Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katarská krize jako nekonečný příběh. Podívejte se na 4 scénáře, ve které může spor vyústit

Katarská krize jako nekonečný příběh. Podívejte se na 4 scénáře, ve které může spor vyústit

Katarská krize, která se vleče už od počátku června, nebere konce. Poté, co několik států Perského zálivu Katar obvinilo z podpory terorismu a odsoudilo ke stavu bezprecedentní izolace, mu 23. června nadiktovaly 13 požadavků. Na splnění úkolů, jako je zrušení televize Al-Džazíra nebo přerušení styků s Íránem a teroristickými organizacemi, mu daly 10 dní, Katar ale vyhovět odmítá. „Domácí úkol“ prý ani splnit nemůže, protože s teroristy vůbec nespolupracuje. Dnes arabské země ohlásily, že lhůtu na plnění požadavků, která vypršela v noci, prodlouží o 48 hodin. Na konec krize to tak zatím nevypadá. Jaké scénáře zůstávají ve hře?

Katar se zemím kolem Saúdské Arábie podvolí

Domluva mezi Katarem a zeměmi Perského zálivu, které ho začátkem června uvrhly do izolace, je zatím v nedohlednu. Země dnes sice Kataru vyšly vstříc, když vyslyšely jeho žádost o prodloužení 10denní lhůty na splnění úkolů, tím ale „přátelská“ gesta končí. V sobotu z Kataru zaznělo, že byly požadavky arabských států vytvořeny tak, aby byly odmítnuty.

Země po ropném emirátu chtějí, aby přerušil íránské diplomatické mise a vyhostil členy íránských revolučních gard. Dále požadují přerušení styků s organizacemi jako je Muslimské bratrstvo, Islámský stát, Al-Káida a Hizballáh. Katar ale tvrdí, že s teroristy nespolupracuje a požadavky odmítá. Nehodlá přistoupit ani na uzavření světoznámé televize Al-Džazíra – to Katar považuje za naprosto nepřijatelné.

„Pokud jde o požadavky, od začátku jsme hovořili velmi jasně. Nepřijmeme nic, co by narušilo naši suverenitu,“ prohlásil katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Na splnění kompletního 13bodového seznamu to proto nevypadá, Katar však říká, že je ochotný se zeměmi jednat.

Katar hodí přes palubu současného vládce

V současnosti v čele Kataru stojí emír Tamím ibn Hamad Al Sání, který v roce 2013 vystřídal svého otce Hamada ibn Chalífu Ál as-Sání. Papírově tak v čele země stojí 37letý Tamím, Spojené arabské emiráty i Saúdská Arábie však tvrdí, že za nitky stále tahá starší „otec-emír“. Katarská elita si navíc stěžuje, že chod země tajně ovlivňuje i matka současného vládce. Někteří by si proto přáli, aby se ujal moci někdo zkušenější a méně kontroverzní než Tamím.

Pod mladým emírem se proto kýve židle a narůstající tlak v zemi by mohl vést k jeho sesazení. Saúdská Arábie by tak pravděpodobně uvítala, kdyby její tlak podnítil změnu režimu a se změnou by podle serveru The Duran zřejmě souhlasily i Spojené státy. Dotčené země ale takové úvahy popírají – koncem června státní tajemník SAE pro zahraniční politiku Anvar Karkáš prohlásil, že jeho země, Saúdská Arábie, Egypt ani Bahrajn nechtějí „změnu režimu“ v Kataru, ale „změnu chování“.

Katar se nepodvolí a rozhoří se konflikt 

Katarská krize by mohla vyvrcholit v konflikt mezi regionálními hegemony Íránem – který Katar ve sporu otevřeně podpořil – a Saúdskou Arábií. Sice se to nezdá jako velmi pravděpodobná možnost, vyloučit ji ale nelze. Obě strany se však dostaly do složité situace. „Eskalovalo to do takové fáze, kdy je pro obě strany obtížné zpomalit,“ řekl pro CNBC analytik společnosti IHS Markit Firas Modad.

Že by se spor mohl rozhořet v otevřený konflikt, před nedávnem naznačil i bývalý americký velvyslanec v Saúdské Arábii Charles Freeman. „Katarci, Turci a další uvedli, že jsou požadavky nepřijatelné, takže se určitě nacházíme v krizi, která má potenciál dojít až do ozbrojeného konfliktu,“ uvedl podle CNBC. Podle některých pozorovatelů ke zhoršování napětí přispívají i Spojené státy v čele Donaldem Trumpem, který veřejně označil Katar za sponzora terorismu na nejvyšší úrovni.

„Pokud se diplomatické zapojení USA ve sporu ukáže jako nedostatečné, nebo pokud bude Washington vysílat smíšené signály, pravděpodobnost, že diplomatické řešení selže, posílí,“ analytické centrum Eurasia Group.

Krize se zasekne na mrtvém bodě

Pokud se režim v zemi nezmění a ani jedna ze stran neustoupí ze svých požadavků, bude se Katar muset připravit, že v izolaci ještě nějakou dobu zůstane. Takový scénář by měl těžké dopady nejen na katarskou ekonomiku, ale i na tamní obyvatelstvo. Země totiž s Katarem kromě diplomatických styků přerušily i pozemní, letecké i námořní spojení. V čele zemí, které blokádu vyvolaly, navíc stojí Saúdská Arábie, která je fakticky jediných katarským sousedem. Krize tak zemi odřízla de facto od celého Arabského poloostrova.

Dlouhodobá blokáda by mohla ohrozit potravinovou stabilitu Kataru, který ze Saúdské Arábie dováží asi 40 procent zásob potravin. Obavy z izolace už v prvních dnech diplomatické roztržky vyhnaly katarské obyvatelstvo do supermarketů, kde se místní snažili zaopatřit zásobami jídla a pití. Situace by se navíc mohla ještě zhoršit. Velvyslanec Spojených arabských emirátů v Rusku totiž minulý týden varoval, že pokud Katar požadavky nesplní, mohly by mu uložit další sankce.

Z dopadů krize však mají obavy i další státy. Začátkem června například německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel varoval, že může poškodit i německou ekonomiku a vyzval k hledání řešení, které povede hlavně ke zrušení námořních a leteckých blokád.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek