Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lék na posílení bezpečnosti? Evropa by se měla stát jadernou velmocí, zní z Polska

Lék na posílení bezpečnosti? Evropa by se měla stát jadernou velmocí, zní z Polska

Evropa by měla značně posílit svůj jaderný arzenál, aby se v tomto ohledu stala světovou velmocí, a mohla tak čelit hrozbám přicházejícím z Ruska. V rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung to řekl předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński.

Předseda polské konzervativní strany svým prohlášením oživil debatu, která se v Polsku vedla už před lety. Napětí mezi Východem a Západem ale podle jeho slov roste, a Evropa by proto měla být schopná se hrozbám zvenčí účinně bránit. Kaczyński ale sám připustil, že by nastartování evropského jaderného programu bylo drahé a takovou investici od evropských zemí ani neočekává.

Spoluzakladatel strany PiS a bývalý polský premiér však není jediný politik, který kontroverzní téma v poslední době otevírá. Pro posílení evropského jaderného arzenálu se nedávno vyslovil například také německý poslanec Roderich Kiesewetter z Křesťanskodemokratické unie (CDU), který pro Reuters před časem řekl, že pokud Spojené státy nebudou držet nad Evropou ochrannou ruku, jako to dělaly doposud, „Evropa bude potřebovat jadernou ochranu jako odstrašující prvek“.

Podle bývalého šéfa Evropské obranné agentury a současného vedoucí pracovníka Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) Nicka Witneyho není „tento druh debaty překvapivý“, píše německý list Deutsche Welle. Bezpečností situace se totiž změnila a je otázka, zda by nový americký prezident byl ochotný jít Polsku v případě ohrožení na pomoc.

Podle odborníka z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír Ulricha Kühna ale není pro takový krok důvod. „Neexistuje žádná konkrétní hrozba,“ říká s tím, že by posílení jaderného arzenálu ani k ničemu nevedlo. Severoatlantická aliance totiž stále existuje a v ohrožených oblastech, jako je Polsko a Pobaltí, NATO stále operuje. Ba co víc, Rusko má podle jeho slov dva až tři tisíce taktických jaderných zbraní. Pokud by ho tak Evropa chtěla dohnat, náklady by byly obrovské. Klíčovou otázkou je také to, kdo by nad pomyslným červeným tlačítkem, které by případný jaderný útok spustilo, držel kontrolu.

Namísto myšlenek o jaderných závodech by Evropané měli podle Kühna konečně dělat to, o čem už dlouho hovoří: přijmout konkrétní opatření k posílení obranné spolupráce a společně pracovat na zbraňových systémech tak, aby evropské země byly efektivnější a důvěryhodnější při zajištění vlastní bezpečnosti.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek