Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katalánští separatisté se snu o moci nevzdávají. Hledají právní skuliny, jak převzít vládu

Katalánští separatisté se snu o moci nevzdávají. Hledají právní skuliny, jak převzít vládu

Když katalánští separatisté před týdnem získali absolutní většinu v regionálním parlamentu, provolávali při oslavách jméno katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta v naději, že se opět stane premiérem této autonomní oblasti. Podle právníků citovaných španělskými médii je ale málo pravděpodobné, že Puigdemont úřad získá. Jisté naopak je, že politická krize v Katalánsku jen tak neskončí.

Carles Puigdemont, který dnes slaví pětapadesátiny, je od konce října v Belgii. Utekl tam poté, co ho španělská prokuratura, stejně jako celou Madridem sesazenou katalánskou vládu, obvinila ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska. S Puigdemontem jsou v Belgii čtyři jeho exministři a všem hrozí, že po návratu do Španělska skončí ve vazbě.

Kandidát na funkci katalánského premiéra musí podle pravidel osobně představit svůj program v parlamentu. Z Puigdemontovy koalice Společně pro Katalánsko (JxCat) ale zaznívají hlasy, že by se kandidát mohl v parlamentu představit prostřednictvím videokonference.

Primárně je ale klíčové, zda budou mít vůbec všichni separatističtí poslanci právo v novém parlamentu hlasovat. Tři katalánské separatistické strany ve volbách 21. prosince získaly 70 křesel ve 135členném katalánském parlamentu, což jim stačí na absolutní většinu 68 mandátů. Jenže pět ze zvolených separatistických poslanců je v Belgii a hrozí jim zatčení a tři separatističtí nově zvolení poslanci jsou už ve vazbě (od poloviny října aktivista Jordi Sánchez a od začátku listopadu dva exministři - Oriol Junqueras a Joaquim Forn).

„Mandát katalánského poslance může být převzat písemně, ale vykonávat ho nelze ani z Bruselu, ani z vězení. Pro hlasování je potřeba být v parlamentu,“ řekla španělskému rozhlasu Cadena SER profesorka ústavního práva Argelia Queraltová. Nicméně pravidla katalánského parlamentu umožňují „delegování hlasu“, ovšem „pouze v případech hospitalizace, vážné nemoci či dlouhodobé neschopnosti“.

Právě „dlouhodobá neschopnost“ může být podle některých využita v případě osmi separatistických poslanců. Podle deníku ABC je ale téměř jisté, že takový výklad by napadli poslanci z opačného tábora a poslední slovo by tak měl soud.

Další možností, jak by si katalánští separatisté mohli udržet absolutní většinu, je, že by se několik z oněch osmi poslanců vzdalo mandátu, který by tak získal další v řadě na jejich kandidátce. Podle poslankyně Puigdemontovy koalice Lourdes Ciuróové by to ale byla zrada na voličích.

Třetí možností pro katalánské separatisty je získat na svou stranu alespoň šest z osmi poslanců koalice Catalunya en Comú-Podem (Katalánsko společně můžeme).

Nejbližším důležitým datem v katalánské krizi je 4. leden, kdy má soudce nejvyššího soudu rozhodovat o žádosti obhajoby Oriola Junquerase o propuštění z vazby. Bývalý místopředseda katalánské vlády a exministr Junqueras je lídrem druhé nejsilnější separatistické strany v Katalánsku a teoreticky by se mohl ucházet o předsednictví vlády místo Puigdemonta. Podle médií je ale nepravděpodobné, že by soudce Junquerase propustil.

Ustavující zasedání katalánského parlamentu by se mělo konat do 23. ledna a obvykle ho svolává předchozí katalánský premiér. Jelikož ale přímou správu Katalánska koncem října převzal Madrid, zasedání tak musí svolat španělský premiér Mariano Rajoy.

Schůze parlamentu, na níž se má jednat o novém katalánském premiérovi, se musí konat do 6. února. V prvním hlasování potřebuje kandidát absolutní většinu, ve druhém, které se má konat do osmačtyřiceti hodin, mu stačí prostá většina. Pokud do dvou měsíců od prvního hlasování nebude zvolen katalánský premiér, musí se konat nové volby. Ty by opět vyhlašoval Rajoy, protože přímá správa má trvat až do ustavení nové katalánské vlády.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek