Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katalánsko zažívá před referendem o nezávislosti horké chvilky. Madrid viní z „totalitních praktik“

Katalánsko zažívá před referendem o nezávislosti horké chvilky. Madrid viní z „totalitních praktik“

Katalánsko v neděli čeká dlouho čekávané referendum o nezávislosti na Španělsku. Napínavé však bude hlavně to, jestli se ho nakonec podaří uskutečnit. Uspořádání referenda totiž španělská vláda považuje za nelegální a dělá vše, co je v jejích silách, aby hlasování zabránila – zabavila Kataláncům hlasovací lístky a došlo i na zatýkání tamních politiků. Podívejte se, co předcházelo vyhlášení referenda a jaké jsou šance, že se nakonec neuskuteční.

Autonomní španělská oblast Katalánsko s centrem v Barceloně je díky cestovnímu ruchu a průmyslu nejbohatším regionem v zemi. Není proto divu, že centrální vláda v Madridu nehodlá o zlatý region přijít. Mnozí obyvatelé Katalánska si však stěžují, že z oblasti odchází centrální vládě víc peněz, než přichází.

Část Katalánců proto požaduje více než jen autonomii, kterou získali zpět v roce 1979, tedy čtyři roky po smrti diktátora Francesca Franka. První snahy o posílení autonomie se začaly objevovat v roce 2003. První nezávazné referendum o nezávislosti se uskutečnilo v roce 2014, kdy se pro odtržení od Španělska vyslovilo 80 procent hlasujících, k urnám však tehdy přišlo jen kolem 40 procent voličů. Vysoká účast se neočekává ani v neděli 1. října, kdy budou mít Katalánci možnost se k nezávislosti znovu vyjádřit. 

Co všechno vedlo ke konání referenda?

Cesta za uspořádáním referenda byla skutečně trnitá. Požadavek uskutečnit lidové hlasování o nezávislosti schválil katalánský parlament už před rokem v říjnu, španělská vláda ho však napadla u ústavního soudu, který o dva měsíce později plánované referendum zakázal. Katalánská vláda v čele s předsedou Carlesem Puigdemontem se ale odmítla vzdát a v červnu letošního roku oznámila, že se Katalánci sejdou u hlasovacích uren 1. října. Centrální španělské vedení okamžitě reagovalo výhrůžkou, že vláda referendum zablokuje.

Přetahovaná mezi katalánským vedením na jedné straně a španělskou vládou a ústavním soudem na straně druhé pokračovala i v září. Španělský soud pozastavil platnost dvou nových katalánských zákonů schválených 6. a 8. září – zákona o referendu a o přechodu k samostatnému státu v případě, že bude výsledek referenda kladný. Navzdory odstartování kampaně za samostatnost španělský premiér Mariano Rajoy v polovině září zopakoval, že referendum nebude a jeho vláda dělá vše pro to, aby to tak bylo. Španělská policie při razii zabavila téměř 10 milionů hlasovacích lístků a při prohledávání kanceláří katalánské vlády dokonce zatkla 14 lidí. Madrid pak také převzal kontrolu nad většinou katalánského rozpočtu.

Půjdou Katalánci k hlasovacím urnám, nebo ne?

Španělská vláda dělá pro zvrácení referenda vše, co je v jejích silách. Kromě policejních razií a zatýkání ministerstvo vnitra také rozhodlo, že španělské úřady dočasně převezmou kontrolu nad katalánskou policií. Té bylo následně nařízeno, aby do soboty obsadila školy, kde v neděli pravděpodobně proběhne hlasování. Ředitelství katalánské policie zvané Mossos d'Esquadra však příkaz zamítlo s tím, že hlavním posláním policie je „zajistit práva občanů, ne znemožňovat jejich výkon“. Výpady španělské vlády odsoudil i katalánský prezident Puigdemont a označil je za „praktiky hodné totalitního státu“.

Navzdory všem klackům, které Španělé hází referendu o nezávislosti pod nohy, Katalánci věří, že se nedělní hlasování nakonec uskuteční. Hlasovací lístky už vytiskli nové a jsou odhodláni k urnám v neděli přijít, i když je španělská vláda vyzývá k opaku. Centrální úřady však mají podle BBC další zbraně, které mohou v případě nouze použít. Španělský veřejný žalobce v pondělí navrhl, že by katalánský lídr mohl být zatčen a obviněn z občanské neposlušnosti a ze zneužití úřadu a veřejných zdrojů.

Ve hře je také použití jednoho z článků španělské ústavy, který umožňuje požádat senát o možnost použít „nezbytné prostředky“ k zajištění toho, aby jakýkoliv ze 17 španělských autonomních států dodržoval celostátní právo. Na základě tohoto článku, který zatím nebyl nikdy použit, by tak Španělsko mohlo rozpustit katalánskou vládu. Podle BBC by tak mohlo dojít k situaci, že se katalánští zákonodárci zabarikádují v parlamentu, aby mohli po kladném výsledku referenda odtržení regionu odhlasovat. Jak svízelná situace dopadne, bude jasné až po neděli.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek