Kurdové v padlém Afrínu slibují Turkům peklo na Zemi. Místo něj můžou přijít etnické čistky

lup

Turecko o víkendu oznámilo, že dosáhlo kýženého zlomu ve své vojenské operaci na severu Sýrie a ovládlo Afrín. S Kurdy o něj bojovalo od ledna. Neznamená to konec střetů, spíš začátek nové fáze konfliktu. Ankara dosud nenaznačila, jak hodlá pokračovat a Kurdové rázně vzkazují, že pro ně boj nekončí, jen se mění taktika. Jejich vyhlídky v Afrínu ale nejsou nijak růžové.

V uplynulých týdnech Afrín sledoval celý svět. A celý před ním tak trochu zavíral oči. Turecký dobyvačný výlet za syrskou hranici se změnil v delikátní konflikt. Fatálně se zkřížily plány mocného člena NATO, jehož vůdce sní o nové Osmanské říši, s osudem Kurdů, kteří náhle zjistili, že podpora Západu má své limity. Na pozadí lokálního konfliktu se navíc připomíná ten větší, ve kterém své zájmy hájí Rusko a USA.

Teď tažení Ankary (alespoň na chvíli) vyvrcholilo. Za cenu tisíců mrtvých, zřejmě statisíců lidí na útěku a destabilizace relativně klidného kousku Sýrie, na který dohlížely kurdské jednotky YPG. Ty Západ hlasitě podporoval během horké fáze bojů proti samozvanému Islámskému státu a nezdráhal se přiznávat jim jejich úspěchy. Teď se tahle podpora náhle vytratila a Kurdové zůstali lapeni mezi Asadovou armádou držící pozice na jihu a otevřenou invazí ze strany Erdoganových vojsk a spřízněných polovojenských jednotek.

Exodus z Afrínu: Před tureckou armádou uprchlo 150 tisíc Syřanů. Tisíce lidí odcházejí i z Ghúty

sinfin.digital