Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Instinkt zlomili generálové, Bannonovy snahy zmařil výbuch. Proč Trump rozhodl o setrvání v Afghánistánu?

Donald Trump rozhodl o navýšení počtu vojáků v Afghánistánu. Americký prezident dal na rady vojenských velitelů a části svých poradců. V krátké době jde o další porážku konzervativního křídla uvnitř Bílého domu. Proti dalšímu angažmá v 16 let dlouhém konfliktu byl přitom původně i sám Trump.

Poprvé od svého projevu v Kongresu mluvil Donald Trump k národu v hlavním vysílacím čase. V devět hodin večer přenášely americké zpravodajské kanály jeho řeč na základně Fort Myer nedaleko Washingtonu.

 Při představování strategie dalšího působení USA v Afghánistánu zdůraznil, že jde proti svým instinktům. Vždyť ještě dávno před oznámením kandidatury tweetoval: „Je čas se z Afghánistánu stáhnout. Proč pokračujeme v tréninku afghánských jednotek, které pak zabíjejí naše vojáky?”

Nyní Trump rozhodl, že jako třetí prezident v řadě pošle mladé Američany do nejdelší války, do níž se Spojené státy kdy zapojily.

Nepřipustit druhý Irák

K pochopení obratu je potřeba znát kontext celé situace. Od zmíněných tweetů uplynulo pět let, během kterých se Američané stáhli z Iráku, dalšího konfliktu, který zahájili po 11. září 2001. Výsledek byl katastrofální. Zemi rozložil tzv. Islámský stát a USA se tam musely vrátit alespoň jako součást koalice ze vzduchu podporující lokální vojska.

Afghánistán má nyní podobné problémy. V listopadu loňského roku měla centrální vláda pod kontrolou jen 57 procent území, o 15 procent méně než v roce předchozím. Silný vliv v zemi si stále drží militantní hnutí Tálibán a své zájmy tu má i Islámský stát.

„Tálibán posiluje, vláda je na ústupu. Den za dnem ztrácí další území ve prospěch Tálibánu,” prohlásil pro New York Times Abdul Jabbar Qahraman, vysloužilý generál, který byl do loňska vojenským vyslancem prezidenta Ašrafa Gháního v provincii Hilmand.

Americké působení v Afghánistánu
USA vstoupily do Afghánistánu 7. října 2001 v reakci na teroristické útoky z 11. září toho roku. Afghánské vládnoucí islamistické hnutí Tálibán jim tehdy odmítlo vydat vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina, který útoky zosnoval. Svržení Tálibánu se podařilo v už v listopadu 2001. Pokusy vytvořit v zemi stabilní vládu ale selhaly a hnutí začalo s protiofenzivou v podobě gerilových útoků na koaliční síly. Prezident George Bush byl kvůli velkému počtu obětí pod tlakem, jeho nástupce Barack Obama přesto navýšil v prosinci 2009 počet vojáků na 100 tisíc. V roce 2015 ale podle plánu mělo angažmá skončit úplně. Nepovedlo se. V současnosti je v zemi asi 8,5 tisíce amerických vojáků. Afghánistán je nejdéle probíhajícím konfliktem, do nějž byli kdy USA zapojeny. Během 16 let tam zemřelo 3539 vojáků, z toho 2403 Američanů. Češi jako součást koalice přišli o deset mužů.
Trump se i tak proti dalšímu angažmá stavěl během kampaně. A ještě před měsícem zvažoval odvolání generála Johna Nicholsona, vrchního velitele spojeneckých vojsk v Afghánistánu.

Ve hře byly celkem tři varianty dalšího postupu. Jedna počítala s úplným stažením USA ze země, druhá s výměnou armády za tzv. kontraktory, tedy soukromé žoldnéřské vojsko. Obě řešení měla podporu křídla poradců kolem bývalého hlavního stratéga Bílého domu Steva Bannona. 

Třetí možnost, navýšit dosavadní kontingent 8 400 vojáků, naopak podporoval poradce pro národní bezpečnost H. R. McMaster nebo ministr obrany James Mattis. Ti prosazovali, aby Spojené státy poslaly do Afghánistánu další 4 tisíce lidí. 

Bannonova válka

Proti možnému navýšení počtu vojáků dlouhodobě brojí ultrakonzervativní web Breitbart News, do nějž se po odchodu z Bílého domu vrátil Bannon. Už předtím však publikoval sérii článků snažící se pošpinit McMastera.

Bannon odmítá, že by měl na kampani jakýkoli podíl. Nyní, s ním v čele, ale server vydal rozhovor s bývalým členem námořnictva Erikem Princem. „Prezidentství přirozeně žije v bublině. Když ji vyplníte generály, dostanete proud rad. A bohužel předpokládám, že uslyšíme stejné věci jako v posledních 16 letech. Přesně to, proti čemu prezident vedl kampaň před loňskými volbami,” pravil Prince krátce před Trumpovým projevem. 

Bannon s Princem spolupracují už delší dobu. V červenci ho stratég najal spolu s miliardářem Stephenem Feinbergem na tvorbu dalšího postupu v Afghánistánu. Prince i Feinberg přitom vlastní firmy, které dodávají kontraktory. Z Bannonem prosazovaného řešení by tedy přímo profitovali.

A pak vybuchla bomba...

Trumpovo rozhodnutí ale neformovaly ani tak články na Breitbart News jako konkrétní události a porady s generály. Ke konci května explodovala v Kábulu bomba, která zabila 150 lidí a prohloubila pochybnosti o stabilitě afghánské vlády.

McMaster a Mattis v reakci na to ještě zintenzivnili tlak na prezidenta, aby do země poslal více vojáků. Když v srpnu nahradil Reince Priebuse na pozici personálního šéfa Bílého domu John Kelly, začala růst i síla McMasterova křídla.

Začátkem srpna vzal Trump své poradce do golfového klubu v Bedminsteru v New Jersey. Tam mu generálové zdůraznili následky případného stažení vojsk. „Zjistil, že by tím ohrozil americké zájmy, životy, vojáky i naše spojence,” cituje list Washington Post nejmenovaného seniorního činitele Trumpovy administrativy.

Minulý pátek odletěl prezident s částí národně-bezepčnostního týmu do letního sídla Camp David. Tam definitivně rozhodl, že vojáky do Afghánistánu pošle.

„Můj původní instinkt mi říkal, že se máme rychle stáhnout – a já se rád řídím instinktem. Ale celý život jsem slýchal, že když sedíte v Oválné pracovně, rozhodujete se jinak. Důsledky rychlého odchodu jsou předvídatelné a nepřijatelné,” pravil v pondělí.

Přijde víc vojáků. Ale co dál?

Navýšení současného kontingentu, který tvoří součást zhruba 13tisícové mise mezinárodních spojeneckých sil ISAF, však není jediným bodem strategie. Trump v projevu zkritizoval Pákistán za jeho podporu terorismu. Američtí představitelé na něj budou i nadále vyvíjet tlak, aby se přidal na druhou stranu a proti radikálům zasáhl.

Prezident zároveň nastínil i možnost budoucího řešení, do nějž by se měl zapojit také Tálibán. Diplomatická jednání však zatím příliš pravděpodobně nevypadají. Hnutí v prohlášení uvedlo, že naopak hodlá pokračovat v boji. „Pokud se Spojené státy nestáhnou z Afghánistánu, stane se naše země novým pohřebištěm pro tuto velmoc.”

Ačkoli Trump poslechl své poradce, sám ví, že Američané by uvítali brzký konec konfliktu. Ten se ale neblíží. Podle generála Nicholsona uvízla válka na mrtvém bodě a skepticky se vyjadřoval i ministr Mattis. Šéf Bílého domu však uklidňoval veřejnost alespoň na oko. „Nakonec zvítězíme,“ prohlásil.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek