Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Je bez vize a zkostnatělý. Předseda Evropské komise pod palbou kritiky

Je bez vize a zkostnatělý. Předseda Evropské komise pod palbou kritiky

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se musí stále častěji potýkat s kritikou. Podle europoslanců a lidí z blízkosti Komise postrádá vizi, je příliš zapleten do skandálů s daňovými ráji a nezdravě se soustředí na staré členské státy, kterým vévodí Německo, a upřednostňuje je před zbytkem Evropy.

Kontroverzní německý eurokomisař Günther Oettinger, který má na kontě několik skandálů včetně sexistických poznámek na adresu žen a gayů, prošel slyšením před Evropským parlamentem a míří do křesla komisaře zodpovědného za rozpočet EU a lidské zdroje. Místo získá po bulharské kolegyni, která odešla za lepším do Světové banky.

Vítězným pocitům po Oettingerové obhajobě před europoslanci, která byla podle mnohých procházkou růžovým sadem, se pravděpodobně neubránil ani jeho šéf a zároveň předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který Němce na uvolněnou pozici prosazoval. „Včerejší Oettingerovo slyšení bylo přesným obrazem dnešní Komise. Nepříjemné otázky po něm stekly, nebo se k nim pro jistotu vůbec nevyjádřil,“ svěřil se redakci zdroj z blízkosti Komise, který si nepřál být jmenován.

Tato slova zapadají do kritiky, se kterou se Evropská komise, a především její předseda Juncker, musí v poslední době čím dál častěji vyrovnávat. Český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se hlásí ke stejné politické skupině jako Juncker, vzpomíná, že lucemburského politika do čela Komise podpořil hlavně kvůli očekáváním, která si s ním spojoval.

„Věřili jsme, že je to politik z neutrální země, který dokáže vyjednávat a zvládne Evropu protáhnout dobou po hospodářské krizi, která potřebuje hlavně nové investice. Zjistili jsme ale, že Junckerovi chybí vize a neví co dál. Není tu potřebné nadšení a entuziasmus a my máme neustále pocit, že jsme v jakési udržovací fázi,“ řekl redakci INFO.CZ.

Zaslepenost starými pořádky

Bývalý dlouholetý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker má přitom pro práci šéfa Komise ty nejlepší předpoklady. V bruselském prostředí se vyzná jako málokdo a to zejména proto, že pochází ze země, která stála na počátku evropské integrace. Měl tím pádem možnost zblízka sledovat všechny důležité události, v jejichž čele stojí pád železné opony, rozšiřování EU o země bývalého východního bloku včetně ČR či hluboká finanční a ekonomická krize.

Řada lidí mu ale vyčítá přílišnou zkostnatělost a zaslepenost starými pořádky, které jsou v současné době neobhajitelné. „Agenda Komise je často poháněna aktuálními otázkami a Juncker kličkuje, aby si nerozzlobil hlavně vlády v šesti zakládajících zemích,“ řekl redakci zdroj z Bruselu. K nim kromě jeho rodného Lucemburska patří Belgie, Nizozemsko, Francie, Itálie a Německo. „Co Juncker umí velmi dobře, je vytočit číslo na německou kancléřku Merkelovou. To dělá hodně často,“ poznamenává zdroj z blízkosti Komise.

Novináři z bruselského serveru Politico spočítali, že v prvních 19 měsících svého úřadování Juncker do zakládajících zemí EU vycestoval celkem 51krát. Jeho předchůdce v úřadu José Manuel Barroso v nich byl pouze 25krát.

Juncker by měl odstoupit

Když se Juncker v listopadu 2014 ujímal úřadu, slíbil, že jeho tým komisařů nebude sborem pouhých úředníků, ale bude se chovat jako „evropská vláda“. „To se mu skutečně podařilo, jeho Komise je politická a zastává určitý politický názor. I proto častěji vstupuje do konfliktů s politickými oponenty,“ myslí si analytik Asociace pro mezinárodní otázky Ondřej Mocek.

„Junckerovu Komisi musíme posuzovat i z tohoto úhlu pohledu,“ dodává k tomu Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů. „Nejsem si ale jistý, jestli Juncker zcela pochopil, co to znamená být politický. Sice se pouští do politických střetů, ale nemám pocit, že by chtěl nést politickou zodpovědnost,“ dodává. Poté, co se Britové v referendu rozhodli, že už dále nechtějí být součástí evropské integrace, Junckerova už tak nízká popularita se ještě víc propadla a začaly se objevovat hlasy (mj. i z úst českého ministra zahraničí Zaorálka), které požadovaly, aby ze své funkce odstoupil. Juncker to odmítl.

Podobnou krizi ale Lucemburčan Juncker ustál i dva roky před tím, když Evropský parlament hlasoval o vyslovení nedůvěry jeho Komisi v souvislosti s aférou LuxLeaks. Investigativním novinářům se tehdy do rukou dostaly tajné materiály, které odhalily, že lucemburské úřady nabízely velkým nadnárodním firmám lukrativní daňové podmínky. Vše se dělo v době, kdy byl Juncker premiérem a ministrem financí a podle odborníků je prakticky vyloučeno, aby o tom jako šéf vlády nevěděl. V poslední době navíc vyšlo najevo, že Juncker coby premiér pravděpodobně blokoval přijetí reforem, které by donutily nadnárodní společnosti řádně platit daně.

Má to pod palcem pravá ruka

Kritika šéfa Evropské komise nesouvisí ale pouze s jeho skandály. Zmiňovaný server Politico vyzpovídal víc než čtyři desítky politiků, diplomatů a úředníků napříč členskými státy, kteří se řadí jak k Junckerovým obdivovatelům, tak kritikům, a dospěl k závěru, že šéf Komise se stále častěji ocitá mimo centrum dění.

Není žádným tajemstvím, že řízení evropské exekutivy mají pod palcem spíše jeho první místopředseda a také pravá ruka Nizozemec Frans Timmermans a šéf Junckerova kabinetu Němec Martin Selmayr. „Je otázkou, zda to tak bylo nastaveno od začátku a Juncker má být tím, kdo reprezentuje Komisi navenek, nebo si Timmermans stahuje pravomoci na sebe,“ upozorňuje Ondřej Mocek z Asociace pro mezinárodní otázky.

„Pravdou je, že ho (Junckera) moc nevídáme. Nestěžujeme si ale, protože pro každodenní chod instituce není jeho přítomnost nutná. Někdy si toho, že chybí, ani nevšimneme,“ řekl bruselským novinářům vysoce postavený diplomat z velké členské země EU. „Nevím, čím to je, ale byl jsem několikrát svědkem, jak podřízení Junckera svého šéfa na jednání podkopávali,“ přidává se zdroj z Bruselu, který se často pohybuje v blízkosti jednání v Komisi.

Má to hlavu a patu

Evropská unie neprochází jednoduchým obdobím a rok 2017 pro ni bude v mnoha ohledech zlomový. Kromě volební sezóny v několika západoevropských státech v čele s Německem, ji čeká vyjednávání o podmínkách brexitu, vypořádávání se s migrační krizí a hledání odpovědí na otázky, jak se postavit k nové americké administrativě.

Snadný rok proto nemůže očekávat ani předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Kromě toho, že bude ústřední postavou výše zmíněného dění, za několik dnů bude jasno o novém šéfovi Evropského parlamentu, který je pro jednání o evropské legislativě klíčovým partnerem. Za fungování tzv. velké koalice mezi největšími politickými skupinami v europarlamentu, lidovci a socialisty, se ve spolupráci s Komisí podařilo zmírnit byrokracii a dotáhnout do konce celou řadu důležitých návrhů – například zrušení poplatků za roaming. Dohoda ale padla a předsedu (a další klíčové funkce v Parlamentu) budou europoslanci vybírat v otevřeném střetu.

Mandát Junckerovy Komise vyprší v roce 2019.

Podlomené zdraví a „Zdravím, diktátore!“
O své zdravotní kondici, která mu zřejmě brání v účasti na některých jednáních a diskusích, dvaašedesátiletý Jean-Claude Juncker často nemluví, ale v Bruselu se o ní vedou dlouhé diskuse. Juncker je také pověstný svým kladným vztahem k alkoholu, avšak veškerá obvinění z alkoholismu odmítá. Pověstným je jeho vystoupení na summitu v Rize v květnu 2015, kde ve viditelně rozverné náladě oslovil maďarského premiéra Viktora Orbána slovy: „Zdravím, diktátore!“ Vlnu kritiky si Juncker vysloužil i nedávným tweetem po smrti kubánského vůdce a revolucionáře Fidela Castra. Juncker napsal: „Smrtí Fidela Castra ztratil svět muže, který byl pro mnohé hrdinou.“

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek