Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kam až může zajít katalánská rebelie? Španělská politická krize vrcholí

Kam až může zajít katalánská rebelie? Španělská politická krize vrcholí

Nezávislost, nebo ztráta autonomie? Týden po katalánském referendu, ve kterém si místní odhlasovali odtržení od Španělska, možná bude jasno, jak tento pokus o vznik vlastního státu dopadne. Sen o nezávislosti ale může skončit i katastrofou, nedostatkem financí, chaosem a ztrátou pracovních míst.

Obyvatelé severního španělského regionu bojují o svoji nezávislost skutečně urputně. Dlouho plánované referendum o nezávislosti Katalánska zakázal španělský ústavní soud. Přesto se 1. října hlasování uskutečnilo. Provázela ho policejní brutalita i snaha Katalánců ubránit volební místnosti ve školách za každou cenu. Od soboty je totiž španělská policie uzavírala a někteří místní se proto rozhodli ve školách dokonce přespat, aby zabránili jejich znepřístupnění.

Vyhlášení nezávislosti by dle zákonů mělo padnout do pondělí

Výsledky dopadly jasně, pro nezávislost území hlasovalo 90 % voličů. K urnám se dostavilo 43 % místních. Čísla v pátek potvrdila katalánská vláda. Od té doby tak začala běžet 48hodinová lhůta, kterou má podle zákona katalánský parlament na to, aby vyhlásil nezávislost na Španělsku. Katalánci by se tak vlastního státu mohli dočkat už v pondělí.

720p 360p
Katalánské referendum

Španělský parlament ale zasedne až v úterý a katalánský premiér Carles Puigdemont chce jeho členy informovat o aktuální politické situaci v regionu. Předpokládá se tak, že s případným odtržením od Španělska vyčká až po reakci španělských zákonodárců.

Ti se na tento scénář už předem připravují. Španělský premiér Mariano Rajoy připustil, že uvažuje, že Katalánsko zbaví autonomie. Země je rozdělená na celkem 17 autonomních regionů, každý má vlastní parlament a vládu. Katalánsko s metropolí Barcelonou je druhým nejlidnatějším regionem země.

Španělský premiér hrozí odejmutím autonomie

Přestože španělská ústava umožňuje v závažných případech zasáhnout do záležitostí regionů a případně jim díky článku 155 odebrat autonomii, od roku 1978, kdy ústava a autonomní území vznikla, se zatím něco podobného nestalo. Je pravděpodobné, že zemi by mohl ochromit chaos, protože neexistuje žádný přesný postup, co bude po zbavení autonomie následovat.

Ve španělských médiích podle listu Bloomberg se zatím objevují dohady, zda Rajoy k omezení autonomie sáhne už nyní preventivě, k čemuž ho prý někteří straničtí kolegové tlačí, nebo nástroj použije až v případě skutečného pokusu o vyhlášení nezávislosti Katalánska.

Případné zbavení autonomie by ale zřejmě ještě více prohloubilo největší krizi španělské politiky za několik posledních desetiletí. Už dle střetů při průběhu referenda se dá odhadovat, že do ulic by znovu vyšly deseti- a možná i statisíce místních a konflikt by v horším případě mohl přerůst v občanskou válku.

Madrid se snaží získat na svoji stranu firmy, usnadnil jim odchod z regionu

Rajoy potřebuje k udržení klidu v oblasti tisíce policistů. Při střetech minulý víkend v regionu bylo aktivně nasazeno 26 tisíc strážníků. Na katalánské příslušníky policie se přitom nedá spolehnout, jak ukázaly právě střety při referendu, do kterých se údajně na straně protestujících přidali i někteří policisté. Pokud by tak španělský premiér chtěl udržet klid v místě, potřeboval by k tomu pravděpodobně i součinnost místních strážců zákona.

Situace je komplikovaná i pro firmy působící v oblasti, které by se faktickým odtržením území dostaly mimo hranice Španělska i Evropské unie. Španělská vláda proto schválila dekret, který umožňuje společnostem v tomto případě rychlejší přesun do jiného sídla bez jinak potřebného souhlasu většiny akcionářů. Prakticky to zatím znamená pouze přesun oficiálních adres firem, které jinak fyzicky zatím zůstávají v oblasti. Záměr přesídlit mimo Katalánsko už potvrdila třetí největší španělská banka Caixabank a distributor plynu a elektřiny Gas Natural.

Katalánci by už nebyli členy EU, museli by zavést vlastní měnu

Odtržení od Španělska by navíc pro Katalánce znamenalo i vystoupení z Evropské unie. Nově vzniklý stát by tak musel zavést vlastní měnu, která by mohla být kvůli chaosu značně podhodnocená a znehodnotila by tak i katalánské úspory.

Pochyby také visí nad financováním státních zaměstnanců případného nového státu. 80 % nákladů nyní Katalánsko hradí penězi, které získává z výběru daní. Ty ale přerozděluje Madrid, který se pro podobně vyhrocené situace pojistil už před delší dobou. Vládě, která sídlí v Barceloně, totiž neposílá objem peněz, ale finance jdou rovnou do platů zaměstnanců a nedali by se tak použít na nic jiného.

Napjatá situace zneklidňuje nejen Katalánce, ale i obyvatele Španělska z jiných regionů země. Denně se konají protesty proti odtržení území, ale i akce na podporu osamostatnění. Lidé také často viní politiky z toho, že nechali zajít celou situaci, která bobtnala posledních několik let, tak daleko. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek