Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Írán využívá chudé afghánské migranty. Posílá je do Sýrie bojovat po boku Asada

Írán využívá chudé afghánské migranty. Posílá je do Sýrie bojovat po boku Asada

Válka a chudoba, které sužují Afghánistán, vyhnaly miliony jeho obyvatel do nejrůznějších koutů světa. Většina z nich našla útočiště v uprchlických táborech v Pákistánu a Íránu, nebo odešli pracovat do bohatých států Perského zálivu. V posledních letech však afghánští uprchlíci místo nového bezpečného domova nalézají smrt v Sýrii, kam jsou Íránem posíláni, aby bojovali po boku režimu Bašára Asada. Za nasazení života jim Teherán slibuje peníze a povolení k pobytu. Informoval o tom deník The New York Times

Před dvěma lety opustil 19-letý Abdol Amin domov v rodném Afghánistánu, aby v Íránu našel práci a šanci na lepší život. Už tehdy žily v Íránu dva miliony neregistrovaných afghánských běženců a milion dalších se statusem uprchlíka. V třetím největším íránském městě Isfahánu žila i jeho sestra a švagr a Amin doufal, že mu v cestě za lepším životem pomohou.

V Isfahánu začal pracovat jako zedník s mizerným platem 200 dolarů měsíčně. Z naspořených peněz si spolu se skupinou dalších afghánských přistěhovalců udělal výlet do irácké Karbaly, kde byl zabit vnuk proroka Muhammada. Když se vrátil, byl bez práce a tři měsíce nemohl žádné místo najít. Stejně jako celá řada dalších Afghánců byl vystaven ponižování a diskriminaci a žil v neustálém strachu, že bude brzy deportován.

Minulou zimu pak Aminovi nabídli, že může zůstat v Íránu legálně. V nabídce, podle které by dostal povolení k pobytu na deset let a 800 dolarů měsíčně, byl ale háček – musí odejít do Sýrie, aby „bojoval za ochranu“ svatyně vnučky proroka Muhammada Saida Zainab. Amin však není jediný, komu Írán tento smrtící výměnný obchod nabídl. Do syrské války se Teherán v posledních letech snaží nahnat čím dál víc nelegálních migrantů z Afghánistánu – snaží se využít jejich špatné životní situace a šíitské víry, kterou mají s Íránem a režimem Bašára Aasada společnou.

720p 480p 360p 240p
Obnova zdevastovaného Aleppa

Už se nemusím bát deportace

 V roce 2013, kdy Asadova armáda začala ztrácet významná území na úkor povstalců, Írán podal syrskému prezidentovi pomocnou ruku. Do Sýrie začal posílat miliardy dolarů, dodal bojovníky Hizballáhu a začal sem vysílat i šíitské milice z Iráku, Afghánistánu, Pákistánu a dalších míst, kde žije početné šíitské obyvatelstvo. Ti mají za úkol bojovat v syrské válce, aby ochránili šíitskou víru a její svatá místa.  

„Bojovníci mají jen málo nebo žádné povědomí o politicko-bezpečnostním kontextu, do kterého pochodují,“ tvrdí podle The New York Times bývalý výzkumník Human Rights Watch Ahmad Shuja. „Nemluví arabsky, většina z nich nikdy nebyla za hranicemi Afghánistánu nebo Íránu, mnozí jsou jen stěží gramotní a ve většině případu to jsou oddaní šíité,“ dodává.

S výcvikem Afghánců Íránským revolučním gardám většinou pomáhá právě Hizballáh, který vyškolil i Amina. Výcvik trvá zhruba měsíc. Někteří jsou trénováni jako snajpři, jiní pro obsluhu tanku. Pak jsou odvezeni do Sýrie, kde se hlavně v Damašku a Aleppu postaví do první bojové linie. V Sýrii už takto zemřelo několik stovek afghánských bojovníků, jejich těla jsou pak slavnostně ukázána v ulicích íránských měst a následně spálena.

„Nikdy neukazují Íránce, kteří zemřeli v Sýrii, jen Afghánce,“ říká 21-letý afghánský uprchlík Murtaza, který prý v íránském městě Qom na vlastní oči viděl hroby stovek Afghánců zabitých v Sýrii. „Je to jejich způsob, jak přesvědčit íránský lid, že v Sýrii umírají jen Afghánci, nikoliv Íránci,“ vysvětluje.

Amin přežil. V listopadu a prosinci bojoval v Aleppu, kde měla jeho divize pomoct syrské armádě, aby z rukou rebelů dobyla východní část města. Amin se vrátil se zraněním, ale živý. Patnáct jeho přátel v Sýrii zemřelo. V Íránu však nezůstal – s 10letým povolením k pobytu se vrátil do rodné vesnice v Afghánistánu a chce zkusit, zda se zde život nezlepšil. „Pokud zde věci půjdou dobře, zůstanu. Jestli se zhorší, vrátím se zpět do Íránu. Teď se ale nemusím bát deportace,“ říká s úlevou.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek