Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jaderné zbraně děsí svět už víc než 70 let. Kdo jich kolik má a je šance na jejich zákaz?

Podle posledního prohlášení známého Stockholmského institutu pro výzkum mezinárodního míru (SIPRI) počet jaderných zbraní v loňském roce sice klesl, země jako Čína, Indie, Severní Korea a Pákistán ale svůj arzenál nukleárních zbraní zřejmě dál rozšiřují. Institut varoval především před KLDR, která navzdory sankcím zbraně stále zdokonaluje a děsí svět neustálými raketovými testy. Vývoj severokorejského nukleárního programu proto podle SIPRI „přispěl k mezinárodní politické nestabilitě s potenciálně závažnými řetězovými následky“. KLDR ale není jediná, kdo vlastní a vyvíjí jaderné zbraně. Kdo jsou jaderné velmoci, a je šance, že budou nukleární zbraně zakázány?

Které státy vlastní jaderné zbraně?

Předpokládá se, že se jaderné zbraně nacházejí v arzenálu celkem devíti zemí: Spojených stát, Ruska, Francie, Velké Británie, Číny, Indie, Pákistánu, Izraele a Severní Koreji. Oficiálně však mezi jaderné velmoci patří jen prvních pět zmíněných států, které v roce 1968 podepsaly Smlouvu u nešíření jaderných zbraní. Například Severní Korea byla jedním ze signatářů této smlouvy, v roce 2003 od ní ale odstoupila a začala provádět jaderné testy. Izrael vlastnictví nukleárních zbraní nikdy nepřiznal, experti si jsou však jistí, že je má.

Kolik zbraní kdo má?

Podle nejnovější zprávy Stockholmského institutu pro výzkum mezinárodního míru (SIPRI) všech devět zemí dohromady vlastní 15 tisíc jaderných hlavic. Ne všechny země na tom jsou ale stejně, 93 procent arzenálu totiž drží pouhé dvě země – Spojené státy a Rusko.

Jak se počet jaderných hlavic během let měnil?

Přestože se o získání nebo rozvoj nukleárních zbraní v průběhu let snažilo stále víc států, současný počet jaderných hlavic je v porovnání se studenou válkou výrazně nižší. Například v 80. letech svět ohrožovalo něco kolem 70 tisíc hlavic. Díky postupným snahám o jaderné odzbrojení se podařilo jejich počet výrazně snížit, a to i díky poslední Nové dohodě START, která byla tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem a americkým prezidentem Barackem Obamou podepsána v Praze. Spíš než počet jaderných zbraní však dnes expertům dělají obavy snahy o jejich zmodernizování.

720p 360p
KLDR otestovala vodíkovou bombu

Co přispělo ke snížení počtu jaderných zbraní?

Prvním krokem směrem k regulaci jaderných zbraní byla Smlouva o nešíření jaderných zbraní z roku 1968, podle které se státy vlastnící jaderné zbraně (USA, SSSR/Rusko, Velká Británie, Francie, Čína) zavázaly, že se jich do budoucna zbaví. Ostatní země se pak na základě smlouvy vzdaly práva je vyrábět nebo získávat.

Jedinými zeměmi, které dokument nepodepsaly, byly právě Izrael, Indie a Pákistán vlastnící jaderné zbraně. Smlouva je tak považována za neúspěšnou.

Podle kritiků je navíc problém to, že jejími původními signatáři a zeměmi, které mohou oficiálně vlastnit jaderné zbraně, je zároveň pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta. Mnohem úspěšnější jsou dohody o omezování strategických zbraní START, START I, START II a podlení New START z roku 2010, na základě kterých se počet jaderných hlavic skutečně snížil.

Které země opustily své ambice získat jadernou zbraň?

Írán se výměnou za zrušení sankcí zřekl výroby jadrných zbraní v roce 2015, kdy byla podepsána dohoda o omezení íránského jaderného programu. Izrael i nový americký prezident Donald Trump Írán obviňují, že dohodu porušuje. Jihoafrická republika se vzdala dalšího rozvoje svého jaderného programu před koncem apartheidu a Libye za Muammara Kaddáfího.

Po rozpadu Sovětského svazu se jaderné zbraně nacházely také na území Ukrajiny, která se jich jako nově vzniklý stát musela zbavit. Když však v roce 2014 Rusko obsadilo Krym, někteří z kritiků namítali, že si je Kyjev měl nechat, a ruskou agresi by tak odrazil.

720p 480p 360p 240p
Evropský jaderný program

Jaké jsou šance, že budou jaderné zbraně zakázány?

Ve Valném shromáždění OSN nyní leží Smlouva o zákazu jaderných zbraní, kterou v červenci letošního roku podepsalo 122 zemí světa. Mezi zeměmi, které se ke smlouvě nepřipojily, je i devět států vlastnících jaderné zbraně. Ty tvrdí, že mít v arzenálu nukleární zbraň je nejlepší způsob obrany proti potenciálnímu útoku. Smlouva je tak podle Deutsche Welle spíš symbolický krok, který nemá šanci nic změnit. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek