Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konflikt na Zakavkazsku tiše eskaluje Rusko. Ovlivňuje i českého prezidenta, říká pro INFO.CZ arménský aktivista

Konflikt na Zakavkazsku tiše eskaluje Rusko. Ovlivňuje i českého prezidenta, říká pro INFO.CZ arménský aktivista

Artur Sakunts zastupuje u soudu oběti vojenských případů. Arménskou vládu se snaží dohnat k odpovědnosti za smrt vojáků, kteří umírají na frontové linii mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Už dlouhá léta je symbolem tamního konfliktu oblast Náhorního Karabachu. Území leží na půdě Ázerbájdžánu, kontrolují ho ale Arméni. V loňském roce tu propukly největší boje od poloviny 90. let, kdy bylo uzavřeno příměří. „Přešli jsme do nové reality. Bohužel musím říct, že se to dalo očekávat. Rusko, které má podpořit mírové řešení konfliktu, prodává obrovské množství zbraní oběma stranám konfliktu,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ arménský lidskoprávní aktivista Artur Sakunts. Mimo konflikt podle něj není ani Česko. „Mohu vás ujistit, že všichni, kdo jdou proti sankcím, jsou v podstatě organickou součástí zkorumpovaného systému Kremlu,“ říká i na adresu českého prezidenta.

U soudu reprezentujete oběti vojenských případů. Jaký případ teď konkrétně řešíte?

Zabýváme se smrtelnou nehodou v ozbrojených silách, která se stala mezi vojáky sloužícími na frontové linii mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Větší pozornost věnujeme samozřejmě odpovědnosti arménské strany. Někdy se stává, že vojáci zahynou ne kvůli narušení příměří, ale v důsledku vzájemných vztahů v průběhu vojenské služby. Zemřou v důsledku špatného chování.

Jaká je vaše role?

Ministerstvo obrany a arménská vláda se často smrtelné případy snaží buď utajit nebo svézt na ázerbajdžánskou stranu. Je velice důležité, abychom se dopracovali k tomu, jaké byly okolnosti úmrtí, aby velitelé a vláda případně nesli odpovědnost. To děláme pomocí monitoringu a soudních žalob. V některých případech poskytujeme právní pomoc příbuzným, aby se případ vyšetřil.

Kdo je Artur Sakunts?
Je zastáncem demilitarizace jako záruky míru a bezpečnosti zakavkazského regionu. Usiluje o předcházení porušování lidských práv v ozbrojených silách. Více než pět let u soudu reprezentuje oběti vojenských případů. Je předsedou arménské pobočky Helsinského občanského shromáždění a držitelem ceny Freedom Defender Award. Do Prahy přijel na pozvání filmového festivalu o lidských právech Jeden svět.

Jak často k takovým případům dochází?

Dříve souvisela čtvrtina případů s narušením příměří. Dnes je 55 procent v důsledku narušení příměří. To znamená, že na hranici došlo k eskalaci napětí. V loňském roce se odehrála čtyřdenní dubnová válka, během níž zahynulo 77 lidí. Podle naší analýzy ale část z nich zemřela, protože jim nebyla poskytnuta odpovídající zdravotnická pomoc. Nadnesli jsme také otázku korupce v ozbrojených silách. Peníze, které měly zajistit základní bezpečnostní podmínky, nebyly správně využity. Monitorujeme tedy vládu, aby nemanipulovala vlasteneckými výroky, ale zhostila se své zodpovědnosti vůči občanům.

Zmiňoval jste eskalaci napětí v minulém dubnu, kdy došlo k největším bojům od 90. let. Jaká je situace dnes?

Ano, opravdu to byl první případ po roce 1994, kdy byla podepsaná dohoda o příměří, kdy došlo ve velkém měřítku k jeho narušení. Mělo to za následek velké oběti na obou stranách. Napětí trvá dál. Čas od času se zvyšuje, i když ne v takové míře jako v dubnu. Přešli jsme ale do nové reality. Bohužel musím říct, že se to dalo očekávat. Rusko, která má podpořit mírové řešení konfliktu, prodává obrovské množství zbraní oběma stranám konfliktu. Rusko se snaží regulovanou eskalací posílit svou roli. Arménské orgány jsou přitom velice závislé na Rusku. Na území Arménie je ruská základna a dá se říct, že v podstatě nemá žádnou odpovědnost vůči arménské vládě. Rusko drží také kontrolu nad energetikou. A velice šikovně manipuluje karabašskou kartou. Napětí tak bude nadále stoupat.

Jak se do situace promítly nedávné volby v Náhorním Karabachu?

Nebyly to volby, ale referendum o změně ústavy. Upřímně řečeno jsem to moc nesledoval, tam jsou stále nějaké volby. Tamní orgány se nějak snaží organizovat život. Pro lidi je to těžké, protože jde o strukturu, kterou mezinárodní společenství neuznává.

Boj o Náhorní Karabach pokračuje: 2 sestřelené vrtulníky, 17 zničených obrněncůBoj o Náhorní Karabach pokračuje: 2 sestřelené vrtulníky, 17 zničených obrněncůautor: Reuters

Ptám se i proto, že mezi nezávislými pozorovateli byl český europoslanec Jaromír Štětina (za TOP 09) a Ázerbájdžán na něj kvůli tomu vydal mezinárodní zatykač. Slyšel jste o tom?

Ano, oznámili to Interpolu, ale myslím, že ten to nepřijal. Víte, pokud bude obránce lidských práv mluvit o vládě jiné strany, tak je to vždy citlivé. Zejména pokud jde o zemi, s níž jsme v konfliktu. Takže můj prvořadý cíl je arménská vláda a její odpovědnost. Ale pokud jde o práva člověka, která nemají hranice, neznají národnost a jsou obecná, tak mohu říct, že ázerbajdžánské orgány neplní odpovědnost, kterou na sebe vzaly v rámci mezinárodních dohod. Měly by být věrné těmto principům, což znamená mírové řešení konfliktů. To, co se stalo českému europoslanci je jednoznačně porušení povinností ve vztahu k mezinárodním institucím. Ale je to destruktivní i z hlediska obsahu, protože je potřeba napomáhat dialogu.

Proč by vůbec mělo Čechy zajímat, co se děje v regionu? Třeba o Arménii v tuzemských médiích moc zpráv nenajdete.

Ten konkrétní europoslanec, o němž jsme mluvili, býval novinář. Je to člověk, který se už dříve o konflikt zajímal a dělá to dál, i když se jeho status změnil. A bylo by dobře, kdyby mu dovolili navštívit i Ázerbájdžán, aby se mohl na situaci podívat i z jejich strany a udělat si objektivní obrázek. Ale je to, jak to je. A proč by měl mít někdo zájem o jižní Kavkaz? Proč se zmenšil?

Myslíte, že se ten zájem v poslední době zmenšil?

Ano. Myslím, že za to může především arménská a ázerbajdžánská vláda. Snaží se neinformovat. Na jakékoliv objektivní informaci nemá zájem ani Rusko. Lze tam nalézt jeho zápornou roli. Je to zodpovědnost našich orgánů, které jsou slabé a zkorumpované. Demokratické instituce nefungují, umenšují se lidská práva. Ale když jdete do větší hloubky, tak zjistíte, že tohle všechno podporuje ruská vláda. Na druhou stranu z Putina bolí hlava i mnoho Evropanů. Myslím si, že musíme chápat, že jižní Kavkaz je součástí Evropy. A stojí před námi stejné výzvy jako před západní Evropou. Musíme k nim přistupovat jako ke společným výzvám, ne roztříštěně. Promítají se do toho i ekonomické zájmy.

"Do Putinovy politiky se Rusko se také považovalo za ekonomického partnera a Západ měl zájem o ruský plyn a ropu. Pokud jsou ale ekonomické zájmy mimo koncepci lidských práva a odpovědnost vlády vůči občanům, tak to vede k takovým výsledkům jako dnes vidíme."

O Ázerbájdžánu se v Česku v poslední době mluví jako o ekonomickém partneru. Jak vidíte takovou provázanost?

Do Putinovy politiky se Rusko také považovalo za ekonomického partnera a Západ měl zájem o ruský plyn a ropu. Pokud jsou ale ekonomické zájmy mimo koncepci lidských práva a odpovědnost vlády vůči občanům, tak to vede k takovým výsledkům jako dnes vidíme. Energetické zdroje jsou velmi důležité. Diktátorské režimy je mohou využívat, aby systém udržovaly pod kontrolou. Proto je potřeba říct, že by to ale mělo být na základě lidských práv. A to se v podstatě i děje v podobě sankcí proti Rusku.

V tuzemsku se ale ozývají hlasy, že sankce jsou neúčinné a jen poškozují české obchodníky.

Mohu vás ujistit, že všichni, kdo jdou proti sankcím, jsou v podstatě organickou součástí zkorumpovaného systému Kremlu. Podívejte se do hloubky a přesvědčíte se o tom. Začíná to Le Penovou (lídryně francouzské Národní fronty Marine Le Penová – pozn. red.) přes nacionalisty v Německu až po oligarchy a vašeho prezidenta. Takže když se takové hlasy ozývají v České republice, dělá mi to starosti. Nejsou to virtuální slova, je to realita.

Někteří byznysmeni mohou být čistě pragmatičtí.

Pragmatismus je přímá cesta k diktatuře.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek