Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec rodinných dávek v zahraničí. Po Německu je Čechům chtějí seškrtat i další státy

Konec rodinných dávek v zahraničí. Po Německu je Čechům chtějí seškrtat i další státy

Snížit rodinné dávky dětem, jejichž rodiče pracují v jiné zemi EU, chce v evropské osmadvacítce stále více států. K Německu, které s nápadem na počítání dávek podle životních nákladů přišlo jako první, se přidalo už i Rakousko, Dánsko a Irsko. Na schůzce evropských ministrů práce se proti jejich plánu postavily středoevropské státy včetně České republiky společně s Itálií. Podle české ministryně práce Michaely Marksové „může takový návrh podkopat podporu EU mezi lidmi“. Podobný názor zastává i Evropská komise, která jej označuje za diskriminační.

„Česká republika odmítá úvahy a požadavky některých členských států na snížení rodinných dávek podle životních nákladů země, kde děti žijí a kam se takové dávky vyplácí,“ prohlásila po bruselském jednání s dalšími zeměmi česká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Návrh, s nímž původně před několika měsíci přišlo Německo a který si postupně získává stále širší podporu i jinde v Evropě, považuje za nepřijatelný. Ve výsledku to totiž povede k tomu, že se v Evropě ještě více prohloubí ekonomické rozdíly mezi západem a východem.

Myšlenka snížit rodinné dávky, které zahrnují například přídavky na děti nebo rodičovské přídavky, cizincům s dětmi v zemi původu, nadchla kromě zmiňovaného Německa už i také Dánsko, Rakousko a Irsko. Tyto země se spolu s Německem snaží změnu prosadit do unijního práva a odvolávají se při tom na tehdejšího britského premiéra Davida Camerona, který jim v tom vyšlapal cestičku. Dohodu s Bruselem, která byla kritizována i českými politiky, ale nakonec smetli ze stolu britští voliči v referendu o brexitu.

Kromě Česka se proti návrhu západoevropských zemí ostře vymezily i další státy ze střední a východní Evropy, které podpořila Itálie. Změny se navíc nezamlouvají ani Evropské komisi. Podle evropské komisařky pro zaměstnanost a sociální věci Marianne Thyssenové znevýhodňují právě chudší země evropské osmadvacítky.

„Naši právníci si myslí, že jde opravdu o diskriminační opatření. Jednoznačně to jde proti zásadě volného pohybu v EU. Komise se určitě nebude chtít domluvit na nějakém kompromisu,“ řekl bruselským novinářům zdroj z blízkosti Thyssenové.

Systémy rodinných dávek se v jednotlivých zemích Evropské unie značně liší. Která země bude vyplácet dávky, závisí vždy na rodinné situaci pracovníka. Pokud jeho rodina žije ve státě, kde má pojištění, za dávky je zodpovědný tento stát. V případě, že rodinní příslušníci bydlí v jiné zemi, tak rodina může mít nárok na dávky ve více než jednom státě. Neznamená to ale, že je bude všude pobírat – řešení nabízí přesně daná pravidla.

Pro snazší představu – podle informací německých médií Berlín vyplácí přídavky na děti ve výši 190 eur (5140 Kč) měsíčně zhruba 70 tisícům cizinců – nejčastěji z Polska, Bulharska, Chorvatska a Rumunska. Rakousko loni vyplatilo celkově podporu pro děti žijící v zahraničí ve výši 223 miliónů eur (šest miliard Kč), převážná většina prostředků směřovala do Maďarska, Slovenska a Polska.

Nejštědřejší je v tomto ohledu Dánsko. Rodič tam dostává na dvouleté dítě v přepočtu až 590 eur (asi 16 tisíc korun). Dávka postupně klesá, nejnižší je těsně před dosažením dospělosti – 123 eur (3500 korun).

Na druhou stranu v Polsku je možné získat příspěvek na dítě od 22 eur měsíčně (asi 595 korun). Podle informací českého ministerstva práce a sociálních věcí představoval tuzemský přídavek na dítě v loňském roce 3064 korun.

Jak napsal bruselský server EurActiv, rakouská a německá vláda se sice pokoušejí prosadit změny na evropské úrovni, pokud se jim to ale nepodaří, jsou připraveny přijmout vlastní zákony.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek