„Ignoroval jsem křik a pomáhal těm, co byli zticha.“ Mrazivé svědectví zdravotníka

Info.cz, ziz

„Slyšel jsem křik ze všech stran,“ vzpomíná na svůj příjezd do manchesterské arény těsně po pondělním teroristickém útoku zdravotník Paddy Ennis. Hala byla plná mrtvých a umírajících. Žádný trénink ho nemohl dostatečně připravit na scénu, kterou viděl. Zachoval ale chladnou hlavu a řídil se výcvikem. Nerozeběhl se k lidem, kteří nejvíce volali o pomoc. Znamenalo to totiž, že jejich stav není natolik vážný. Mohou dýchat. Zaměřit se naopak musel na ty kdo už byli zticha.

„Bylo to horší, než si kdokoliv z nás uměl představit,“ vzpomínal Ennis pro Daily Mail na pohled, který se mu naskytl na místě, kde se odpálil sebevražedný útočník. On a jeho dva kolegové byli jediní zdravotníci, kteří byli v prvních chvílích přímo na místo vpuštěni. Panovaly obavy, že útočníci využijí chaos k dalšímu útoku a exploduje druhá výbušnina.

3456319:article:true:true:true

První lidé volali záchrannou službu krátce po půl jedenácté večer. „Už tak to byl pro nás náročný večer. A pak se najednou obrazovka rozsvítila upozorněními, která říkala všechna to samé: manchesterská aréna,“ popisuje zdravotník. Ennis se vydal rychle do místa vzdáleného jen necelou míli od stanice. „Celou cestu jsem se snažil psychicky připravit na to, co mě čeká. Jak jsem se blížil k aréně, viděl jsem obrovský dav lidí, kteří vypadali celkem klidně,“ vzpomíná. Doufal tedy, že situace nebude tak vážná. Cestou pak začal potkávat i panikařící a zdrcené lidi. Viděl jejich zranění na rukou a nohou, které způsobily šrapnely a úlomky skla. „Ošetření bylo velmi rychlé: zkontrolovat, jestli jsou při vědomí, dýchají a mají správný srdeční puls,“ říká zdravotník. Zraněné ujistil, že se jim budou věnovat jeho kolegové a vydal se dál do nitra arény.

Život teroristů je nudný a zpackaný. Radikalizuje je pád na společenské dno, tvrdí expert

sinfin.digital