Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Krizi v Barmě se dalo předejít. OSN se snažila lidi bojující za práva Rohingů umlčet, tvrdí kritici

Krizi v Barmě se dalo předejít. OSN se snažila lidi bojující za práva Rohingů umlčet, tvrdí kritici

Násilnosti, vraždění a vypalování vesnic muslimských Rohingů z Barmy za poslední měsíc vyhnalo víc než půl milionu uprchlíků. Vysílení běženci utíkají do sousedního Bangladéše, který nápor uprchlíků nezvládá a v přeplněných táborech hrozí epidemie cholery nebo úplavice. Jedné z největších humanitárních krizí posledních let se však zřejmě dalo zabránit. Jak píše britský deník BBC, na vině je Organizace spojených národů, jejíž zastoupení v Barmě údajně bránilo vstupu ochránců lidských práv do rohingských oblastí a před situací muslimské menšiny záměrně zavírala oči. Mluvit o hrozící etnické čistce Rohingů tak bylo pracovníky OSN v Barmě tabu.

Od konce srpna, kdy muslimská menšina Rohingů začala prchat před násilnými výpady barmských vojáků i buddhistické většiny žijící v Barmě, Organizace spojených národů situaci v barmském Arakanském státě hlasitě kritizuje a vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn ji dokonce označil za „učebnicový příklad etnických čistek“. Právě OSN je však zřejmě ta, která nechala situaci dojít tak daleko.

Jak tvrdí zdroje BBC z řad mezinárodních organizací a dokonce i samotné OSN, čtyři roky před vypuknutím krize se šéfka týmu OSN v Barmě – Kanaďanka Renata Lok-Dessallienová – snažila bránit lidskoprávním aktivistům, aby situaci Rohingů v takzvaném Arakanském státě prozkoumali. Kromě toho se navíc snažila umlčet jakoukoliv veřejnou obhajobu Rohingů i pracovníky, kteří chtěli upozornit na možné propuknutí etnických čistek.

„Byla jsem se skupinou utečenců a barmští podnikatelé mluvili o Arakanském státě a Rohinzích, jeden z nich řekl: ‚Měli bychom je všechny zabít, jako by byli jen psi‘,“ vzpomíná ochránkyně lidských práv Caroline Vandenabeeleová, která v letech 2013 až 2015 pracovala na pozici jako dnes Lok-Dessallienová. Pro bývalou vedoucí OSN v Barmě byla taková slova znakem, že se barmská společnost dostala do bodu, kdy jsou takovéto projevy normální. Pak už k propuknutí násilí zbývá jen krůček.  

Vandenabeeleová už podobnou situaci před lety zažila. Pracovala ve Rwandě před tím, než zde v roce 1994 propukla genocida, při které zemřel milion lidí. Varovné signály podobné těm, které viděla ve Rwandě, viděla i v Barmě.

V roce 2012 propukly boje mezi muslimskými Rohingy a budhisty žijícími v Arakanském státě, při kterých zemřelo víc než 100 lidí a přes 100 tisíc Rohingů tehdy muselo opustit své domovy. Od té doby byly násilnosti téměř na denním pořádku a zhoršující se situace vedla také ke vzniku rohingské povstalecká skupina Arakan Rohingya Salvation Army (Arakanská armáda za spásu Rohingů). Pravidelné byly i výpady budhistů z Arakanského státu proti vozidlům s potravinami a další mezinárodní pomocí, která směřovala do rukou izolovaných Rohingů.

Napětí mezi Rohingy a většinovým obyvatelstvem sílilo, a OSN si navíc byla dobře vědomá toho, že upozorňování na porušování lidských práv Rohingů budhisty ještě víc rozčiluje. Barmská OSN se proto na místo toho rozhodla, že se zaměří na dlouhodobou strategii a podpoří rozvoj v Arakanském státě – pracovníci Spojených národů doufali, že když se podaří zvýšit prosperitu v regionu, napětí mezi oběma skupinami zeslábne.

720p 360p
Rohingové

Hovořit o postavení Rohingů se tak pro zaměstnance OSN stalo téměř tabu – v tiskových zprávách o Arakanském státu se toto jejich označení začalo vypouštět a o Rohinzích se pracovníci OSN nechtěli příliš bavit ani s novináři, píše BBC. Hovořit o porušování lidských práv Rohingů na zasedáních OSN bylo podle několika zdrojů BBC navíc téměř nemožné. To potvrzuje i Vandenabeeleová, podle které pracovníci, kteří chtěli upozornit na možné propuknutí etnické čistky, museli počítat s následky.

„Mělo to negativní důsledky, přestali jste být například zváni na zasedání a vaše cestovní povolení nebyla vyřízena. Ostatní pracovníci přišli o práci a na zasedáních byli ponižováni. Byla vytvořena taková atmosféra, že mluvit o těchto otázkách prostě nešlo,“ prozradila BBC Vandenabeeleová, která byla sama označena za potížistku a z práce ji donutili odejít.

Podobné zkušenosti má i Tomas Quintana – zvláštní zpravodaj lidských práv pro Severní Koreu, který do roku 2014 pracoval na stejné pracovní pozici v Barmě. Když chtěl své bývalé působiště navštívit, Lok-Dessallienová ho od cesty do Arakanského státu ihned po příletu zrazovala. Jako důvod uvedla, že nechce rozpoutat problémy s barmskými úřady.

Problémů si bylo vědomé i nejvyšší vedení OSN a v nedávné zprávě dokonce označilo zastoupení organizace v Barmě za „nefunkční“ a o několik týdnů později bylo rozhodnuto, že bude šéfka barmského týmu převelena na jiné místo. Pozici v Barmě ale dosud neopustila – tamní úřady totiž odmítly schválit do funkce navrhovaného nástupce, který ji měl nahradit. Za Lok-Dessallienovou však stojí i OSN – přestože ji chce převelet jinam, organizace tvrdí, že toto rozhodnutí nemá co dělat s jejím výkonem.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek