Konec politické romantiky. Obama se v Berlíně rozloučil s Merkelovou

Konec politické romantiky. Obama se v Berlíně rozloučil s Merkelovou

Německá kancléřka Angela Merkelová a dosluhující americký prezident Barack Obama se v Berlíně sešli k poslednímu bilaterálnímu jednání. Mluvili spolu o globální politice, pokračující evropské integraci i o Obamově nástupci Donaldu Trumpovi.

Kolona amerického prezidenta složená z asi 40 aut dorazila k budově kancléřství za doprovodu vrtulníků a pod dohledem odstřelovačů krátce před 15:30. Jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou pak trvala přes dvě hodiny.

Politici se věnovali vzájemné spolupráci obou zemí, která by podle nich měla pokračovat i za nového šéfa Bílého domu, kterým se v lednu stane republikán Donald Trump. Německé politiky Trumpovo vítězství překvapilo. Od setkání Merkelové s Obamou tak čekají odpovědi na to, co vlastně od příští administrativy čekat.

Element Trump
Kancléřka Merkelová věří, že se úzké vazby mezi oběma zeměmi podaří zachovat i za vlády Trumpovy administrativy. Prezident Obama pak svého nástupce podle serveru Politico vyzval, aby se snažil o konstruktivní dialog s Ruskem, ale aby se také nezdráhal vzepřít, pokud si to okolnosti vyžádají.

Barack Obama, který Německo v roli amerického prezidenta navštívil již poosmé, německé partnery ujistil, že vzájemné „úzké a přátelské“ vztahy s Berlínem jsou pro USA důležité i do budoucna. „Musíme se držet našich společných hodnot,“ uvedl Obama.

Kancléřce Merkelové poděkoval za spolupráci na mezinárodním poli a označil ji za svou „přítelkyni“. „Nemohl jsem si na světovém pódiu přát stabilnějšího partnera,“ řekl.

Kancléřka vyzdvihla společný boj proti islamistickému terorismu, hospodářskou spolupráci, výsledky v jednání o dohodě o volném obchodu (TTIP), spolupráci v rozvojové politice nebo společný postup při hledání diplomatického řešení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou po anexi Krymu na jaře roku 2014.

Špehování, brexit a zvláštní vztahy

Merkelová zmínila i některé „nepříjemné otázky“, které musely obě země v minulosti řešit. K nim patřilo například sledování německých politiků ze strany amerických tajných služeb.

Odstupující americký prezident pak hovořil o obtížích, které aktuálně řeší Evropská unie. K nim patří například pomalejší růst unijní ekonomiky, uprchlická krize nebo Brexit. „V době, kdy evropský projekt prochází problémy, tak je obzvlášť důležité hovořit o přínosech ekonomické integrace,“ řekl.

Směrem k Británii prohlásil, že USA by rády i do budoucna uchovaly zvláštní vztahy, kterým se obě země dlouhodobě těší. V zájmu USA jsou podle Obamy i dobré vztahy mezi Spojeným královstvím a EU jako celkem. „EU je jedním z největších úspěchů, kterých bylo dosaženo, a neměli bychom to brát jako jistotu. Musíme za její uchování bojovat.“

V pátek budou Merkelová s Obamou, jehož návštěvu doprovázejí přísná bezpečnostní opatření, diskutovat i s vrcholnými představiteli Francie, Británie, Itálie a Španělska. Poslední návštěvu Německa i Evropy ve funkci Obama ukončí v pátek po poledni.

Vedle budoucího směřování USA mají oba politici hovořit o migraci, válce v Sýrii a boji proti takzvanému Islámskému státu, o konfliktu na Ukrajině a vztazích s Ruskem nebo o budoucnosti transatlantických vztahů a dohod o volném obchodu.

Jak na návštěvu Baracka Obamy v Berlíně reagují německá média?

Německá média popisují Obamovo setkání s Merkelovou jako nostalgické, protože podobný vztah, jaký politici měli, už se zřejmě nebude v brzké době opakovat.

Focus Online napsal, že pro Angelu Merkelovou to jsou „ponuré dny“, protože to je „naposledy, co má po svém boku Baracka Obamu coby prezidenta USA.“ Je nepravděpodobné, že by podobně úzké vztahy kancléřka navázala s Obamovým nástupcem Trumpem, dodal server. 

Jiná média píší o posledním oficiálním setkání Obamy s Merkelovou jako o vrcholu „politického románku“, který se zpočátku rozjížděl jen velmi pomalu. Příkladem je Zeit Online, který publikoval titulek „Merkelová a Obama: Pozdní láska“. Ve článku, který následoval, uvedl, že se jedná o „příběh sbližování mezi dvěma rozdílnými politiky a také o tom, jak se nakonec dali dohromady. Klíčovým k tomu byl jejich společný liberální pohled na svět“.

Sloupkař Franz Josef Wagner v bulvárním deníku Bild otiskl otevřený dopis adresovaný Obamovi, ve kterém napsal: „Říct sbohem je pro mě těžké. Je to, jako by láska vylétala jako motýl z okna. Po Obamovi přichází Trump, a já to okno zavírám.“

Obamova stopa v Berlíně
Barack Obama se do Berlína vypravil v roce 2008 ještě coby demokratický uchazeč o Bílý dům a hned o sobě dal pořádně slyšet. Jen krátce poté, co jeho letoun dosedl na letiště, zamířil na setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Večer pak přednesl klíčový projev o vztazích Evropy a USA u berlínského Vítězného sloupu. Jeho slova si přišly poslechnout desetitisíce Berlíňanů, které mladého a dynamického Obamu vítaly skandováním hesla „Yes, we can“. Američan si je sám vybral pro svou vlastní kampaň. Původně chtěl mluvit před Braniborskou bránu, která je považována za symbol města. Kancléřka Merkelová mu to ale údajně nedovolila, protože ještě nebyl zvolen prezidentem, a nehodilo by se proto, aby na takto významném místě hovořil „pouhý“ prezidentský kandidát. Příležitost vystoupit před Braniborskou bránou se Obamovi naskytla až v roce 2013. V proslovu před čtyřmi tisíci hosty sice vyzval Spojené státy a Rusko k dalšímu omezení jaderných arzenálů, ale jeho řeč velké ohlasy nevyvolala zejména kvůli tomu, že americký prezident nepřišel s žádnou vizí.