Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kde se bere úspěch pravicových populistů? Má přímou souvislost s bohatstvím obyvatelstva

Kde se bere úspěch pravicových populistů? Má přímou souvislost s bohatstvím obyvatelstva

Úspěch radikálních pravicových politiků, kterého byl svět svědkem v roce 2016 zaujal profesora Andrewa Cumbera z univerzity ve skotském Glasgow, který se zabývá regionální politickou ekonomikou. V rámci svého výzkumu dospěl ke zjištění, že úspěch populistů přímo souvisí s majetkovým zajištěním obyvatelstva.

Podle studie není náhoda, že se daří populistům tak často zaujmout voliče ve starých tradičně průmyslových regionech, jakými jsou například Jižní Wales či Tyneside v rámci Anglie, státy Michigan a Ohio v USA či oblast Nord-Pas-de-Calais na severu Francie při hranicích s Belgií. Vesměs jde o místa, jejichž obyvatelé s klesající průmyslovou výrobou ztratili pocit jistoty, pokud jde o materiální zajištění sebe samých a svých rodin.

Starosti mnohých obyvatel regionů, jejichž charakteristika odpovídá těm výše popsaným, se mnohem víc než okolo globálních problémů točí okolo nich samých. Ve středu zájmu se tak ocitá zavírání továren nebo dolů, migrace a s ní spojený příchod levných pracovních sil nebo naopak odchod podniků z tradičních průmyslových lokalit do levnějších zemí.

Andrew Cumber míní, že liberální elity často působí, jako by takové starosti svých občanů přehlížely. Konkrétně naráží na slova některých čelních světových politiků o volném pohybu pracovních sil, zónách volného obchodu nebo deregulaci. Toho využívají populisté, kteří nabízejí nahlas jednoduché řešení všech potíží, na které jen lze pomyslet.

Tým okolo profesora tak sestavil Index ekonomické demokracie pro dvaatřicet členských států OECD. V průzkumu kromě vlivu odborových organizací a majetkových poměrů v celé společnosti zohlednili ekonomové také to, jak jsou dodržována práva zaměstnanců, do jaké míry hrají při každodenním rozhodování svou roli finance a také transparentnost a demokratičnost státních opatření, která mají dopad na finanční situaci jednotlivců.

Nikoliv překvapivě okupují čelní příčky žebříčku skandinávské země, kde jsou všechna posuzovaná kritéria v rovnováze. Dobře si vede také Francie, podle ekonomů je to způsobené tím, že mají v zemi silnou pozici zaměstnanci, na jejichž práva stát velmi dbá. To, že se v zemi daří krajní pravici, vysvětluje studie skutečností, že kromě ekonomiky mají důležitý podíl na chodu tamní společnosti také zažité stereotypy, včetně rasismu.

Index demokracieIndex demokracieautor: Info.cz

Státy bývalého východního bloku si v hodnocení ekonomické demokracie s výjimkou Slovinska vedly nevalně. Česká republika obsadila páté místo od konce, o dvě příčky za Maďarskem, Slovensko pak žebříček zcela uzavírá. Pozoruhodné je, že spolu s nimi jsou na chvostu Spojené státy americké a Japonsko. Ekonomové se domnívají, že klíčovou roli má nejistota na pracovním trhu, který se transformuje z dlouhodobé spolupráce k najímání zaměstnanců pro splnění konkrétního krátkodobého úkolu.

Z tabulky ekonomické demokracie lze vysledovat souvislost mezi nižší úrovní ekonomického zajištění obyvatelstva a úspěchem populistů, přičemž Francie je výjimkou, jak upozorňuje autor studie Cumber. Čím větší je v zemi chudoba a příjmová nerovnost, tím nižších hodnot dosahuje Index ekonomické demokracie.

Státy se stabilní sociální politikou, jako severské země, mají málo obyvatel potýkajících se s chudobou. Naopak v jiných zemích, kde jsou nůžky rozevřené doširoka, jako v USA nebo Velké Británii, s materiálním nedostatkem bojují mnozí, což přináší šanci pravicovým populistům s jejich nenávistnou rétorikou vůči cizincům a snadnými odpověďmi na složité otázky.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek