Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Islámský stát prodal do otroctví tisíce dětí. Dnes se dostávají domů, návrat je pro ně ale šok

Islámský stát prodal do otroctví tisíce dětí. Dnes se dostávají domů, návrat je pro ně ale šok

Moc a vliv Islámského státu sice každým dnem klesá, obchod s otroky však vzkvétá i tři roky po vyhlášení chalífátu. Drtivá většina těch, kteří byli uneseni a následně prodáni do otroctví, pochází z pronásledované skupiny jezídů. Většinou jde o děti a ženy, muži z této menšiny byli radikály nemilosrdně stříleni. V zajetí islamistů dodnes zůstává asi 3000 lidí, s postupným oslabováním Islámského státu se však některé děti dostávají z otroctví zpátky ke svým rodinám. Ty, které byly uneseny ještě jako batolata, ale vlastní rodiče vůbec nepoznávají a nerozumí ani jejich řeči. Jejich příběhy přinesla americká CNN.

Dnes čtyřletý Lazam byl unesen v srpnu 2014. Islámský stát tehdy vtrhnul do irácké provincie Sindžár, několik tisíc jezídů radikálové popravili. Ženy a děti odvlekli s sebou a prodali do otroctví. Jedním z nich je právě i Lazam, který se teď konečně setkal s vlastní rodinou. Ani po deseti dnech od shledání ale na rodiče nepromluvil. Zatímco on vyrostl v prostředí, kde se mluvilo turecky a turkmensky, rodným jazykem jeho rodiny je kurdština.

Po svém únosu se Lazam dostal do města Tal Afar ovládaného Islámským státem, nakonec ale skončil v Turecku. Jak se tam dostal, zatím známé není. Dokonce i v turečtině mluví velmi zdrženlivě, podrobnosti o jeho zajetí tak zůstávají v mlze. Nejprve byl prodán manželce radikála IS, která vlastního syna neměla. Jeho první „majitel“, pro kterého pracoval jako sluha, byl podle jeho slov milý. O druhém ale nemluví.

Jediný člen Lazamovy rodiny, který byl doposud na svobodě, je jeho otec. Když si ale jel pro Lazama do Turecka, neměl jak dokázat to hlavní: „Nemohli věřit tomu, že je to můj syn,“ říká. „Proč váš syn mluví turecky a vy ne?“ ptaly se ho turecké úřady. Musel proto dva měsíce počkat, než rodinné vazby dokázal test DNA. Až poté se mohl se synem vrátit do Iráku.

Podobný osud jako Lazam má za sebou i 11letý Marwan, který byl rovněž unesen v srpnu 2014. Od té doby byl prodán celkem jedenáctkrát, většinu času ale strávil ve městě Rakka – bývalé syrské baště Islámského státu. Během tří let v zajetí pracoval jako sluha i voják, kterého džihádisté vedli k radikální interpretaci islámu. Stejně jako mnoho dalších dětských vojáků z menšiny jezídů i on bojoval v první linii za Islámský stát.

„Využívali Marwana jako sluhu ve svých domech a jako vojáka v přední linii, protože jim na Marwanovi nezáleží. Nezáleží na tom, jestli ho zabijí nebo napadnou,“ říká Abduláh Šrem, který koordinoval operaci za jeho propuštění. „Když jsem viděl svou matku, plakal jsem štěstím,“ svěřil se pro CNN Marwan jen pár hodin po dojemném setkání s rodinou.

Obrovskou úlevu zažívá i jeho matka, kterou radikálové také prodali do otroctví. Na rozdíl od unesených chlapců však jezídské ženy pracovaly jako sexuální otrokyně. Její manžel a druhý syn zatím zůstávají v zajetí.

Kurdská regionální vláda, podle které zůstává ve spárech Islámského státu přes 3000 lidí, vynakládá na osvobození jezídských otroků miliony dolarů. Unesené ženy a děti totiž musí z otroctví vykoupit. Zajatci však často padají do rukou dalších pašeráků. Díky výkupnému se dostal ze zajetí i Marwan.

Zatímco Lazam má šanci, že ve svém útlém věku na zvěrstva, kterým musel přihlížet, zapomene. Pro děti, jako je Marwan, to je ale téměř nemožné. Dokazují to i jeho záchvaty vzteku. „Kam mě to berete? Ne, nechci nikam jít,“ křičel Marwan na cestě k autu, které ho mělo odvézt z uprchlického tábora domů. Psychologů, kteří by dětem pomohli, je jen málo.

Jak ale tvrdí Šrem, kurdská vláda všechny tyto děti před odchodem domů pečlivě kontroluje. „Marwan nám řekl, že chce jít domů a že věří, že jezídové jsou nejlepší a nejčestnější lidé na světě,“ říká Šrem.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek