Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katalánsko není jediné. 7 dalších států v Evropě, kde bují separatistické nálady

Katalánsko není jediné. 7 dalších států v Evropě, kde bují separatistické nálady

Už dnes by se mělo uskutečnit v Katalánsku referendum o odtržení území od španělského království. Ačkoliv není jasné, zda k lidovému hlasování opravdu dojde, je jisté, že separatistické tendence v Evropě v v posledních letech znovu nabývají na síle. Tady je výběr dalších evropských území, která kromě Katalánska touží po samostatnosti. 

Baskicko

Oblast na severu Španělska již autonomii na království má od roku 1979, nicméně snahy a naděje na vytvoření vlastního státu neutichají. Nejhlasitější byla v tomto ohledu teroristická organizace ETA, která se snažila na téma poutat pozornost prostřednictvím teroristických akcí – od 60. let minulého století ve jménu samostatnosti připravila o život přes 800 lidí, v roce 2011 nicméně svůj krvavý boj zastavila. K baskické národnosti se hlásí dva miliony lidí, území s hlavním městem Vitorií má vlastní parlament, policii, zdravotnictví a školství. A samozřejmě i jazyk, španělština je tam až na druhém místě.

Jižní Tyrolsko

Jedná se o autonomní oblast na severu Itálie, která stále řeší vlastní identitu. „Nejsem Italka, nejsem Rakušanka ani Němka. Jsem Jižní Tyrolanka,“ shrnuje mínění většiny lidí žijících v Jižním Tyrolsku jedna z obyvatelek. Bombové útoky na podporu argumentu vlastního státu jsou již dávno pouhou vzpomínkou na realitu 50. a 60. let, nicméně v posledních lokálních volbách získaly strany, které podporují nezávislost na Římu třetinu hlasů. Severní Jižní Tyrolsko je totiž podstatně bohatší oblast než zbytek Itálie – platy jsou oproti zbytku země až dvojnásobné. A přestože do centrální italské kasy odchází jen desetina vybraných daní názor obyvatel na odtržení je velmi populární.

Sardinie

Sardinie svou samostatnost dlouho měla - po více než pět století do roku 1861 totiž byla nezávislým královstvím. Jenomže poté byla sjednocena do Itálie, a nyní se z tohoto pouta snaží co nejefektněji vyvléci. Podle ankety z roku 2014 by 87 procent Sardinců chtělo, aby centrální vláda delegovala na ostrov mnohem více pravomocí než nyní, 41 procent obyvatel by si přálo přímo nezávislost. I přesto se však touha po vlastním státě, kterou Sardinci propagují mírovými cestami, zatím netransformuje do politiky – strany, jejichž hlavním programem byla suverenita ostrova, odešly z posledních voleb poraženy. Na ostrově nicméně v poslední době sílí nové hnutí, které žádá odtržení od Itálie a připojení se ke Švýcarsku. Tak třeba nějaká strana zaboduje s tímto programem. 

Skotsko

Stejně jako Sardinie i Skotsko si užívalo několik století až do roku 1707 výdobytků samostatnosti. Až poté skotský parlament schválil zákony vedoucí k vytvoření království Velké Británie. Mnoho aspektů skotské národní identity však zůstalo v tamní kultuře zachováno a jsou přítomné dodnes. I to je důvod, proč je samotná země rozdělena v názoru na případné vyhlášení samostatnosti. Referendum z roku 2014 tuto dichotomii jasné obnažilo – hlasování tehdy dopadlo 55:45 ve prospěch Londýna. V kontextu rozluky Velké Británie s Evropskou unií nicméně Skotové žádají vypsání nového referenda, které by se mohlo uskutečnit již příští rok.

Vlámsko

Separatistické tendence bují i v samotném srdci Evropské unie - v Bruselu. Ten je frankofonní enklávou v jinak vlámské oblasti, Vlámové však mají již plné zuby dotování Valonů a žádají odtržení Flander. Nejde jen o to, že svým krajanům ročně posílají přes dvacet miliard eur. Mnoho Vlámů má zkrátka pocit, že uspořádání již nefunguje a že každá část desetimilionové země by si měla jít svou cestou. Tamní lidová moudrost praví, že oba národy toho pojí jen velmi málo – král, pivo a národní fotbalový tým.

Faerské ostrovy

Faerské ostrovy údajně pečlivě studují dělení bývalého Československa, aby si z něj mohly vzít příklad při vlastním vyhlášení nezávislosti na Dánsku. Možnost již země nedávno měla, nicméně nakonec usoudila, že ještě není natolik dospělá, aby se sama mohla vydat do světa bez dánské podpory – jak ekonomické, tak i politické či vojenské. V posledních letech nabývají nicméně hlasy volající po vyhlášení samostatnosti opět na síle a v příštím roce občané budou rozhodovat o přijetí nové Ústavy, která by otevřela dveře procesu vyhlášení samostatnosti.

Podněstří

Podněstří má vlastní vlajku, hymnu, vládu, parlament, měnu či armádu. To, co mu chybí, je mezinárodní uznání – zatím jej jako stát nezávislý na Moldavsku, kam stále formálně spadá, uznaly jen Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie. V zemi se pravidelně konají referenda o vyhlášení nezávislosti. V tom posledním 97 procent voličů hlasovalo pro odtržení, nicméně ani výsledky tohoto referenda nebyly mezinárodním společenstvím vnímány jako závazné. 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek