Íránky se staví na odpor. Na protest sundávají šátky a riskují kriminál, desítky jich policie zatkla

Pavel Novotný

Íránem se šíří nenásilná ženská revolta. Peršanky si na veřejnosti sundávají šátky, které jim přísné zákony teokratické země nařizují nosit. Snímky pak ukládají na sociální sítě. Íránské úřady už v této souvislosti zadržely nejméně tři desítky žen.

Její snímek obletěl celý svět. Během protestů, které se odehrály na přelomu minulého a letošního roku, se v hlavním městě Teheránu postavila na schránku elektrického rozvodu, sundala šátek a přivázala jej na konec tyče. Média ji překřtila na „dívku z Revoluční ulice“, neboť právě zde byl snímek pořízen.

Jde o Vidu Mohavedovou, kterou podle lidskoprávní advokátky Nasrín Sotúdehové úřady nejprve zadržely, pak propustily a zřejmě opět zavřely. Peršankám za odhalení vlasů na veřejnosti hrozí až dva měsíce vězení a pokuta v přepočtu asi pět set korun.

Ženy v Íránu

Server Buzzfeed před časem uvedl, že jen v roce 2014 bylo v Íránu kvůli nevhodnému oděvu a nedostatečnému zahalení varováno, pokutováno nebo zatčeno zhruba 3,6 milionu žen.

Fotografie ale začala žít vlastním životem a stala se symbolem vzpoury proti teokratickému útlaku íránských žen. Peršanky se začaly fotit ve stejné póze jako „dívka z Revoluční“, třeba na telefonních budkách, nebo prostě na chodnících. Další si zkrátka jen pořídily snímky bez pokrývky hlavy, které pak publikovaly.

K akci se přidávají i muži, kteří tak podporují své partnerky. Podanou ruku ale nabídly i některé nábožensky založené Peršanky, které se vyfotily v podobné kompozici, ale se zakrytými vlasy. Mají za to, že je pouze na ženě, zda vyjde na ulici s šátkem, či bez něj. Na sociálních sítích se ke kampani spontánně přidaly Peršanky žijící v zahraničí.

Nynější vlna občanské neposlušnosti íránských žen se propojila s kampaní „Bílé středy“, která běží už od loňského 24. května. Stojí za ní aktivistka a novinářka Masíh Alinežádová, která vyzvala Íránce bez rozdílu pohlaví, aby vždy ve středu vyšli do ulic s bílým šátkem nebo stuhou. Mají tak dát najevo své přesvědčení, že stát nemá určovat, co smí kdo nosit.

sinfin.digital