Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Imigranti na letištích, Silicon Valley na nohou. Komentář Igora Záruby

Imigranti na letištích, Silicon Valley na nohou. Komentář Igora Záruby

Amerika, země neomezených možností, zalapala po dechu. Tedy alespoň její nemalá část. Donald Trump, který se už během kampaně netajil přáním zarazit příchod a setrvání problematických přistěhovalců, skutečně podepsal exekutivní příkaz, který zavádí přísnější prověřování lidí při vstupu do Spojených států. Prezident zároveň mluví o deportaci dvou až tří milionů nepohodlných osob. Slova, které považovali mnozí za lacinou proklamaci, proměnil zkrátka v čin. 

Detaily Bílý dům neposkytl. Ví se pouze cíl: udržet radikální islámské teroristy pokud možno mimo území USA a přijímat výhradně ty, kteří budou Ameriku podporovat. Nežádoucí jsou lidé z Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu.

Spadla tedy klec, nebo ne? Pro ty, kteří odtamtud pocházejí a čerstvě vstoupili na americkou půdu, kde uvízli, nejspíš ano. Solidarita občanů, kteří je přišli podpořit na letiště, je fajn, ale pomůže maximálně jednotlivcům.

O něco silnější hlas by mohl mít byznys. Konkrétně branže informačních technologií. Ta těží od nepaměti z benefitů, které jí přinesli právě imigranti. Jenom namátkou – otec Steva Jobse, zakladatele společnosti Apple, byl Syřan. Sundar Pichai, výkonný ředitel Googlu, pochází z Indie.  Sergey Brin, který „vyhledávací“ impérium spoluzakládal, se narodil v Moskvě. A boss Facebooku Mark Zuckeberg má předky z Německa, Rakouska a Polska; rodiče jeho ženy Priscilly přišli z Číny a Vietnamu.

Dá se namítnout, že se Trumpův zásah týká muslimů. Většina z výše uvedených osob by tudíž, teoreticky vzato, těžkosti mít neměla. Firmy se však snaží nerozlišovat a kladou důraz na princip svobodného najímání pracovních sil. A začínají jednat.

Například Google stahuje své lidi ze zahraničí. Jde asi o sto pracovníků, kteří se zdržují za hranicemi USA ze služebních nebo rodinných důvodů. Společné mají jedno: jsou to muslimové se statutem zaměstnanců. Jde o ochranu personálu, který společnost má.

V kontaktu se „svými muslimy“ je také vedení Applu. Výhrady k zákazu má Uber, jehož ředitel Travis Kalanick je součástí týmu poradců Donalda Trumpa. Reed Hastings, jenž velí Netflixu, má za to, že jde o velmi neamerický krok. V podobném duchu, byť o něco diplomatičtěji, se vyjádřil Jack Dorsey z Twitteru. Jeho realitní opatrnost je pochopitelná -  Twitter je oblíbeným komunikačním nástrojem nového prezidenta.

Ať už mají pravdu ti či oni, nedá se Trumpovi upřít jedno. Zatímco Evropa, podle něj „děsné místo plné nepořádku“, debatuje o nejlepším receptu pro přijímání lidí celá léta, hlava úřadující zámořské administrativy se rozhodla intuitivně. Amerika Neamerika. Kritika je na místě, stejně jako upozornění, že bezpečnostní politika a zájmy podnikatelů mohou být dvě různé věci. Jen se odehrávají na stejném místě a ve stejném čase.

Pro Evropskou unii, která se lopotně vypořádává s důsledky otevřené náruče pro uprchlíky z Blízkého východu, je Trumpův tvrdý postoj špatnou zprávou. Tlak na její hranice se zvýší. I tady jsou zastánci a příznivci pracovních posil z ciziny, i tady působí IT firmy, které využívají znalosti a schopnosti lidí odjinud. Rozdíl je v tom, že tu neexistuje – na rozdíl od Trumpa – vůdčí postava, jež by praštila do stolu a řekla, že to bude tak a onak.

Možná je to dobře, možná ne. Potíž je v tom, že jakákoli restrikce může problém zmírnit, ne vyřešit. A že přijdou potíže nové: pro společnost, stejně jako pro byznys. 

       

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek