Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jako Islámský stát. Američtí rasisté loví mezi nespokojenými, radikalizaci usnadňuje internet

Jako Islámský stát. Američtí rasisté loví mezi nespokojenými, radikalizaci usnadňuje internet

Ve Spojených státech ožívá problém s krajně pravicovými uskupeními, jak názorně ukázaly víkendové násilnosti ve Virginii. Získávat sympatizanty je pro radikály díky internetu snazší než dřív, pomáhá jim také současná rozdělená společnost.

Socha konfederačního vojáka stála v Durhamu v Severní Karolíně skoro sto let. Až do pondělního večera. Strhla ji skupina levicových aktivistů, kteří do ulic města vyrazili demonstrovat proti vzestupu krajní pravice. „Ne Ku Klux Klanu, ne fašistickým USA,“ skandovali v reakci na víkendové události ve Virginii.

Protest radikálů, kterým vadil nápad na odstranění sochy generála Konfederace Roberta E. Leeho, vyústil v tragédii. Dvacetiletý James Fields najel ve městě Charlottesville autem do lidí, kteří demonstrovali proti krajní pravici. Jednu ženu zabil, několik dalších osob zranil.

Rasistům pomohl internet

Podle jeho okolí fascinoval Fieldse nacismus už od školních let. „Jeho velkou modlou byl Adolf Hitler,“ cituje Washington Post mladíkova bývalého učitele Dereka Weimera. „Mnohdy vykřikoval obscénnosti, ať už šlo o Hitlera nebo rasismus,“ dodala pro New York Times někdejší spolužačka.

Fields se před činem vyfotil se symboly nacionalistické skupiny Vanguard America. Ta se od něj distancovala. Oren Segal, ředitel Centra proti extremismu, upozorňuje, že to zapadá do nového trendu mezi extremisty. Mladí radikálové nesympatizují jen s jednou skupinou, ale přes internet hledají společníky napříč organizacemi.

Právě internet krajní pravici výrazně usnadnil život. Využilo toho především hnutí tzv. alternativní pravice. To tvoří hlavně mladí lidé, kteří hledají způsob jak rebelovat vůči společnosti. Zatímco dříve si vše museli složitě dohledávat v knihovnách, nyní cokoli najdou během několika sekund na Googlu.

„Mladí lidé se dostanou k daleko většímu množství informací, včetně propagandy, snadněji než kdy dříve. To jsou sociální sítě,“ cituje Segala Newsweek. „Jsou schopní fungovat online, najít a komunikovat se sympatizanty. Vytváří online subkultury, často s prvky anonymity,“ popisuje.

Jako Islámský stát

George Hawley, profesor na Alabamské univerzitě, jenž o problému alternativní pravice napsal knihu, tvrdí, že propaganda rasistických uskupení dokáže mluvit jazykem mladých lidí, čímž se pro ně stává ještě atraktivnější. Podobá se tomu, čím si získával přívržence Islámský stát. Podobně jako na džihádisty i na americké extremisty funguje příslib moci, manželství nebo kvalitně zpracovaná videa.

„Mladí mají obavu o práci, o rodinu. Setkání s podobně naladěnými lidmi je povzbudí. Když pak vidí někoho charismatického, kdo jim řekne ‚Víte proč to tak je? Je to proto, že jste bílí,‘ je velice jednoduché jim tu ideologii prodat,“ praví Kevin Grisham z Centra pro studium nenávisti a extremismu při Kalifornské státní univerzitě.

Alternativní pravici pomohla i loňská volební kampaň zakončená zvolením Donalda Trumpa prezidentem. Ten sice několikrát radikály zkritizoval a myšlenky tzv. alt-right odsoudil, zároveň však do týmu jako hlavního poradce najal Steva Bannona, bývalého šéfredaktora ultrakonzervativního serveru Breitbart News.

Slábnoucí KKK

Kromě alt-right a neonacistů tvoří americkou rasistickou scénu také tradičnější Ku Klux Klan (KKK). Hnutí založené po občanské válce bývalými vojáky poražené Konfederace rozšířilo během minulého století působnost i na zbytek USA.

Vliv bílých kápí však v současnosti není tak velký jako dříve, byť Liga proti hanobení (ADL) zaznamenala mírný nárůst počtu sympatizantů. Aktuálně má pět až osm tisíc aktivních členů a působí jen ve 22 státech.

„Organizovaný KKK nadále strádá kvůli několika faktorům včetně vnitřních bojů. Přívrženci nevnímají současné skupiny jako autentické. Stejně škodí i konkurence mezi extremistickými hnutími,“ píše ve své zprávě ADL.

Rozšířenější než KKK jsou v současnosti i některá neonacistická uskupení jako zmíněná Vanguard America nebo Národně socialistické hnutí. To má sice daleko méně členů, působí však ve 32 amerických státech. Neonacisté navíc dokáží spolupracovat i se svými evropskými protějšky.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek