Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konflikt s KLDR by zdevastoval ekonomiky po celém světě. Trhy na napětí reagují už teď

Spojené státy a KLDR snad nikdy nebyly tak blízko reálnému konfliktu. Kim Čong-un údajně sonduje možnosti útoku na americký ostrov Guam a Donald Trump zemi hrozí ohnivou odvetou. To vše ve světle hrozivého výročí – 72 let od jaderných útoků na Hirošimu a Nagasaki. Případný ostrý vojenský střet jaderných velmocí by byl pravděpodobně katastrofický. Pokud připustíme, že by neskončil jadernou pohromou, je tady ještě jeden zásadní aspekt – dopad na světové ekonomiky, které reagují už na současné napětí.

„Severní Korea se setká s naší ohnivou zlobou, kterou svět nikdy předtím neviděl,“ prohlásil americký prezident Donald Trump. Z KLDR pro změnu zazněly nesmyslné úvahy o útoku na americký tichomořský ostrov Guam. Podobné výhrůžky si obě země v různé míře vyměňují dlouhodobě, přesto ale pomalu překračují další a další limity.

Vzájemné provokace nezvyšuje jen napětí a obavy z náhlého jaderného konfliktu, který by mohl mít katastrofické následky. Na napjatou situaci podle Bloombergu začaly reagovat už i trhy. Index Stoxx Europe 600 v první reakci klesl o procento, což je nejrazantnější pokles za poslední dny, a index S&P 500 se snížil o 0,3 procenta, tedy nejvíce za posledních pět týdnů. A odborníci varují, že úměrně k další eskalaci napětí budou přibývat i ekonomické následky a nejistota.

Podle odhadu společnosti Capital Economics by konflikt neohrozil pouze zúčastněné země, ale komplexní světovou prosperitu. Odhad vychází z předpokladů, které jsou založené na příkladu jiných zemí a následků konfliktů, kterých se účastnily. „Zkušenosti z minulých válek nám ukazují, jak velký vliv mají konflikty na ekonomiku. Boje v Sýrii vedly k 60procentnímu propadu hrubého domácího produktu (HDP) země,“ vysvětlují autoři predikce Gareth Leather a Krystal Tan. Nejvíce od druhé světové války konflikty ovlivnily Jižní Koreu, jejíž HDP pokleslo v padesátých letech kvůli korejské válce o 80 procent.

Soul by byl v první linii i tentokrát. Lze předpokládat, že jakékoli poměřování sil mezi USA a KLDR by se odehrávalo právě v oblasti Korejského poloostrova, který by to celý pocítil.

Prognostici upozorňují, že budoucí konflikt by přímo ovlivnil zřejmě i ekonomiku nedalekého Japonska. Zhoršení situace v těchto oblastech by se pak odrazilo i na světové ekonomice. Jižní Korea je – jak připomíná Bussiness Insider – největším producentem displejů z tekutých krystalů a druhým největším výrobcem polovodičů. Sídlí tu také tři největší výrobci lodí. Moderní globálně provázaný svět je na její produkci závislý.

„Pokud bude jihokorejská výroba těžce zasažena probíhající blízkou válkou, pocítí nedostatek celý svět. A bude trvat, než se situace urovná. Vybudovat továrnu na polovodiče trvá asi dva roky,“ uvádějí ve zprávě ekonomové.

Ani Spojené státy by ale nevyšly z války bez následků. Američané na vedení válek obvykle vynakládají finance v hodnotě 4 – 5 procent HDP, jak ukazují zkušenosti s Korejskou válkou a invazí do Iráku. Jakákoli válka je enormní zátěží pro státní kasu. Další výdaje by tak mohly jen prohloubit státní dluh.

Experti jsou přesvědčení, že jakkoli můžou hrozby z jedné nebo druhé strany znít závažně, konflikt teď nenastane. Obě velmoci jsou si vědomy, že jejich jaderné zbraně mají největší sílu neodpálené – jako prostředek nátlaku s odstrašujícím potenciálem. Jadernou katastrofu si nikdo nepřeje a totalitní vládce Severní Koreje není výjimkou, protože dobře ví, že v případě ostrého střetu by měl minimální šance. Zároveň se nehodlá vzdát odsuzovaných jaderných zkoušek, které jeho zemi ženou do stále větší izolace. Jsou pro něj tím jediným, co mu na mezinárodní scéně zařizuje pozornost.

Zatímco napětí stoupá, situaci se snaží zklidnit americký ministr zahraničí Rex Tillerson. Možná s vědomím, že i pouhá nejistota může mít na trzích katastrofální následky, ujišťuje, že „Američané mohou v klidu spát a nemusí se obávat rétoriky posledních dnů. Prezident Trump považoval za potřebné vyslat silné prohlášení směrem ke KLDR“.

V reakci na vyhrocenou situaci chtěl Trump zřejmě dokázat, že Spojené státy za Severní Koreou nijak nezaostávají. „Mým prvním prezidentským příkazem bylo modernizovat náš nukleární arzenál. Je nyní silnější a mnohem účinnější, než kdy dřív… přesto doufám, že tuto sílu nikdy nebudeme muset použít, ale nikdy se nestane, že bychom nebyli nejsilnějším národem světa,“ uvedl. Mnozí politici jeho zbrklost kritizují, a to dokonce ti z jeho vlastní strany

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek