Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katalánské referendum: Proč Madrid zuří a co bude následovat, pokud separatisté uspějí

Španělská policie tvrdě zasahuje proti Kataláncům, kteří odmítají opustit volební místnosti a pokračují v hlasování v referendu, které Madrid považuje za nezákonné. Co by znamenalo, kdyby Katalánci řekli ano samostatnosti? Bylo by referendum platné?

Ten zápas je pro mnohé více než jen fotbal. Slavné El Clásico, neboli souboj mezi Barcelonou a Realem Madrid, symbolizuje pro Katalánce dlouholetou snahu o nezávislost na španělské vládě.

Touha osamostatnit se vedla ve 30. letech dokonce k občanské válce, na jejímž konci však byla pouze diktatura generála Francisca Franka a éra centralizovaného státu. Až po jeho smrti dostalo Katalánsko autonomii. Nyní chce ale ještě víc. Vlastní stát.

Jako v Severní Koreji

Zatímco Barcelona s Realem se utkají až pár dní před Vánocemi, Madrid s Barcelonou spolu bojují už dnes. Katalánci dnes vyrazili k volebním urnám hlasovat o své nezávislosti. Jenže premiér Mariano Rajoy už dal najevo, že udělá cokoli, aby referendum, které oficiálně zrušil i španělský ústavní soud, neproběhlo.

Umístit volební urny slíbilo přes 700 starostů katalánských měst a obcí. Je však otázka, jestli se do nich voliči dostanou. Madrid převzal kontrolu nad jinak samostatnou katalánskou policií. Jejím úkolem má být blokovat vstup do volebních místností. Mužům v uniformách se to nelíbí. „Posláním policie je zajistit práva občanů, ne znemožňovat jejich výkon,“ vzbouřilo se separatistické policejní ředitelství. I proto vláda poslala na místo tisícovky vlastních policistů.

„Nezávislost není cílem všech Katalánců. Její podporovatelé jsou ale momentálně hodně slyšet.“
Traian Urban, Metropolitní univerzita v Praze

Rajoy v posledních dnech vystupňoval tlak na separatisty vedené jejich premiérem Carlesem Puigdemontem i prostřednictvím zatýkání a zabavování hlasovacích lístků. Katalánci to přirovnávají k totalitním praktikám a postupům v Turecku, Číně či Severní Koreji.

Vláda také upozorňuje, že i kdyby referendum proběhlo, nebude platné, jelikož nesplňuje žádné mezinárodní standardy. „Problematický bude sběr hlasů. Na hlasování nedohlíží ani žádný veřejný orgán, který by kontroloval, jestli proběhlo opravdu demokraticky,“ přibližuje složitou situaci pro INFO.CZ Traian Urban z Metropolitní univerzity v Praze.

Před pádem laviny

Odhadnout, kolik lidí se referenda zúčastní, je vzhledem ke zmíněné situaci nejisté. Možnost nezávazně hlasovat využily v listopadu před třemi lety více než dva miliony z takřka 5,5 milionu oprávněných voličů. Z toho 80 procent hlasovalo pro samostatnost. Odpůrci však k urnám většinou nedorazili.

„Nezávislost není cílem všech Katalánců. Její podporovatelé jsou ale momentálně hodně slyšet,“ upozorňuje Urban, že otázku odtržení od Španělska nemají vyřešenou ani sami obyvatelé Katalánska.

Podporovatele myšlenky nezávislého státu žene nejen odvěká touha po národním sebeurčení, ale také ekonomická situace země. Španělsko v roce 2009 upadlo do vleklé recese. HDP začalo růst až před třemi lety. Katalánsko je ale bohatým regionem stojícím na kombinaci průmyslu a cestovního ruchu. Centrální vláda tak začala jeho peníze více přerozdělovat do chudších oblastí. To se Barceloně nelíbilo minimálně stejně, jako se nyní Madridu nelíbí referendum.

Rajoy ve snaze ho zastavit nehraje jen o celistvost země, ale také o vlastní křeslo. Tvrdší zásahy než před třemi lety symbolizují, že si španělský premiér není svojí pozicí jistý. Zatímco tehdy měl v parlamentu silnou většinu, od roku 2016 vede menšinový kabinet.

Centrální vláda se také obává, že v případě úspěšného odtržení by Katalánsko chtěly následovat i další regiony. „Tradičně jde o oblasti jako Baskitsko, Navarra, či Galicie,“ vyjmenovává Urban, kdo by se k separatistické lavině mohl přidat.

Co bude dál?

Pokud se i přes odpor Madridu referendum uskuteční a Katalánci si nezávislost odhlasují, čekají Španělsko další horké chvíle. Představitelé Evropské unie podmiňují uznání nového státu souhlasem španělských úřadů. Ty ale nic takového udělat neplánují.

Katalánsko
Historické území na severovýchodě Španělska. Žije v něm asi 7,5 milionu obyvatel. Separatistické tendence má od 19. století. V roce 1932 dostalo autonomii, po občanské válce za Frankovy diktatury o ni ale zase přišlo. Autonomní statut získalo znovu v roce 1979. Současné referendum o nezávislosti navazuje na nezávazné hlasování z roku 2014.

„Lokální vláda pak může zkusit nezávislost přesto prohlásit. Nevíme, jaký by ale to mělo efekt,“ konstatuje Urban. Je otázkou, kam až by Katalánci byli ochotní zajít. Od roku 2012 lidé podporují nezávislost protestními pochody, které patří k největším v Evropě. Vyhrocení situace by mohlo znamenat, že se změní jejich dosavadní mírový charakter.

Puigdemont slíbil, že z konfliktu učiní evropskou záležitost. A to přesto, že žádná země dosud otevřeně snahu separatistů nepodpořila. Proti jsou dokonce i Spojené státy. „Když mám mluvit za sebe, rád bych viděl Španělsko i nadále jednotné,“ prohlásil americký prezident Donald Trump.

Samostatnost jako cesta k chudobě

Ekonomičtí experti se přitom neshodnou, jestli by samostatnost byla pro Katalánsko skutečně tak výhodná. Velmi by záleželo na finančních a politických podmínkách, za kterých by Španělsko opouštělo. Madrid by například mohl sáhnout k ekonomickým sankcím, v dobách předchozích sporů dokonce španělští spotřebitelé odmítali nakupovat katalánské výrobky.

Novou zemi by ale zcela jistě zasáhl odchod z Evropské unie. Po odtržení by si musela projít celým přijímacím procesem znovu. Separatisté sice odmítají společnou měnu, a nebojí se tak výhrůžek, že ztratí přístup na evropský trh, firmy ale mluví jinak. Důsledkem by mohlo být přesměrování investic do jiných koutů Evropy.

„Zavedení hranic by vedlo ke ztrátě pracovních míst, příjmů a bohatství pro všechny, ať už žijí v Katalánsku nebo ve Španělsku,“ domnívá se profesor ekonomie z univerzity v Zaragoze Alain Cuenca.

Navzdory všemu zmíněnému jsou katalánští představitelé neoblomní a trvají na tom, že svůj letitý sen o samostatnosti uskuteční.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek