastrofy. Vojenské cvičení NATO, které mělo simulovat jadernou válku se Sovětským svazem, v SSSR posílilo už tak dost silnou paranoiu a nukleární apokalypsa byla na spadnutí. Stačilo udělat jeden chybný manévr a potenciální nedorozumění mohlo způsobit nejničivější katastrofu v historii. Jak píše server Slate, napětí mezi Washingtonem a Moskvou, které dnes můžeme pozorovat, se nápadně podobá atmosféře v roce 1983. Ani jedna ze stran válku nechce, odborníci přesto varují před možným vojenským střetem. Ke konfliktu totiž často vede pouhé nešťastné nedorozumění a nepochopení manévrů druhé strany. V roce 1983 se tomu svět naštěstí vyhnul. Bude mít svět štěstí i napodruhé?

Napětí mezi Moskvou a Washingtonem by se v posledních době dalo krájet a rok 1983 dnešek v mnoha ohledech připomíná. Podobně jako tehdejší prezident USA Ronald Reagan současný šéf Bílého domu Donald Trump mate své protivníky protichůdnými prohlášeními o omezení a zároveň rozšíření jaderného arzenálu, armády USA a Ruska jsou v Sýrii v nebezpečné blízkosti a poslední kapkou byl útok Spojených států na základnu Bašára Asada z minulého týdne. K tomu se přidává vojenská aktivita na hranici NATO a Ruska.

„Všechno to vypadá, jako by se svět připravoval na válku…nukleární válka se zase jednou zdá být reálná,“ prohlásil před nedávnem Michail Gorbačov. Jak ukázal případ z roku 1983, svět může od jaderné války dělit jen malý krůček. Ani jedna ze stran tehdy skutečnou válku nechtěla. Obě země totiž 70. letech pochopily, že jaderná válka nemůže znamenat výhru ani pro jednu stranu. V roce 1981 se ale k moci dostal Ronald Reagan, který rétoriku vůči Sovětskému svazu přitvrdil. V březnu roku 1983 SSSR označil jako Říši zla a navrhl systém ochrany proti útokům strategických jaderných zbraní, který vešel do povědomí jako Hvězdné války.

Kroky Spojených států v Sovětském svazu vyvolávaly silnou paranoiu. Sovětští vojenští stratégové se obávaly nejhoršího – že Spojené státy možná plánují vojenský útok. Místo aby se Reaganova administrativa snažila situaci uklidnit, využívala svou armádu, aby Sověty ještě víc vyvedla z kolejí. Na jaře operace vyvrcholily masivním bojovým cvičení v Pacifiku a SSSR varoval, že jakékoliv překročení sovětského území povede k vojenské reakci. Paranoia Sovětského svazu se v září roku 1983 navíc vystupňovala do takového bodu, že nad Kamčatkou sestřelil jihokorejské dopravní letadlo. Sovětské radary totiž zachytily podezřelý objekt, který považovaly za špionážní letoun Spojených států. Všech 269 včetně 62 Američanů lidí na palubě zemřelo.

Reagan incident označil za „akt barbarství“ a na sestřelení civilního letounu si vzpomněl i ve svých pamětech. „Jestliže, jak někteří lidé spekulovali, si sovětští piloti jednoduše spletli letadlo s vojenským letounem, jaký druh představivosti by stačil k tomu, aby se sovětský voják s prstem na tlačítku od jaderné zbraně dopustil ještě tragičtější chyby?“ napsal tehdejší prezident v pozdějších pamětech.

V této velmi napjaté atmosféře se Spojené státy spolu s jejich spojenci rozhodli simulovat jaderný útok na Sovětský svaz a další země Varšavského paktu. Desetidenní cvičení pod názvem Able Archer 83 mělo vojáky připravit na možný přechod z konvenční války na válku jadernou. Cvičení ale bylo tak realistické, že začali mít obavy i američtí vojáci.

„Co když si Sověti skutečně myslí, že se chystáme použít jaderné zbraně a snažíme se to maskovat jako cvičení? A co když je oni použijí proti nám?“ ptali se podle svědectví štábního seržanta Toda Jenningse američtí letci. Podle informací, které byly odtajněny až v roce 2015, navíc Sověti během cvičení realizovali vojenské a zpravodajské činnosti, které byly dříve pozorovány pouze během skutečných krizí. Tehdejší napětí v pozdějších rozhovorech potvrdili i tehdejší sovětští důstojníci, podle kterých nukleární raketové síly během cvičení Able Archer v pohotovosti. Stačil jeden chybný manévr a svět by pocítil sílu jaderných bomb.

Podobné chování obou velmocí však lze sledovat i dnes. Ruská anexe Krymu a zapojení do války na Ukrajině vyvolávají vzpomínky na éru sovětského imperialismu, které děsí země východní Evropy včetně Pobaltí nebo Polska. NATO proto nestojí opodál, a aby Moskvu zastrašilo, do východní Evropy poslalo nespočet aliančních vojáků.

V prosinci navíc svět vyděsil tweet Donalda Trumpa, kde píše, že „Spojené státy musí posílit a rozšířit své jaderné kapacity“. Prohlášení vyděsilo především Moskvu, dnes se však zraky světa upírají především k Severní Koreji. K zemi diktátora Kim Čong-una totiž vyrazila úderná skupina amerických lodí, což vyvolalo ostrou reakci komunistického vedení – prostřednictvím státních médií pohrozilo, že jakékoli silové projevy americké armády v oblasti vyvolají jaderný útok proti Spojeným státům. Jak vykresluje incident z roku 1983, stačí pouhé nedorozumění, kdy si jedna strana špatně vyloží jednání druhé, a katastrofa může být na světě. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek