Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Jsme mrtví, byť ještě stále dýcháme." Situace v Pásmu Gazy je kritická, hrozí kolaps

„Jsme mrtví, byť ještě stále dýcháme." Situace v Pásmu Gazy je kritická, hrozí kolaps

Pásmo Gazy. Čtyřicet kilometrů dlouhý pás natěsnaný mezi Izraelem a Středozemním mořem a zároveň místo, kde je naděje nedostatkové zboží. Dva miliony lidí za blokádou jsou stále odevzdanější svém osudu, tím spíše, že smír mezi hnutími Hamás a Fatah dojednaný na konci loňského roku se pomalu ale jistě hroutí. „Jsme mrtví, byť ještě stále dýcháme,“ popisuje situaci obyvatelka území Zakia abu Ajwaová.

Kdyby Gaza byla kuchyňským nádobí, stala by se tlakovým hrncem. Malým papiňákem, který naplníte až po okraj, necháte pořádně rozehřát, a pak náhle utáhnete všechny průduchy.

Stejné procesy se nyní dějí v Pásmu Gazy, domovu dvou milionů lidí. Hraniční přechody zůstávají většinou uzavřené, počet lidí, kteří mají výjimku hranice překročit se ale i tak snižuje, stejně jako počet kamionů, které do Gazy přiváží potřebnou humanitární pomoc. A brzy bude utrum i s podzemními tunely, ze kterých přicházelo pašované zboží.

Situace je ale mnohem horší. Trhy jsou sice plné zboží, ale chybí kupci, chybí peníze. „Dávají nám asi 300 dolarů, ale to na jídlo a pití pro celou rodinu nestačí,“ tvrdí pro deník Times of Israel třicetiletý Baši Amer, zaměstnanec ministerstva školství. Právě spor o to, kdo dostane účet za mzdové náklady zaměstnanců veřejného sektoru je jedním z klíčových bodů, který komplikuje smíření mezi Hamásem a Fatahem. 

Podmínky v Pásmu Gazy lapidárně shrnuje Organizace spojených národů, podle které je území na pokraji kompletního kolapsu. Nejde o žádné přibarvování reality. Gaza skutečně může každou chvíli zkolabovat. Míra nezaměstnanosti je tam jedna z největších na světě, mzda těch, kdo práci mají, má několikaměsíční zpoždění. Humanitární situace je děsivá. Voda se téměř nedá pít, splašky z kanalizace tečou přímo na pláže Středozemního moře. Elektrická energie funguje jen na pár vzácných hodin denně, nemocnice se potýkají s akutním nedostatkem zásob. Není divu, že se Izraelci intenzivně připravují na vypuknutí epidemií. 

Existuje vůbec cesta z tak složité situace? Jedna z možností, jak blokádu uvolnit, by nejspíše byla v rámci velkého palestinského smíření mezi stranami Hamás, které ovládá Gazu, a Fatah ovládající Západní břeh Jordánu. Součástí příměří totiž byla i jednání o odzbrojení Hamásu. Jsou to přitom útoky jeho přívrženců, které Izraelce děsí. Navzdory nadějným vyhlídkám z konce loňského roku však podmínky tohoto smíření zůstávají nenaplňovány, obě politická uskupení se pouze obviňují z toho, čí vina to je. Egypt, pod jehož dohledem námluvy mezi Hamásem a Fatahem probíhaly, má s blížícími se prezidentskými volbami svých starostí dost a na palestinské hašteření nemá čas. Jeho role je přitom klíčová. 

Právě odzbrojení Hamásu, jakkoliv nepravděpodobné, by mohlo být impulzem, aby Izrael blokádu hranic uvolnil. Zatím je však Gaza takřka hermeticky uzavřená a židovský stát má naprostou kontrolu nad tím, co a kdo se dovnitř dostane. Kontroluje vodu, elektřinu, zboží humanitární pomoc i lidi snažící se z přeplněného území uniknout. Trend je přitom poměrně jasný. Zatímco v roce 2015 mělo zvláštní hraniční propustky 3600 obchodníků z Gazy, na konci loňského roku se jejich počet snížil o více než tři tisíce. Izrael rovněž neváhá investovat asi miliardu dolarů do projektu moderní podzemní bariéry, která má udělat definitivní tečku za množstvím podzemních tunelů, které z Gazy do Izraele vedou.

Tato betonová bariéra prošpikovaná elektronickými zařízeními údajně sahá do hloubky až sto metrů a jakmile bude hotova, nedostane se z území bez vědomí Izraelců ani metaforická myš. To však jenom zvýší napětí, které v tlakovém hrnci nazvaném Gaza nyní panuje.

Jsou proto na místě obavy z dalšího konfliktu mezi Hamásem, jehož ideovým cílem je zničení Izraele, a židovským státem. Takové války sice Hamás od roku 2008 prohrál už tři, ale podle odborníků mu žádné jiné řešení nemusí zbýt. 

Nestojí totiž pouze proti Izraeli, ale i proti Fatahu. „Politici zastávající nejtvrdší postoje věří, že je třeba docílit kompletní kapitulace Hamásu, včetně jejich odzbrojení. Přestože většina Palestinců vnímá takové řešení jako nerealistické, oni tomu věří. Proto chtějí, aby tlak pokračoval, aby dostali to, co chtějí,“ uvažuje Nathan Thrall, analytik think-tanku Mezinárodní krizová skupina.

„Nyní je na tahu Hamás. Třikrát v posledních deseti letech si vybral válku, byl zodpovědný za množství zmařených životů a vyhozených peněz. Může to zkusit i po čtvrté... nebo se může konečně poučit,“ tvrdí pro New York Times izraelský generál Yehuda Fox.